Tělo

Polská kinematografie je velmi specifická, opravdu je jiná. Každý žánr v sobě ukrývá něco zvláštního. Stejně je tomu tak i u filmu Tělo, poukazujícího na současné problémy společnosti, zakázané potraty, anorexie nebo vyrovnávání se se ztrátou blízkých. Přitom zabalené do téměř duchařského hávu. Je tu cítit přímo hmatatelná realita a uvěřitelnost jednotlivých situací. Jakoby vše, co se ve filmu děje bylo prostě na dosah ruky. Pořád jsem si říkal, jak je to možné a teprve po hodině jsem si všimnul, že nehraje žádná hudba a všechny okolní zvuky, ať už hluk z ulice, hlasy v domě, zpěvy ptáků nebo sebemenší ruchy, dodávají tuhle ojedinělost. Bezchybné herecké výkony a krásná vizuální stránka jsou nedílnou součástí tohoto celku. (26.06.2022)

Poláci psychologické filmy umí a tento to jen potvrzuje. Zpočátku se mi moc dobře nedívalo na téměř samé ošklivé, anorektické a vyšinuté typy, ale nakonec mě to vtáhlo a pointa byla parádní. Sám život je vlastně natolik mystický, že žádnou umělou mystiku ani nepotřebuje. Jen se mu člověk musí chtít otevřít. (25.10.2022)

Tělo v mnoha svých podobách - postarší a otylé, jež se zabývá ohledáváním mrtvých těl, mladé a křehké, které se nemá rádo i středního věku využívané jako prostředník, médium. Každé z nich se musí vyrovnat se ztrátou blízké osoby a toto trauma je nakonec sblíží. Małgorzata Szumowska za svoji precizní režii získala Zlatého berlínského medvěda a nutno podotknout, že zcela po právu. Pečlivě budovaná atmosféra je dílem množství zajímavých záběrů a kamerových kreseb. Čtyři hvězdičky. (09.07.2015)

Film sleduje tri naprosto rozdielne osoby.Prokurator pre ktoreho sa necitlivost stala profesionalnym vedlajšim učinkom.Jeho dcera Olga trpi anorexiou a obvinuje svôjho otca z predčastnej smrti matky.A je tu Anna terapeutka ktora pracuje na anorexickej klinike kde sa Olga dostane.Tato nepredvidatelna žena sa snaži napravit vstah otca s dcerou a mysli si že dokaže komunikovat s mrtvymi.Anna potlača tymto pôsobom vlastne traumy.Brilantne pôsoby zaverečna scena kde su všetky tri postavy spolu.Tato scena je plna potlačaneho hnevu,radosti,sucitu a humoru.Sucitny postoj,ktory film prinaša nam zanechava melancholicku radost,ktora nam dava silu pripomenut že hoci mame niekedy pocit že naše duše su uväznene v našom tele,mame len jeden život,aby sme sa o ne postarali. (05.01.2019)

Přiznávám, že po té parádní úvodní etudě s oběšencem jsem čekal víc. Je tu sice terapeutická skupina vyzáblin, ale jinak je to spíš o duši než o těle. Přes občasné záblesky humoru jde hlavně o psychologické drama. Uvažoval jsem o čtyřech hvězdičkách, ale pořád mi připadalo, že tohle mělo na víc (70%). (28.06.2022)