Pravidla moštárny

Ani som nevedel, že takýto film ma dokáže zaujať a baviť. Krásna príroda s krásnymi ľudskými príbehmi a hlavne s príbehom mladého Homera (Tobey Maguire). Jednoduchý chlapec zo sirotčinca, ktorý chce žiť na vlastný päsť. Celý film je pekne natočený a keď sa k tomu pridá aj pekný príbeh, tak je pekný filmový zážitok za nami. (07.06.2011)

Smutek v očích sirotků, interrupce, smrt malého dítěte, incest, vražda, ochrnutí a to vše násobeno nejedním teskným smyčcem - tolik zábavy jsem si snad ani nezasloužil. Naštěstí toto dramatické drámo nepodnikalo nijak zvlášť zákeřné útoky na mé slzné kanálky, takže mohu se suchým okem poměrně objektivně konstatovat, že jsem viděl velmi dobrý film. (20.10.2011)

Krásný film podle Irvingova slavného románu, s hezkou hudbou a výbornými hereckými výkony, kvalitní po všech stránkách, přesto nemůžu jít na plné hodnocení a ty výsledné čtyři hvězdičky jsou hodně vydřené. Důvod? Jedním slovem: tempo. Je to celé tak poeticky pomalé, citlivé, dojímavé, moudré... ale nějak mě to bralo stěží na půl plynu, chvílemi jsem se nudila. Pravda, viděla jsem tento film někdy před osmi lety, zážitek v současné době by mohl být jiný. Nehledám chybu jinde než na své straně, třeba jsem balvan bez emocí, snad to chtělo jen sledovat v jiné náladě... a možná by to opravdu chtělo ubrat 20 minut na stopáži. Určitě se někdy podívám znovu, zatím však "pouhých" 70%. EDIT 2013: Hmm, přemýšlím o ubrání hvězdičky - je to sice pěkný, pohodový, příjemný film na nedělní odpoledne ke kafi a buchtě, ale nijak extra hluboko mě nezasáhl ani napodruhé. (06.10.2009)

Teda ... to byla ale doba, co? Pravidla nejen moštárny se porušovala a nikdo se nad tím nijak zvlášť nevzrušoval. Ikdyž! Vzrušení tam přece jen bylo a jaké. Některé předvídatelné a zcela předpokládané a některé dost šokující. Film to byl jinak vážně milý, pomalu plynoucí, žádný zmatek a tak. Drama se konalo ryze v srdcích zúčastněných, kdy každé z nich svádělo svůj vlastní boj. Byla tam i jedna velmi dojemná chvíle, když si malý a zvídavý Fazy "konečně našel svou rodinu". Jediné co mi na filmu vadilo bylo obsazení Tobeyho. Jako pavouk byl fajn, ale já si na něj nemůžu zvyknout v tak jemném a citlivém dramatu. Zato Michael Caine zahrál svou roli lékaře, koketujícího s éterem, opravdu skvěle. 3,5* (28.04.2014)

Lasse Hallström zkušeně uchopil další román s velkou emocionální a výpovědní silou, ale tentokrát na můj vkus strunu přetáhl. Snad se nechal příliš unést, a já mu to neberu, ale i tak musím říct svůj názor, a ten se odvíjí od prvních slov, která mě při vzpomenutí Pravidel Moštárny napadnou. A ta znějí: "Příliš dlouhé a příliš melancholické." A já odmítám propadnout takové náladě, byť by to bylo sebepoetičtější a může se přitom desetkrát herecky i hudebně koncertovat. Nicméně Oscar pro Michaela Cainea je od první do poslední vteřiny jeho působení na plátně naprosto zasloužený a vypadá to, že kouzlo Irvingova románu a Hallströmovy přesvědčovací schopnosti ve spojení s talentem herců prostoupilo celý film a povzneslo ho. Třeba až se tou bichlí prokoušu, uvidím to jinak, zatím ale 70%. (05.08.2005)