Zlatá Sindibádova cesta

Zlatá Sindibádova cesta je kvalitativně na dosti podobné úrovni jako o čtyři roky mladší Sindibád a Tygří oči. Co se triků od Harryhausena týká, opět jde o řemeslně odvedenou a na svou dobu dechberoucí práci - zejména musím ocenit sekvenci s oživlou šestirukou bohyní. Herecké výkony jsou na dnešní dobu už spíše úsměvné a příběh je poněkud šablonovitý, ale za technické zpracování a vesměs slušnou akci si tento film zaslouží diváckou pozornost. (22.08.2019)

Než přišel boom fantasy v 80. let, byla trojice Sindibádovek spolu s "Jáson a Argonauti" snad jediným pořádným zástupcem. Ten první díl z padesátek jsem asi v dětství neviděl a o to víc si ho před pár lety užil. Trojku si pamatuju dobře a druhý díl? Popravdě nebyl jsem si jistý. Ono to totiž první hodinu za moc nestojí - nezajímavý Sindibád závodí o tři části nějakého amuletu se zlým čarodějem Kourou, který akorát koulí očima a stárne, dál je tu pár zbytečných vedlejších postav a sexy holka. Pluje se na moři a nic moc se neděje. Jenže až se začne něco dít, tak to stojí za to a dětské vzpomínky se vrací. Kylop-kentaur, griffin či úžasná šestiruká Kálí, do toho zelení pralidi a parádní finální souboj se záporákem. Zkrátka finální půlhodina na 5*, děj předtím max na 3*, výsledek 4*. PS: K nepoznání změnění "Dr. Who" Baker (Koura) a "Doyle" M. Shaw (námořník Rašíd). Fantasy roku 1973. (27.02.2023)

Toto ďalšie Sindibádovo dobrodružstvo sa dá považovať za najtemnejší príbeh o slávnom námorníkovi z Bagdadu. Spomínam si, že ako malý som sa strašne bál tento film pozerať a pritom ma úplne fascinoval. Ako inak, prispeli k tomu krásne triky Raya Harryhausena, pričom najväčší strach išiel s jednookého Kentaura, ktorý aj dnes pôsobí až démonicky (hodný toho, aby bol uctievaný ako božstvo) a úžasne. Treba však spomenúť, že tento film trpí určitou absenciou výraznejších monštier, nakoľko šesťruká Kálí pôsobí výborne a súboj s ňou sa dá považovať za to najlepšie vo filme, no ten divne pôsobiaci griffin mi prišiel dosť odfláknutý. Ďalšia vec ktorá šokuje je, keď vezír odhalí spod masky svoju spálenú tvár, čo je rozhodne nechutné avšak naozaj pôsobivé. Veľmi zaujímavo je vybraté aj prostredie, ostrov Lemuria pripomína svojou architektúrou oblasti Indie alebo Kambodže. Na druhej strane však treba podotknúť, že pokladať architektúru za dielo primitívnych domorodcov je úplne absurdné. Scenár je mierne nedotiahnutý a objavuje sa v ňom množstvo porekadiel (v stenách žijú myši a myši majú uši, atď.), ktorú sú však často veľmi diskutabilné, avšak na celkovej rozprávkovosti príbehu to nijak neuberá. Zlatú Sindibádovu cestu treba brať ako oddychový, ktorý je aj dnes veľmi zábavný a pritom napínavý a rozhodne sa dá považovať za jedno z najlepších Sindibádových dobrodružstiev. (02.12.2007)

V porovnání s filmy Sedmá Sindibádova cesta (1958) a Sindibád a Tygří oči (1977) je zde méně scén s monstry, která vytvořil tvůrce speciálních vizuálních efektů Ray Harryhausen. V první hodince hrdinové musí vzdorovat oživlé lodní soše a větší množství akce je teprve v poslední půlhodině, kde je k vidění oživlá šestiruká socha bohyně Kálí, jednooký kentaur a kočka s ptačí hlavou a křídly. (12.07.2012)

║Rozpočet $982,351║Tržby USA $11,000,000║Tržby Celosvetovo $-║ Tvorba postavičiek a trikov od Ray Harryhausena sa proste nazaprie a tento dobrodružní film povyšuje na viac než by sa mohlo v konečnom výsledku čakať. /80%/ (01.06.2009)