Můj život jako pes

budu pět chválu na tento film, kde jen mohu. Po ohromně dlouhé do době film, který mne dostal. Krásné i hnusné, negativní i pozitivní, dojemné a velice silné. Je o tom, jak je dětská duše citlivá, tvárná a otevřena všemu, co se k ní dostává. Výchova nemocné matky selhala jak mohla. Sama vychovávat 2 syny není jistě jednoduché, ale oni za to přece nemohou. Po odchodu mladšího ze synů ke strýčkovi si chlapecvšak matku idealizuje, jakoby si nechtěl nic špatného pamatovat. Nicméně, jeho zkušnosti nezmizí a projevují se. (01.01.2011)

Velmi pěkný snímek Lasseho Hallströma (ne-li jeho nejlepší) spojuje dávku skandinávské poetiky, jako když se smíchá špetka Bergmana, zasadíte ho do takového menzlovsko - hrabalovského odéru (jak už tu podobně někdo dobře přirovnal) a trochu připepříme Kusturicou. Velmi krásný výtvarný film s příjemnou muzikou, který člověka dostane, i přes semtam depresivní chvilky, do pohody a příjemné nálady... Doporučuji 90% (26.02.2009)

Krásny film, miestami trochu sentimentálny, ale presvedčí a dojme. Príbeh chlapca, ktorý prežíva neľahké detstvo a život s ním nejedná v rukavičkách, no aj napriek tomu nestráca svoj sympatický naivne-detský pohľad na svet. a Hlavný hrdina podal veľmi slušný herecký výkon a film ovplýval výbornou atmosférou. Pekné pokukaníčko. (04.01.2009)

Krásny film, v ktorom si aj my, odrastenejší, môžeme spraviť výlet do detského sveta dospievajúceho chlapca. Ten svet už nie je celkom detský, a nielen vekom, ale aj problémami, v ktorých sa bezvýchodiskovo nachádza. Stotožnenie sa s Lajkou, opustenou všetkými blízkymi, samou v celom vesmíre, je jeho záchranou. Potom prichádzajú radosti dospievania, nie každému bola dopriata takáto akčná podoba partnera na futbal a boxovanie. Nebol to len Kachyňa, ktorý detský svet a problémy dokonale poznal a vdýchol do filmu, má aj švédskeho nástupcu. –––– Ale nejvíc ze všeho mě asi dojímá, když pomyslím na to, co se stalo s Lajkou. Je to hrůza poslat psa do vesmíru a nedat mu ani dost žrádla. Obětovala se pro pokrok lidstva. I když se o to vůbec neprosila. –––– Měl jsem jí všechno vyprávět, dokud měla síly. Měl jsem jí všechno vyprávět. Máma má ten správný smysl pro humor. ... Vím, že by se tomu smála. –––– A viděl jsi něco? – Všechno! – Když to s tebou takhle půjde dál, nepustí tě k biřmování. – Ale stálo to za to. (23.08.2016)

Ingemarovi v životě chybí pořádná mužská osobnost, která by ho tak trochu popostrčila. Nemocná matka mu nedokáže poskytnout skutečnou lásku a oporu. Ani s chlapcovým sebevědomím to není dvakrát růžové. Vše se změní až po odjezdu na venkov ke strýci, kde nalézá sám sebe. Poetický snímek švédského režiséra Lasse Hallströma nabízí Ingemarovo první oťukávání s láskou, přátelstvím.. Nic proti obyčejnosti, ale tvůrce měl přeci jenom trochu přitvrdit na příběhu, taková ta staromilská atmosféra a poetický, pomalu plynoucí příběh mi třeba u Hallströmových Pravidel moštárny sedly o mnoho více!! (08.02.2011)