Můj život jako pes

Ani neviem, prečo mi to až tak nesadlo. Asi som si to mal pozrieť na štedrý deň. Hovoril som si, že by som to nechcel vidieť spracované ako českú alebo slovenskú prehláškovnú "hřejivú" komédiu o dospievaní, Hallstrom je proste väčší macher na podobné témy ako my. Môj život ako pes je ukážka toho, že film o dieťati nemusí byť nutne infantilný a ako je dôležité si poriadne premyslieť, ako danú látku natočiť. Hallstrom to zvládol na jednotku, len to bohužiaľ prešlo akosi mimo mňa. Tak mi neostáva nič iné, len si tento film nechať ešte niekedy na budúce Vianoce. (15.12.2014)

Nedá se nic dělat, ale čekala jsem víc emocí od filmu, kde to klučina Ingemar neměl rozhodně jednoduché nejen vzhledem ke smrti jeho matky, ale i vstupem do trochu jiného života a poznání u svého strýce na venkově. Ve výsledku mě asi stejně nejvíc starostí dělal Sickman, chudák malej, kdo ví kde je mu konec. Lasse mě tentokrát tolik nenadchnul, takže zůstanu u průměru, ale on si to vybere určitě zase jindy. (01.06.2013)

Perfektni a misty dojemny drama o detech a dospivani, ktery ma fakt paradni a takovou pohodovou atmosferu, prijemnou hudbu a hlavne skvely deti, protoze se fakt chovaj jako deti a nejsou to zadny machrici a opravdu tu asi neni ani jedno dite, ktery by nejak rusilo. Jedinej problem filmu je, ze jde tak trochu od nikud nikam, nic moc se tu vlastne nedeje, deti jen tak blbnou a neni tu ani zadnej poradnej konec. Ale tak nak to ani moc nevadi, obcas je film vtipnej, obcas dojemnej a tech 90 minut pohodove utece. (22.03.2009)

Hallstrom vie robiť rodinné filmy a nesklamal ani tentoraz. Príbeh Ingemara je vyrozprávaný ako skutočný život, aj z tej smutnej i veselej stránky. A možno i preto je tento Hallstromov film takto cenený. Ak nepočítam hlavného predstaviteľa , tak ma najviac zaujalo to dievča, čo chcelo byť chlapcom a hrať futbal. Natáčanie s deťmi je vraj náročné, ale tu mi všetky prišli dosť talentované. No možno sa nadreli, ale dôležitý je výsledok. 80%. (26.12.2014)

Smysl dospívání a období, kdy si myslíte, že se k Vám všichni chovají jako pes. V některých ohledech možná daleko upřímnější a přímočařejší film, než by někdo čekal, ale to především proto, že to točili Švédové, a ti když něco natočí, tak to většinou natočí se vší počestností tak, jak to v životě prostě být má. Pokud jste si tedy občas přišli jako psi, a to už jak v rámci svého osobního okolí, tak v rámci ženských, je tento film směřován právě pro Vás. Je totiž kolikrát tak upřímný, že se člověk nestačí divit. A dětské dospívání v tomto případě nabývá okamžitě nových hodnot. (25.12.2010)