Náhoda

PRZYPADEK/NÁHODA = tři životní alternativy, tři příběhy, tři různé životní cesty a tři různá životní završení hlavní postavy Witeka Dlugosze. Místem, kde se životní běh Witeka tříští na tyto tři alternativy, je železniční nádraží; událostí pak dobíhání na vlak. Toť ve zkratce děj filmu, který bravůrně rozpracovává téma náhody, prolínání našich životů i naši omezenou schopnost přesně určit, zda-li ta nejlépe se jevící cesta je opravdu tou nejlepší. Krzysztof Kieslowski v tomto existenciálním dramatu vynikajícím způsobem vychytal všechny možné úhly pohledu na náhodu + výborným způsobem zachytil "zatuchlou" dobu 70. a počátku 80. let. Shrnuto a podtrženo: Vynikající dílo vynikajícího režiséra. (24.10.2004)

Asi vám bude připadat, že melu ještě víc z cesty než obvykle nebo se pozastavuji nad zcela normálním, ale jsem trošku rozhozená z jedné diskuze, kterou jsem náhodou vyslechla pár hodin před zhlédnutím Náhody. Jeden můj spolužák prohlásil, že kdyby lidi víc četli Baudelaira, mohlo se zabránit holocaustu. Myslel to samozřejmě ironicky, byla to reakce na vyzdvihování Baudelairova pojetí dobra a zla v člověku. Zjednodušeně řečeno má každý v sobě obé, a co se právě projeví, závisí jen na situaci kolem, právě na těch náhodách. Je skutečně možné, že to, čeho se dopouštíme, není předem určeno např. naší povahou, ale přichází zvenku. Dokážu si představit, že kdyby tento film byl trochu jasnější, měla bych z něj i nějaké to trauma (nebo radost?), jak jsem proti vyššímu řízení bezmocná, ale byl na mě příliš komplikovaný. I při plné pozornosti jsem se ztrácela a víc než reflexe doby se mnou cloumala jedna děsná odbarva vlasů. (08.11.2007)

Woody Allen povedal ("skorocitát"): "Je príšerné vedieť koľko vecí v našom živote jednoducho nemáme pod kontrolou". Náhoda- pre mňa vo veľkej miere fenomén ktorý determinuje naše životy, voluntaristi "to" volajú osud, whatever- je to o tom istom! Už len tá odvaha a tvrdohlavosť, natočiť v roku 81 tak otvorene kritický film voči systému je pozoruhodná. K tomu je Kieslowski macher, ktorý pobral toľko filmovej empatie a inteligencie ako minimálne 10 "obyčajných" režisérov dokopy. Náhoda je skvelou psychologickou sondou, ktorá sa odohráva v nešťastnom období zvráteného socializmu (ale mohlo sa to odohrávať hocikedy a hocikde, tá základná myšlienka je aplikovateľná na všetko!). VŠETKO v tomto filme je vynikajúce, (bol) som nadšený a záverom úplne konsternovaný! Že by naj film od Kieslowskeho?:) (10.09.2007)

„Kdybych nezmeškal ten vlak, nejsem tu teď s vámi.“ Je náhoda koneckonců Bůh, jak to tvrdil Jiří Marek, nebo spíše blbec? Do jaké míry může být prohra či smůla i menší výhrou před další, mnohem větší prohrou/ smůlou? Kieślowského film nabízí v příběhu ze života studenta medicíny Witka nejen ojedinělé zpracování v podobě tří různých variant odvíjejících se od osudového momentu na vlakové stanici, ale i spoustu podnětů k zamýšlení se nad těmi nejsložitějšími a přeci nejobyčejnějšími otázky ze života, který stejně jako od náhod může záviset i od správných rozhodnutí. Kieślowski nabízí otázky, vyústění a případnou odpověď nechává na divákovi. Ačkoliv samotná kamera mě okouzlila hned během prvních scén a již úvodní dialog mezi Witkem a otcem nad léty dozrávání na základní škole ve mě vyvolal silný dojem, do děje s lehce roztříštěným vyprávěním jsem se občas hůře dostával, ale v druhé polovině už mě ta skoro až magická atmosféra (i díky vyprávění formou jakési časové smyčky) v naprosto „nemagickém“ prostředí šedivého socialismu dokonale pohltila. K plné spokojenosti možná akorát na mě Náhoda místy působila trochu rozvláčně, obzvlášť v té první nejdelší variantě a osobně mě vůbec nebavily (natož v tak příběhově a myšlenkově silném filmu) ty postelové a sexuální scény. Určitě jde ale o další Kieślowskeho film, který mě dokázal oslovit, byť moje první setkání s panem režisérem (Amatér) zůstalo zatím nepřekonáno. [80%] (21.08.2021)

skvelý Boguslaw Linda, vynikajúca hudba, pôsobivá kamera, výborná dramaturgia, mrazivá skutočnosť s explozívnym záverom a o réžii ani nemusím hovoriť . . . prvý film ktorý som od jedného z najväčších režisérvo Poľska a najväčších géniou európskej kinematografie 20. storočia videl sa mi páčil - a tento nie veľmi vzrušený stav neviem opodstatniť. Áno, páčil sa mi, áno, je to dobrý film, ale . . . dokonca ani to ale nie je mi celkom jasné, možno to, že som generácia, ktorá nič z toho nezažila a o situáciách o ktorých pojednáva tento film dokonca neviem veľa ani z iných zdrojov, čo, priznávam sa, hovorí o mojej obmedzenosti a neveľkej rozhľadenosti, ja si to priznám, ale tento film mi bohužiaľ asi práve preto uniká . . . možno časom zmúdriem a dozviem sa isté veci a snáď potom . . . (24.04.2006)