Klub příšer

Tři hororové povídky propojené barovým rozhovorem Vincenta Price s Johnem Carradinem a několika koncertními výstupy. Povídky jsou to docela průměrné, koncertní výstupy zbytečné a mizerné (jen kousek se stryptýzem je fajn, ten je k vidění tady - https://www.youtube.com/watch?v=u_cFInAvWqw), a Vincent s Johnem mají takové charisma, že by se na ně dalo v pohodě dívat i kdyby se bavili o značkách pracího prášku. Za zmínku ovšem stojí masky dalších "monster" které se kolem nich pohybují v baru - ty jsou tak tragicky amatérské, že je snad při produkci šli těsně před natáčením koupit do nejbližšího obchodu s "ptákovinami". 5/10 (13.03.2020)

V tomto filmovom projekte, sa zišlo viacero filmových osobností ako Price, Carradine či Pleasence. A pod taktovkou štúdia Hammer. Film je rozdelený do troch poviedok. Prvá ohromí strašidelným sídlom a hudobným doprovodom. Ale príbeh bol strašne debilný a aj celkové prvedenie tej poviedky bolo veľmi naivné. Druhý príbeh disponuje temným prostredím, ale nezaujímavým príbehom a totálne nepríjemnou hudbou, toto bola číro číra nuda. Tretí príbeh bol pekne prepracovaný, temný a vynikajúcimi ilustráciami,tento bol najsilnejší, najtemnejší a najlepší s celého filmu. Vždy po poviedke bola krátka pauza, ktorá sa presunula do Monsters Clubu a tie rockové sprievodky boli strašne nevhodne a pri takých hereckých veličinách, to bolo až trápne. Tie umelohmotné masky, akože monstier, boli príšerné nedokonalé. Ako celok veľmi, ale veľmi slabý poviedkový film. (26.05.2015)

Opat ten nestastny napad spajat komediu s hororom, tentokrat to napadlo rezisera Roy Ward Bakera {este nic schopne som od neho nevidel}. Upirska tematika je az samoucelna, bat sa nie je coho, obcasne komedialne vsuvky skor snimku skodia nez pomahaju a Vincent Price {Dum Voskovych Figurin 1953} nic dohromady nepredviedol. 30 % (31.03.2015)

Obstojná antologie se skládá ze tří příběhů - dvojice by si ráda přišla lacině k penězům, a tak mladá žena se uvolí k sňatku s majitelem panství, který ale není tak úplně člověkem - skvostné interiéry a smrtící písknutí. Ve druhém, který je asi nejkomičtější, vypráví upíří filmový producent o svém nelehkém dětství - pozor na D. Pleacence a muže s houslemi! Třetí příběh má skvělou atmosféru gotických hororů - za mlhou hustou tak, že by se dala krájet, leží tajemná vesnice. Stačí jedno slovo - ghúl - a všechno je jasné. V. Price si zde poprvé a naposledy zahrál upíra a průvodce spisovateli strašidelných knih. Povídají si v klubu, kde zní rocková hudba, a zdá se, že R. Williams tu našel inspiraci pro svůj videoklip Rock DJ. Soundtrack vyšel na vinylu v počtu 1000 kusů, a tak se dnes prodává za horentní sumy...asi tak. (03.12.2023)

Propojení naprosto nesouvisejících povídek trochu pokulhává. Účast hereckých horrorových hvězd. Nejlepší je horrorová povídka o vesnici, kam přijíždí starší a dostávají policejní ochranu. Atmosféra je nejlepší v okamžiku, kdy hlavní hrdina čte deníkové zápisky.:" jednoho jsme vyhnali a dvanáct jiných se jich vrátilo. .....Seděl tam na hromadě kostí a ohlodával....!!!" (29.05.2007)