Čokoláda

Příjemný film. Měl jsem obavu, že půjde o nějakou "sladkou" romanci mezi Juliette a Johnnym, ale hlavní téma byl střet mezi svobodou, změnou a tradicí a konzervatismem (přirovnání k Pleasentville sedí). Líbil se mi tento motiv a moc se mi líbily postavy - Juliette, ale i Judi Dench a její vnuk i pan starosta (výborný Molina) a další. Krásná hudba Rachel Portmanové přispívá k zajímavé atmosféře (např. když vítr volá). (07.07.2003)

Ne, ty tři hvězdy musím nechat, výš prostě nepůjdu. Kdysi se mi zamlouvala a stále zamlouvá ona ustrašenost a zatuchlá nehybnost jednoho městečka zajatého tradicemi, které je plné falešné morálky a kterému vládne samozvaný ochránce všeho a všech. S tím vším má pomoct čokoláda vonící z barevného obchůdku plného sladkého pokušení. Do šedých ulic totiž vítr přivál mladou ženu s dcerou a do jejího krámku brzy vstoupí řada zajímavých postaviček. Pokušení tu zápasí s odříkáním, švédská žánrová legenda Lasse Hallström pak s tím, zda vstoupí do chladnějších vod. Nevstoupí. Nakonec totiž nikdo není vyloženě zlý, jednotlivé figury jsou prostě jen oběťmi jakýchsi dávných muk, omylů či strachu. S podobnými látkami má Hallström zatraceně hodně zkušeností. Ví moc dobře, co chce točit, jak dávkovat všudypřítomný optimismus a emoce. Částečně zahřeje a pohladí, o to rychleji ale jeho poetickou pohádku ten samý vítr odvane. A já coby divák? Raději znovu strávím čas s jinými outsidery, třeba Gilbertem Grapem nebo s Homerem a doktorem Larchem. Ti se zaryli mnohem hlouběji a ani k tomu nepotřebovali dráždivou chuť čokolády. (18.07.2022)

Nádherně sladký a příjemně voňavý příběh o prozření a napravení se. Na čokoládu jsem během sledování chuť neměl, neboť jsem jí spousty spořádal před projekcí. Nejspíš jako průpravu před samotným zhlédnutím :) Ono mě navíc po čokoládě občas bolejí zuby, čili všeho s mírou. Čokoláda je asi nejslabší film, který jsem od Lasse viděl, i přesto jsem se celé dvě hodiny bavil a s úsměvem na tváři sledoval veškeré dění. Překvapivě jsem se však nezakoukal do Juliette Binoche, ale (třebaže to zní poněkud podivně) do Leny Olin. Vitalita z ní čišela o sto šest. Tím nejlepším je na celém filmu Judi Dench, jejíž stařenu jsem jí sežral i s navijákem. A samozřejmě Johnny Depp, který si mě narozdíl od většiny zde získal - scéna s pojídáním žížaly mi utkvěla v paměti nejvíce. Tyto řádky píšu, když zrovna čtvrtou hodinu čekám na oběd a u monitoru mi leží čokoládová tyčinka. Že bych si jen jeden kousek dal..... (04.04.2008)

Čokoláda mi chutnala o trošku více, než předchozí Hallstömova jablka. Čím že to je? Jednoduše, ačkoliv film nemá výraznou dějovou linku, dokáže šířit pohodu a příjemno od začátku až do konce. Vianne s dcerou se po příchodu do bezejmenné francouzské vesnice ujímá s úsměvem a zdánlivě nezlomným altruismem cukrárny a... a to stačí. V programu je přeměna zapadlé komunity, nechutně přecpané starými zvyklostmi a předsudky, na hřejivější místo k bytí. Kouzelnou hůlkou bude čokoláda a Viannina schopnost odhadnout zákazníkovi chutě, morálním zrcadlem banda říčních tuláků. Vianne je vskutku kouzelná v podání Juliette Binoche, a jakýsi pohádkový podtext má ve filmu skoro všechno - dal by se krásně vyprávět dětem před spaním. Starosta, snažící se v zahleděnosti do starých tradic Viannu vypudit, představuje lotra, kterému nevýrazně konkuruje násilnický Serge. Tulák Roux se stává Vianniným princem, nechybí ani nezbedná dítka a symbol moudrosti v podobě stařeny Armande. Otázkou je, zda pohádka dobře skončí, nebo sebou smýkne a předvede v druhé polovině nějaký nevídaný obrat. Myslím, že je to jasné. Viannina dilemata (zůstat, nebo prchnout před věčnými předsudky - usadit se, nebo pokračovat v kočovném životě předků) jsou klišé a ani se jinak tvářit nesnaží. SPOILER Spolu s popelem Vianniny maminky odchází i minulost, Vianna zůstává ve svém novém domově, s rodivší se láskou, s rodivším se krásným místem pro život. Ne nadarmo je první záběr na vesničku zahalen do chladných modrých barev, zatímco ten poslední krásně hřeje teplejšími odstíny . Čokoláda je ohromně hezký film, se sympatickými postavami, krásnou kamerou, neskutečně pohodovou atmosférou a neopomenutelnou hromadou čokoládových výrobků, kterému nesluší právě ty momenty, jež se snaží vytrhnout z pohádkové lehkosti a brázdit vody větší dramatičnosti. Nehledat katarzi, nehledat psychologickou hloubku, nehledat převratno a objevno. Nechat se unášet pohodou. (06.04.2008)

Soundtrack Rachel Portman: 1. Minor Swing - Django Reinhardt/Stephane Grappelli [2:14] ,2. Main Titles [3:08] ,3. The Story of Grandmere [4:09] ,4. Vianne Sets Up Shop [1:59] ,5. Three Woman [1:02] ,6. Vianne Confronts the Comte [1:22] ,7. Other Possibilities [1:35] ,8. Guillaume's Confession [1:30] ,9. Passage of Time [2:33] ,10. Boycott Immorality [4:39] ,11. Party Preparations [1:29] ,12. Chocolate Sauce [0:49] ,13. Fire [2:38] ,14. Vianne Gazes at the River [1:07] ,15. Mayan Bowl Breaks [2:15] ,16. Taste of Chocolate [3:09] ,17. Ashes to the Wind/Roux Returns [2:19] ,18. Caravan - Duke Ellington/Juan Tizol [3:43], (12.05.2011)