Stále spolu

Po shlédnutí filmu http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10486813722-stale-spolu/, po přečtení několika rozhovorů s režisérkou Evou Tomanovou a především pod dojmem bonusu k filmu http://www.ceskatelevize.cz/porady/10486813722-stale-spolu/21256226454/bonus/21418-beseda-s-tvurci/ se nemohu ubránit dojmu, že celým dokumentem nenápadně prosakuje autorčin despekt k Mlčochovým a jejich způsobu života, dokonce bych řekla, že prosakuje skrytě a velmi rafinovaně. Jak jinak působí oba manželé Mlčochovi v diskuzi o filmu (bonus) než ve filmu samotném! Za ty roky, kdy E. Tomanová dokument připravovala, musela nashromáždit takové množství materiálu, že prostříhat film tak, aby zvýšila jeho kontroverznost a následně diváckou přitažlivost a prodejnost filmu, byla jistě hračka. V bonusu na mne naopak udělal velmi příznivý dojem producent Jiří Konečný, který prošel vývojem od negativního postoje k rodině až po její chápaní a neskrývané sympatie, které zdůvodňuje tím, že nyní už je sám otec tří dětí a leccos pochopil. - - - Co se týče samotné rodiny Mlčochovy, je mi jasné, že mnohé dráždí jejich životní styl až k nepříčetnosti jako rudý hadr krocana. Naše společnost je sice až k sebezničení tolerantní, ale běda tomu, kdo se odváží žít jinak než ostatní! Dočká se poplivání a odsouzení napříč časopisy, bulvárem i komentáři na csfd. Ve společnosti, která neuznává žádnou autoritu, včetně na prvním místě autority Boží, musí autoritativní otec působit jako exot či dokonce zvrhlík. Znám mnoho rodin, které se považují za konzervativní nebo tradiční co se víry týče, ale s výchovou svých dětí mají velké problémy a nedokáží je přes veškeré své úsilí tradičně vychovávat, což je celkem pochopitelné v liberální společnosti obklopující je kolem dokola. V tomto bodě snahu Mlčochových izolovat sebe i své děti od společnosti plně chápu. A ještě něco: Ono i to tzv. "domácí vzdělávání" je u nás mnohým trnem v oku (v "pokrokovém" Německu je dokonce zakázané). (29.11.2015)

Čekal jsem, že jim budu fandit, ale naprostý opak byl pravdou. Z pokrytectví mistra Mlčocha a pohledu na jeho zbídačené děti mi bylo celou dobu na blití. Ani v mém případě neproběhla socializace úplně v pořádku, ale jeho koktající a vykulení potomci jsou naprosto nepřipravení na kontakt s okolním světem. Profesionální otec sice velkolepě odmítá konzumní společnost, ale když jde o dávky, tak neváhá nastartovat jedno ze svých aut a vyrazit do města. Pro některé zdejší naivky ještě dodám, že podpora v nezaměstnanosti netrvá věčně a diktátor Mlčoch dojí stát ve stylu barevných na přídavcích na děti. Tam je jedno, jestli člověk vůbec někdy pracoval. Samozvaný Ježíš má však i jiné příjmy. Jeho deset otroků vyrábí hudební nástroje, provozuje kapelu a pěstuje cokoliv prodejné. Pak není problém cestovat po Evropě v karavanu. Navíc si může užívat neustále rozkazy a peskování neposlušných. Prostě hovado. (25.11.2015)

Hodně jsem o tomto dokumentu slyšela i četla. Teď, když jsem ho konečně viděla, jsem mírně na rozpacích i pokud jde o formu zpracování - jako dokument to pohromadě rozhodně nedrží. Dost často dokonce převáží pocit, že se snad věrozvěst Mlčoch natáčí sám. Ano, je to o alternativním způsobu života, proti čemuž by se nedalo říct ani popel, ale bohužel je to podstatně více o dominantním manipulativním narcisovi a užvaněném flákači (hlavní povolání: otec), který se programově rozhodl potlačovat osobnost své ženě i dětem. Tedy dětem, spíše devíti malým tarzanům, kteří umějí lépe šplhat po stromech, než myslet a vyjadřovat se. Tedy tatínek jim svou výchovou dělá nefalšovanou medvědí službu: bez něj budou v životě úplně bezradní. A svobodní ani náhodou. (25.11.2015)

Aj keď prírodu milujem, neviem si predstaviť, žeby som žila takýmto spôsobom života. Možno len načas, napr. v rámci dovolenky. Na druhej strane sa snažím pochopiť dôvody týchto vysokoškolsky vzdelaných manželov, prečo si vybrali práve takýto život. Je mi jasné, že len z lásky k prírode to nebolo. Vychovávať takýmto spôsobom svoje deti je silný extrém, ale nenapadlo mi to odsúdiť. O čo je lepší dnešný liberálny trend? Ten, ktorý si často neváži rodinu, ktorý neguje akúkoľvek autoritu, vrátane Najvyššej?! O čo je lepšia súčasná školská výchova pred rodinnou? Myslím, že kontroverzný pohľad sa po hlbšom zamyslení musí prikloniť buď na stranu zavrhnutia, alebo sympatií. Môj sa priklonil skôr k sympatiám - ale nie bezvýhradne. (30.11.2015)

Autoritativní vůdce smečky, submisivní vysokoškolačka a jejich kopa případů pro psychology. Děti s omezenou individualitou, které říkají a myslí si to, co chce jejich otec. Odpověď na otázku „jak si představuješ svoji budoucnost?“ od jednoho z nejstarších synů zněla „nikdy si nepředstavuji, ani co bude zítra“. Asi jsem málo alternativní, ale mně to přišlo až děsivé. Jen dvě hvězdičky, protože si nejsem jistý, jestli to nerežíroval převážně Petr Mlčoch. (26.11.2015)