Mladý papež

Neviem čím to je, že po jednej geniálnej časti nasleduje spravidla ďalšia slabšia. A celkovo je tých myšlienok (?) a nálad toľko a toľko, až nedokážete emocionálne vypäté okamžiky vôbec brať vážne. Ale to je fuk. Ako satira, maximálne nepredvídateľná, je Young Pope najsilnejší. Ako čierna komédia s antihrdinom, ako fraška o tom, ako sú Božie cesty nevyspytateľné. Len by to naozaj chcelo pokračovanie. (10.01.2018)

Rozkoukával jsem tento seriál nadvakrát. Poprvé mě totiž vůbec nechytl. Ovšem doslova mě ohromil Jude Law jako podivínský papež s podivínskou povahou. To mě později motivovalo dát tomuto dílu druhou šanci. A kupodivu od poloviny mě to drželo a nepustilo. Rozjezd tohoto díla je pomalý. Ba co víc, charaktery se zde vyvíjejí až minimalisticky. V podstatě mi prvních pět epizod žádná nepřirostla k srdci. O to více jsem byl šokován, že díly poslední jsem zkoukl naráz. Excelentní práce s postavami i přímo božský výkon Jude Law a dalších zde zobrazených charakterů. Bravo Paolo Sorrentino! 80% (08.01.2021)

Kdyby se to po pátém dílu nerozplizlo na divný pestrobarevný sliz, tak to Sorentinovi tentokrát sežeru. Chytlavý námět vymyslí každý druhý. Neumí to rozvádět děj a pracovat s postavami, které na dlouho mizí, je to neskutečně repetitivní, rozhodně není důvod, aby to mělo deset hodin, vešlo by se to do rozumně dlouhého filmu. Načančaná ztráta času. (28.10.2016)

+4* Tak jsem podruhé zkusil tento oceňovaný Sorrentinův seriál a konečně se mi ho podařilo dokoukat do konce (při prvním pokusu jsem vydržel jen první čtyři díly, protože mě papež svým chováním silně iritoval). Tentokrát jsem se obrnil větší trpělivostí a silnými nervy a stálo to za to. Téma je zajímavé a rozhodně hodně provokativní a dobře ukazuje instituci církve, která má blíž k byrokracii než k náboženství. Mladý papež je opravdu nezkušený a se svými ideály musí (i se svými nejbližšími) projít hodně zkouškami, aby se mu k osvícení přidalo i kus lidskosti a pochopení. Myšlenkově nabitý seriál, který však není pro každého. Takže nakonec zvyšuji na 4 hvězdičky a můžu doporučovat dále a zároveň se těšit na jeho pokračování. [ PŘÍBĚH: 3 /// SMYSL: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (22.02.2017)

Ačkoli zde skutečně může divák cítit pocit jakéhosi mírného rozezlení nad neuspokojivým (ne)rozuzlením, je ona rodičovská záležitost, tvářící se jako zápletka a hlavní motor papežova nevyzpytatelného a striktního jednání, v klidu odložitelná na vedlejší kolej. Jedná se o klasicky esteticky působivý Sorrentinův obraz Vatikánu a starobylé instituce, která za svými zdmi ukrývá bohatou směsici jedinců a charakterů, morálních dilemat i pokrytectví. Kromě vizuální stránky a zajímavého servírování teologicko-společenských a psychologických otázek, tkví nejsilnější stránka seriálu v oné nejednoznačnosti, ve které se všechny postavy a okolnosti pohybují a odvíjejí. Hranice mezi dogmatičností a moderností, vypočítavostí a morálností, zlem a křehkostí, mocí a bezmocí, láskou a odstupem se téměř stírají. A když se Jude Law, ono ztělesnění nepochopitelného střetu bigotní agrese a empatického citu zároveň, ono ztělesnění starozákonního i novozákonního v jednom, v papežském odění a za zvuků elektronické hudby prochází se zapálenou cigaretou chodbami paláce plného renesančního umění - kdo by to nemiloval? Jeho projev ze stínu před plným náměstím v úvodu seriálu patří k tomu nejlepšímu, co jsem za poslední dobu viděl. (20.03.2022)