Ostrovní zprávy

Bezpochyby je Hallström jeden z těch lepších režisérů, jen je třeba mu přijít na chuť. U mě se tak zadařilo u jeho zhruba tří snímků. Všechny jeho díla jsou v podstatě zaměřena na nějakou klasickou dojáckou zápletku. To vem čert, pokud je vkusně předaná. Ovšem problém vidím v tom, že některé snímky mají, i když ne v konečném důsledku, dlouhou stopáž, respektive, musí vás u toho něco udržet, poněvadž je tam spousta vatových scén, díky kterým se děj tak trochu táhne. Promiň Lassi, cítím to tak. A zvlášť je to vidět u těch, které tak trochu laškují s romantikou víc než je nutné. Mám dojem, že dramatické zápletky pan režisér zvládá s naprostou nonšalantní kvalitou, u těch romantických jako kdyby tlačil zbytečně moc. (26.07.2012)

Upřímně řečeno, já na filmy Lasse Hallströma ulítávám. Jeho filmy jsou vždy specifické, ať už lokacemi kde se odehrávají, nebo chraktery, které se v jeho filmech vyskytují. Hallström umí vdechnout svým filmům tak specifický život, že je jednín z nejoriginálněji tvořících režisérů současnosti. Ostrovní zprávy jsou přesně tím co jsem výše popsal. Jsou specifické, malebné, nonšalantní a neotřelé. Kevin Spacey a Julianne Moore tvoří nádhernou dvojici. Film je plný takové čisté lásky, romantiky a neočekávaných zjištěních, která v mžiku změní pohled na celý snímek. Zkrátka typický Hallström. Jediným minusem je tak trochu neočekávaná Spaceyho proměna, zhodnotil bych ji jako velmi nepravděpodobnou. Ale to je vše co mohu vytknout. (16.01.2006)

Lasse Hallström je režisér jako stvořený právě pro takovéto snímky a Ostrovními zprávami to jen bezezbytku potvrzuje. Jeho vedení je bezchybné a precizní, herci jsou typově přesní a přesvědčiví, kamera vizuálně působivá, hudební složka ne příliš výrazná, ale zároveň tak nějak sladěná se vším ostatním. Podívaná je to každopádně zajímavá a 4 hvězdičky si snímek určitě zaslouží. (26.06.2003)

V tomhle filmu jde především o naději. Naději nás všech, kdo jsme příliš sami, příliš obyčejní, příliš nudní, příliš nesmělí, příliš zařazení do své malé levné škatulky, příliš naivní romantici, příliš velcí zastaralí dinosauři. O naději na to, že se ze svých škatulek vymaníme, nebo se ty škatulky začnou líbit náhle i jiným lidem. Tenhle film je poetičtější víc, než by se na první pohled zdálo. A nemám na mysli zrovna jen styl vyprávění nebo prostředí natáčení, ale spíš lidi, kteří tu jsou popisovaní. Připadalo mi to jako americká obdoba našich starých vesnických komedií, kde se každý s každým zná a s každým je z některé strany příbuzný. Zároveň ale mají takovej ten zvláštní přístup k životu, určitým způsobem velice praktický, ale zároveň zvláštně lyrický. Příběh je pomalý, s občasnou humornou nebo dramatickou vsuvkou, ale není ostatně takový i celý lidský život? A herecky nemám co vytknout. Možná dokonce přijdu na chuť i Julianne Moore, která se mi tu ve snad druhým filmu vůbec opravdu líbila. (02.09.2007)

Podle mě dost obyčejnej snímek, na Lasseho mírně průměrnej - zajímavé je, že přesto zajímavej... Kevin Spacey tam furt lituje sám sebe a bulí, i když za hodně věcí si může sám, no na štěstí je to docela jedno. Protože tam jde hodně o to prostředí a atmosféru Newfoundlandu a obyvatele tam žijící (ti také mají svou minulost). Odhalování minulosti mohlo mít lepší napětí... a ve svém důsledku je to nakonec všechno prostě docela o ničem. (25.12.2019)