Ostrovní zprávy

Úžasné komorní drama, ve kterém děj stále odhaluje nová tajemství a přitahuje pozornost diváka, až je vám líto, že to skončí. Nadchlo mě především herecké obsazení, které celkově považuji za extra-třídu. Ačkoliv Čokoláda byla možná lepší, stále doporučuji každému koho nudí věčné romatntické komedie a trapné akční filmy v našich kinech... (22.01.2004)

Julianne Moore, Cate Blanchett a Kevin Spacey jsou zárukou toho, že vás ve filmu nebudou trápit špatné herecké výkony. Ovšem scénář v The Shipping news trochu zaostává. Není vysloveně špatný, spíše celkově unylý. Snímek vás rozhodně neurazí, bude hodně záležet na tom, jakou máte náladu. Mně se líbil, ale podruhé už ho vidět asi nemusím. "Jack is..Jack is all right now. You all know..we are only passing by. We walk over these stones a few times. Our boats..sail for a little while on the waves and then they have to sink. Jack knew that, better than anyone. Right, Jack?" (04.11.2006)

Quoyle (Kevin Spacey) je takový obyčejný ňouma - ani ženskou snad neměl. Jednoho dne se připlete do hádky dvou milenců, a než se rozkouká, je ženatý s onou slečnou, Petal (Cate Blanchet) a potomek je na cestě. Když pak po pár letech Petal zemře po autonehodě, rozhodně se Quoyle (podporovaný svou tetou Agnis (Judi Dench)) vzít život do svých rukou a odstěhuje se - is Agnis a dcerkou do zapadlého rybářského městečka. Zde se zdá, že by mohl najít ztracenou sebedůvěru, ale hlavně dozvědět se něco víc o sobě a své rodině... Lasse Hallström není režisér, který by se vyžíval v točení blockbusterů, ale naopak v takových vcelku nenápadných filmech, které v sobě obsahují zázračné kouzlo obyčejného života. Do svých filmů se mu také daří vybrat příjemné herecké obsazení (Kevin Spacey, Judi Dench, Julianne Moore) a už vůbec se nebrání zneužít seriózní herečku Cate Blanchet do role šiblé ženštiny. Na druhou stranu (a tím mne překvapilo asi úplně nejvíc), nechal Rhyse Ifanse hrát docela normálního člověka! Hezká hudba, prostředí - to všechno už jen dokresluje nádhernou Hallstromovu fantazi.. (20.05.2011)

Bohužel musím vyzvednout pouze první polovinu; toho zabředávání do minulosti Spaceyho rodiny v druhé části je už příliš mnoho. Ocenil bych více prostoru pro Julianne Moore a vývoj jejího vztahu ke Kevinovi, případně víc nějakého celkového dění. Takhle jsme však alespoň svědky zajímavého paradoxu, kdy zatímco hlavní hrdina postupně znovuobjevuje chuť do života, film s přibývajícími minutami zkomírá a vadne a nezachrání ho ani přeci jen vkusně provedený konec. (18.05.2007)

Tři zásadní Hallströmovy snímky jsem viděl před 15 lety a cenil jsem si je vysoko. Šlo konec konců o jeho výkladní skříň v podobě Čokolády a Pravidel moštárny. Poté jsem si dal dlouhou pauzu a nyní s velkým časovým odstupem mám co do činění s Ostrovními zprávami, které ve mě, jak jen to kulantně říct, vyvolávají rozpaky. Hallström neměl tuto látku nikdy dostat do rukou. Míjí se s jeho naturelem a filmařským viděním. Je příliš sladký a sluníčkový pro příběh zasazený do drsné přírody Newfoundlandu. Nedokáže pracovat s atmosférou a přidat nezbytný díl syrovost a bolesti. Výsledkem je nevýrazné "něco", které se za pár hodin vypaří z hlavy. Hrdina snímku Quoyle patří k typu pasivních moulů, o kterých jsem si dosud myslel, že se vyskytují snad jen ve filmovém světě Aki Kaurismäkiho. Katastrofální manželství (jehož konec by kterýkoli jen trošku soudný muž přivítal jako osvobození z pekla) by patřilo spíš do žánru bláznivé komendie než romantického dramatu. Quoyle je každopádně postavou, které se negativní nebo pozitivní věci "dějí". Jak považuju Kevina Spaceyho za výborného charakterního herce, tohle není typ role, která by mu sedla na tělo. Obsazení je sice silné, ale nezdravý základ už nezachrání. Celkový dojem: 40 %. (14.02.2021)