Trabantem do posledního dechu

Výborný a zajímavý film o skoro půl roční těžké cestě, super hlášky, záběry, prostě Vás to chytne a 96 minut uteče jako voda, že se najednou divíte, že už jsou titulky...Viděno na slavnostní předpremiéře i s besedou, která byla taky parádní, skvělý žlutý cirkus opět nezklamal, zatím nejlepší "trabantí" film, už mám lístky i na premiéru, jednou to vidět nestačí :-) (15.03.2016)

Je mi jasné, že v seriálové verzi toho bude daleko víc než v této "ořezané" filmové verzi. Trochu mi vadil odklon od dokumentárního cestopisu k poněkud osobněji pojaté verzi cesty za cestovalským snem. Chyběla mi mapka, více faktů o projížděných lokacích a přeci jen i nějaká ta podrobnější představovačka nových členů žlutého cirkusu. Celý dokument je zkratkovitý a chvílemi i chaotický, takže ti méně zaujatí se mohou právem cítit poněkud ochuzeni o vydatnější dokumentární zážitek. (17.09.2016)

Původně jsem si myslela, že to bude daleko víc nudný a cestovatelský. Kdepak! Tohle byla naprosto skvělá zábava od začátku do konce. Divák může z první ruky vidět, co se na takových cestách děje a to bez cenzury. Sprostá slova, nahý zadky.. Řeknu vám, že pro kino plný pubertálních středoškoláků to bylo pravý vořechový. Navíc ty úžasný záběry přírody doplněný skvělým soundtrackem dokázaly vzbudit takovou atmosféru, že nemůžu jít jinak, než na plný počet. (15.04.2016)

Předchozí dva filmy se mi moc líbili svojí zábavností a poměrně obsáhlou vypovídající hodnotou. U tohoto jsem měl ale trošku problém v tom, že první půle v Austrálii byla vlastně jen o situacích, kde se snad skoro každý člen výpravy přizabil na cestě. Jednou Dan Přibáň skončil v roští s roztrhlými zády, po druhý se Dominika namázla na štěrku. A takhle to bylo celou polovinu filmu. Vypovídající hodnota víceméně žádná jen s tím rozdílem, že přijeli k posvátné hoře Uluru, kde jedna polovina skupiny respektovala Aboridžince a na horu nevstoupila, zatímco pan Šlovák neváhal, aby na horu vylezl a následně všem do světa vyřval, že Bánská Bistrica je stejně lepší. V tomto momentě mě to opravdu mrzelo, protože do té doby jsem k ním vázal respekt, ale počínaje tímhle mé sympatie notně klesly. Aboridžinci mají co dělat, aby sami přežili a neuchlastali se. A tím, že jim na posvátnou horu poleze nějaký štáb, tomu rozhodně nepomůžou. Nehledě na to, že my, bílí, jsme ti, kteří jednou tento národ z jejich rodilého místa na dobro vypudíme. Škoda. Nicméně druhá část v Timoru mi náladu okamžitě zvedla. V tu ránu jsem z filmu cítil náladu předchozích dílů a koukalo se mi na zbytek dokumentu daleko snadněji. (08.09.2017)

Na film jsem se hodně těšil, už jen proto, že jsem měl to štěstí být v Perthu skoro ten samý čas, jako posádka. Zašel jsem tedy na prezentaci ještě o Jižní Americe v Perthu pro krajany, na táborák a po měsící, kdy se jim konečně podařilo dostat trabanty od australských celníků i na slavnostní výjezd z Perthu, aby hned následující den fičel do Melbourne pak na Ayers rock a hned zpátky do Melbourne a na road trip skrz Sydney až do Brisbane. Takže jsem udělal cestu, která byla sice původně plánovaná Příbáněm, ale v důsledku zdržení se jelo hned z Ayers Rock do Darwinu. Film začíná v podstatě hned cestou na Ayers Rock, tímpádem veškeré přípravné práce a trable v Perthu jsou přeskočeny. Hlavně film neukazuje, kde se všude pohybovali, na to jste museli sledovat průbežně FB stránky. Tohle není už o místech, ale o lidech, kteří tu cestu podnikají. Bohužel 90 minut nestačí. Film ubíhá rychle, ale je vidět hodně stříhání a zkratkovitosti. Teším se proto na seriál, kde bude celková délka minimálně 4 hodiny. (22.03.2016)