Victoria

Výnimočne kontaktný film a mimoriadne autentický zážitok, ktorý pracuje s osvedčeným aj ošúchaným príbehom, ale práve vďaka svojej forme ním dosahujje výnimočného efektu. Pravdaže, ak nie ste mudrlanti, ktorí si dopredu prečítali obsah a / alebo pozreli trailer... pretože potom nesledujete v prvom rade filmovú formu a nevymýšľate argumenty o tom, ako je využitá, ale veziete sa s Victoriou jednou zdanlivo obyčajnou nocou, akoby ste sami vyrazili v noci z klubu s nejakými novými náhodnými známymi ... Finta je v tom, že tušíte, že sa niečo stane, pretože prečo by inak o tom natáčali film, ale súčasne aj rozmýšľate, že možno nie, veď je to predsa evidentne nekomerčný umelecký film, a vzniká tým veľmi zaujímavé napätie (ostatne ako u mnohých filmov, ktorými sa necháte unášať bez toho, aby ste o nich čokoľvek vedeli). Každopádne svoju One Night in Berlin si asi predstavujete trochu inak... Ja rozhodne! (07.05.2021)

Nemci opäť excelujú! Victoria je celá natočená na jeden dlhý, strihom neprerušovaný záber, avšak nie v jednej provizórnej budove, kde si na to režisér môže pripraviť ideálne podmienky, ale priamo v centre Berlína, nad ránom niekedy medzi 4:00 - 6:30. Samotný dej sa tak odohráva v reálnom čase, vďaka kamere je počas takmer dvoch a pol hodín neustále v pohybe a postupne nevystrieda iba niekoľko lokácií, ale aj nálad a žánrov. To čo spočiatku vyzerá na uvoľnený road trip jednej Španielky po Berlíne s partiou miestnych poflakovačov počas ktorej sa prehlbuje vzťah medzi ňou a jedným s mladíkom (veľmi intímny, až romanticky dialóg v kaviarni) sa postupne mení na strhujúci thrillerovú jazdu, napätú doslovne do poslednej sekundy. A vzhľadom na to, že divák od postáv ani na sekundu neodtrhne oči, tak si ju rovnako intenzívne prežije s nimi. Mám síce pár výhrad k chovaniu titulnej Victorie, ale to skôr preto, že ja som povahovo diametrálne odlišný človek, ktorý by z podobného konfliktu dávno vycúval a aj to samotné natočenie na jeden záber skôr než by filmu niečo pridávalo je iba spôsobom ako sa predviesť, ale prečo nie?! Dôležité je, že sa to podarilo a hlavne, že to funguje ako uveriteľné prežitie jednej noci počas ktorej sa veci nečakane zvrtnú, než by to bola nejaké maniera, pri ktorej si chce režisér honiť ego a preto za tú formu prihadzujem aj tú piatu hviezdu. Vo výsledku nie je Victoria nijako intelektuálnym zážitkom ako by sa po uvedení na niektorých festivaloch mohlo zdať, ale je to tak intenzívny zážitok, že pri záverečných titulkoch musí divák až lapať po dychu. CELKOVO: 4,5* (9/10) (04.12.2015)

Jak Victoria ke štěstí přišla... od seznámení ve stylu esemeskového chataření (akorát, že verbálně, to je ta hrůza) s bratrstvem silně nesympatických charakterů, jakož i zjevů, aby se přes nekonečné blekotání a poskakování stihla zamilovat do nejsnesitelnějšího z nýmandů, načež utužila vztahy účastí na jedné zpackané loupeži, která odpovídala rozumovým schopnostem aktérů... Mám nutkání prozradit pointu, protože do konce se podaří dojít možná tak chronickým nespavcům, co stejně nemají nic lepšího na práci, než zírat do stropu, ale nakonec se omezím na konstatování, že pár okamžiků bylo fakt napínacích a jednozátahová nervní kamera navodila slušný reál, včetně kocovinového svítání, jinak mě snímek zanechal zděšenou nad totálním generačním úpadkem, chudobou vyjadřování i myšlení (alkohol a jazyková bariéra s tím nemají co dělat) v prachsprosté spotřebě života na úrovni vegetace... smutný pohled. (20.02.2016)

Film jako performace a je na vás, za jaký konec to vezmete. Navzdory jiným jsem naopak přesvědčen, že ona jednozáběrová metoda je tu úzce provázaná s obsahem, který by bez ní zkrátka nefungoval. Genius loci nadranního Berlína, kdy anything goes tu hraje jednu z hlavních rolí a kdo se někdy opilý a zdrogovaný sápal ranním velkoměstem zejména ocení bezprostřední věrnost první poloviny filmu, která jinak funguje jako notně přetažený úvod do vyprávění a postav. Chytrým tahem považuju, že nerodilí mluvčí se spolu dorozumívají lámanou angličtinou, čímž se paradoxně zjednodušuje jejich komunikace s divákem, která se vždy omezí na roztomile jalové holé věty a nezatěžuje nadstavbou. Což se obecně dá vztáhnout na celý film. Problém nastane paradoxně s tím, jakmile se dá do pohybu děj, kdy řadu imbecilních rozhodnutí již nelze omlouvat adrenalinem, alkoholem a drogami, zato se zvýší jejich intenzita a díky reálnému času vyprávění si jejich důsledky vypijeme v celé jejich délce. Nepříjemné napětí, které jinak z celého filmu dělá opravdový festival diváckého nepohodlí se tak mění na úporný facepalm a skřípání zubů, protože jednozáběrová metoda se již onosí a nadále ji chybí formální atrakce. Jenom tam je a jenom je to na jeden záběr. Nic víc (nic míň) . PS: na to, že na začátku filmu se šla Victoria neúspěšně vyčurat, to nakonec v pohodě dotáhla další dvě a půl hodiny. Už na škole jsem věděl, že holky chodí na záchod částečně z nudy (21.02.2016)

Úplne pripečená Španielka sa dá do reči s typmi, čo sa im ani bicykel nedá zveriť, a potom s nimi ide vylúpiť banku. A tak to aj dopadlo. Celý čas som rozmýšľala, či je taká sprostá, alebo šibnutá. Je síce pozoruhodné, že je to na jeden záber, či na koľko, ale v podstate sa tam ktoviečo (možno práve preto) neudialo. Celkom príjemný film, Laia Costa zahrala autenticky, kvôli jej naivite by som jej najradšej dala po hlave veľkým kladivom, ale ospevným ódam nerozumiem. (29.01.2016)