Pravidla moštárny

Pravidla moštárny si do scénáře ze své knihy osekal John Irving sám, takže jinak daleko rozsáhleší a do budoucnosti nahlížející příběh kluka ze sirotčince tím byl vlastně v nejlepších rukách, čehož může být důkazem i Oscar právě za scénář. Tobey Maguire a jeho dojemné herectví je další plus tohoto filmu, o Michaelu Caineovi, jemné citlivé režii, hudbě a kameře ani nemluvě. (10.07.2004)

Přesný příklad filmu, který se mi velmi líbil, ale jakmile skončil, přestal jsem na něj myslet a neláká mě vidět ho znovu. Lasse Hallstrom mi vždycky přišel jako skvělý vypravěč, tady však nefungeje vztah k postavám a jejich osudům a celý příběh tak přes značnou zajímavost vyzní do ztracena. Celý film se nese v posmutnělém hávu, skutečný útok na srdce a mrazení se však nekoná – což by podle zdejších komentářů mělo. (17.01.2008)

Že Pravidla Moštárny jsou spolu s Gilbertem Grapem dva nejlepší Hallströmovy filmy je nad slunce jasné, ovšem zvolit jen jeden by byl pro mě nadlidský úkol. Oba jsou zatraceně citlivé a dojemné snímky a u obou jsme mohli být svědky dvou výborných hereckých výkonů, který zde však byl konečně po zásluze proměněn v oscara. Avšak je nutno podnotknout, že nemalou zásluhu na oblíbenosti Michaela Caine jako doktora Larcha má jednoduše ona scénářem předepsaná postava... Film tedy jako něžný doják, který "zabolí" i pohladí, funguje dokonale, od prvních záběrů sirotčince, přes poslední slova pana Rose "Ain't that right?" až po opětovný návrat k dětem, ale přesto mi právě tento přímočarý "lov" diváckých emocí brání udělit aspoň pomyslné procento navíc, které by hodnocení převážilo na stranu pěti hvězdiček. 9/10 (24.04.2008)

Skvěle zahraný film s velmi solidním příběhem. Michael Caine si zahrál ve velmi vděčné roli a byl naprosto skvělý, což ocenili i páni akademici. Navíc je film podbarven krásnou hudbou, která vás chytí už na začátku. Ovšem musím vytáhnout i něco z toho negativního soudku. Film je strašně dlouhý a v takové střední pasáži už jsem trošku ztrácel chuť, protože se toho místy skutečně příliš nedělo. Talent se panu režisérovi upřít rozhodně nedá. Dokonce by ho mohl po hrstích rozdávat těm méně šťastným, kterých je ve filmovém průmyslu požehaně. Alespoň by jejich filmy nebyly tak bezduché. Můj celkový verdikt bude ovšem takový, že přes všechna pozitiva mě film emočně naprosto minul a z toho příběhu jsem orgasmus taky neměl. Takže to budou jenom 3*. (25.07.2012)

Výborná adaptace románu Johna Irvinga s neopakovatelně staromilskou atmosférou a poetickým pomalým plynutím filmového děje, kde prim hraje hlavně úžasná režijní práce v amerických scenériích naturalizovaného mága Lasse Hallströma a uměřené, ba ,,zdrženlivé" herectví Tobeyho Maguirea a Michaela Caina. Takhle má vypadat filmová romantika a takhle vkusně se mají točit dojemné filmy... (osobně mám ale z Irvingových adaptací raději Svět podle Garpa a z filmů Lasse Hallströma Co žere Gilberta Grapea? ... jedině proto nedám pět hvězdiček...) (17.02.2007)