Trabantem do posledního dechu

Už v případě minulé cesty bylo zřejmé, že seriál bude pro tuhle svéráznou bandu motomagorů příhodnějším formátem. Australsko-asijská výprava je sice slabší na počet kilometrů, nicméně zatím nejmasivnější co do natočeného materiálu, technického vybavení i různých sociálních záležitostí (vozíčkáři v trabantu na těžkém terénu, vztah Dan - Dominika). Film tentokrát působí zkrátka až moc jako stručný výtah něčeho zajímavého (zvlášť pro nás, co jsme celou dobu sledovali dění ve skupině na facebooku) a zanechává spoustu otázek, jejichž rozvinutí bych se rád dočkal. Seriál hned první epizodou napověděl, že se věci rozvíjet budou; pokud patříte mezi fandy Přibáňova dvoutaktního cvokhausu, doporučuju počkat si na něj a film rovnou přeskočit. (09.09.2016)

Miluju cestování. Miluju bezstarostné putování. Miluju rozhodnutí zažít ty nejstrastiplnější cesty do světa. A dokud nemám možnosti se takovýchto zážitků dočkat sám, miluju je vidět v cestopisných dokumentech či dobrodružných filmech. Dan Přibáň v roce 2009 odstartoval novodobý český fenomén mezi cestopisy svou kdysi ješté zcela nevinnou cestou daleko do pustin střední Asie. Ačkoliv má jeho prvotina ty zcela nejměné pozitivní ohlasy, pro mě to byl ať už jen zásluhou lásky ke kultuře Orientu zcela nejlepší díl a po něm to právě jde již mírně z kopce. Jejich zatím poslední natočená road movie o cestě z vyprahlé Austrálie až do thajského Bangkoku již byla velmi dobře zaopatřena dotacemi ze všech možných stran, pro mě ale právě svou komerčností ztratila to prvotní kouzlo. Koneckonců jiný přístup k nám divákům i cesté samotné z pohledu finančního rozpětí je ve filmu značně poznat. (20.09.2017)

Poprvé, co na mě filmové zachycení z cesty Dana Přibáně neudělalo velký dojem. Přišlo mi to, na to kolik se natočilo materiálu, až moc jednotvárný, nikterak obohacující. Seriál, to je ovšem už zase jiná třída, jen se to tentokrát moc nepodařilo poskládat do devadesáti minutové formy. Film je lepší brát jako trailer na seriál. 60% (20.10.2016)

Brilantní černý humor: Dominika spadne a ostatní se ji ptají, jestli je v pořádku. Dominika řekne, že tak napůl OK. Na to ji vozíčkáři odpoví, že je taky napůl OK a druhá odpoví, že je OK na 3/4 :D. No to zabilo celé kino. Dobrých hlášek nepočítaně, pádů také. Ale Jižní amerika mi přišla o chlup lepší. (21.03.2016)

Na film jsem se hodně těšil, už jen proto, že jsem měl to štěstí být v Perthu skoro ten samý čas, jako posádka. Zašel jsem tedy na prezentaci ještě o Jižní Americe v Perthu pro krajany, na táborák a po měsící, kdy se jim konečně podařilo dostat trabanty od australských celníků i na slavnostní výjezd z Perthu, aby hned následující den fičel do Melbourne pak na Ayers rock a hned zpátky do Melbourne a na road trip skrz Sydney až do Brisbane. Takže jsem udělal cestu, která byla sice původně plánovaná Příbáněm, ale v důsledku zdržení se jelo hned z Ayers Rock do Darwinu. Film začíná v podstatě hned cestou na Ayers Rock, tímpádem veškeré přípravné práce a trable v Perthu jsou přeskočeny. Hlavně film neukazuje, kde se všude pohybovali, na to jste museli sledovat průbežně FB stránky. Tohle není už o místech, ale o lidech, kteří tu cestu podnikají. Bohužel 90 minut nestačí. Film ubíhá rychle, ale je vidět hodně stříhání a zkratkovitosti. Teším se proto na seriál, kde bude celková délka minimálně 4 hodiny. (22.03.2016)