Dolores Claiborneová

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $24,361,867║Tržby Celosvetovo $46,361,867║ tak knihy od Stephena Kinga pretavené vo filmové umenie sú prevažne sústo a tento prípad to len potvrdzuje, výborné herecké výkony, dusná atmosféra necháva za sebou výborný filmový zážitok, plusom réžia aj kamera /80%/ (28.02.2009)

„Lenže ak človek padá, nepadne zo dňa na deň. Padá v priebehu rokov." Strhujúca filmová adaptácia pravdupovediac nie najgeniálnejšej novely Stephena Kinga. Snímka divákom predstavuje jednu z najsilnejších ženských hrdiniek americkej kinematografie a zároveň sa jedná o akési "ospravedlnenie" pre fenomenálne úžasnú a jedinečnú Kathy Bates, ktorá v predchádzajúcej kingovke Misery nesmie zomrieť dostala takú sku*venú rolu, že by z toho jednému zliezla koža z tváre. Tentokrát sa predstavuje ako Dolores - týraná, no napriek tomu (alebo práve preto?) mimoriadne silná žena, ktorá za žiadnych okolností nedopustí, aby dobehol rovnaký osud aj jej dospievajúcu dcéru Selenu. Fascinujúca mainská sychravá atmosféra (to more!) a výborné herecké výkony. Okrem parádnej Kathy Bates fenomenálne mrazivo-desivá Judy Parfitt, ale od veci prekvapivo nie sú ani ničomný úbožiak David Strathairn, odporne posadnutý Christopher Plummer (ktorý ale, keď sa to tak vezme, hrá najkladnejšiu postavu v celom filme!), Bob Gunton v dojemnom (ak vezmeme do úvahy to, čo postváral vo Vykúpení z väznice Shawshank) cameu, krehká bábika Jennifer Jason Leigh ako keby čakajúca na poslednú ranu od života a v neposlednom rade aj milý John C. Reilly. K tomu nezabudnuteľné scény (v banke, na trajekte, s valčekom v ruke...) a veľmi silná neprikrášlená myšlienka o tom, že matky za istých okolností môžu (musia) byť najväčšie suky na svete. Jedna z mojich najobľúbenejších filmových kingoviek s vizuálne podmanivou spracovaním zatmením slnka. (17.10.2004)

kathy batesova ma strhla uz vo svojej oscarovke misery nechce zomriet, ale nie je to nic oproti tomu ako stvarnila dolores claibornovu, klobuk dole. okrem nej za pozornost urcite stoji vykon jennifer jason leighovej, ktora navodila presne take pocity ake mala.. spociatku ju divak musi priam nenavidiet az nakoniec plynutim deja presvedcivo dosahuje u divaka opak. z vyslovene negativnych postav udivuje vykon vtedy este pomerne neznameho davida strathairna, ktory nas pred casom tak milo prekvapil v clooneyho opuse dobru noc a vela stastia. mohlo by sa teda zdat, ze je cely film postaveny len na hercoch, nie je to vsak uplna pravda. pribeh ma totalne strhol a aj ked velmi neoblubujem cistokrvne dramy, vynimka potvrdzuje pravidlo a film taylora hackforda je tomu jasnym prikladom. citim, ze tento pocin bude vo mne este dlho doznievat a je mozne, ze hodnotenie este upravim smerom hore. zatial zasluzenych 80%. (09.11.2007)

Působivé drama o bolestném vztahu matky a dcery, způsobeném dávnými zlými skutky a oživeném okolnostmi vynuceným návratem domů... Drama o dlouhém trápení a marné snaze zapomenout, ale i o smíření a o blízkosti a důvěře, tolik potřebných pro nápravu věcí minulých... J.J.L. v roli neurotické dcery (která ve své snaze utéct před minulostí musí tuto v sobě stále popírat a točí se tak v bludném kruhu marného přežívání, depresí, prášků a zpackaných vztahů) je prostě skvělá, přes spoustu vykřičených slov a výčitek stačí jeden pohled jejích bolestných kalných očí a kdesi v hloubce vás zamrazí, K.B. v roli trpící a trpělivé matky (byť formálně v hlavní roli ;-) jí pak skvěle sekunduje a celý příběh působivě dokresluje zasazení do prostředí malé komunity kdesi na ostrově u pobřeží Nového Skotska na východě USA, ze kterého je tak těžko uniknout a stejně tak se i nakonec vrátit. Tohle je prostě jeden z té dlouhé řady vynikajících amerických filmů, kdy silný příběh (na motivy románu S.Kinga) je podaný umírněnou, ale filmařsky brilantní formou, s vynikajícím scénářem i hereckými výkony (nejen v hlavních rolích), u kterého i nakonec bez výhrad příjmete ten >šťastný konec s rozhřešením< ... (12.10.2006)

Kathy Bates je vynikající herečka a velká sázka na jistotu. Na jejím výkonu film stojí a padá, i když jde o velmi silný lidský příběh. Nejdříve jsem samozřejmě četla knihu od Stephena Kinga. Nikdy jsem si nemyslela, že mě kniha, která je vlastně jeden dlouhý monolog vyprávěný nějakou postarší hospodyní bude tolik bavit a nebudu se moct od něho odtrhnout dokud ho prostě nedočtu, ale byla to právě Dolores, která mě vyprávěním o svém pohnutém životě dokázala udržet u čtení a knihu jsem zhltala a měla jí plnou hlavu. Jako by všechny mé myšlenky měly najednou vytrysknout ven ve velkém gejzíru. Film všechno jen podpořil, protože jsem si herce a postavy knihy ztotožnila a taky jsem zažila takové malé deja vu. Jezdí k nám do práce jedna starší paní, která by o svém životě taky mohla napsat román a klidně by si mohla s Dolores Claiborneovou podat ruku. Obě ženy toho prožily mnoho a obě byly (jsou) jedny z nejsilnějších žen, které jsem mohla poznat a jejich příběh vyslechnout. (03.12.2013)