Gandahar

Stejně jako u Divoké planety jsem si film užil naplno. I zde je fantazie puštěna ze řetězu, surrealistické orgie propukají naplno. Jestliže postavy jsou stylizovány do typických comicsových figurek, pak prostředí je vyvedeno do úžasných detailů plných rozličných překvapení. Spletité kořeny s různými výrůstky, houbami, mechy, lianami, chapadly na jedné straně a nerovný boj obyvatel, využívajících síly přírody, s kovovými lidmi na straně druhé. Fantastická fauna i flora na každém kroku (inspirací pro Avatara bylo, jak se zdá, mnohem více). Hlavním motivem je opět boj o přežití, který se v jisté chvíli zdá marný....leč naděje by měla vždy umírat až jako poslední. Krásné. Jedinou radost z toho všeho mi kazí absence filmového plátna. Jestliže jsem se dočkal obnovené premiéry v kině u Divoké planety, pak zde má naděje právě umírá... (19.05.2015)

Laloux je očividně vizionář, kterému není fantazie ani originalita vůbec cizí, a ukazuje to v každém svém filmu. Zpracováním je to bohužel takové surrealistické, což člověka nějak extrémně nechytne, ale další parádní časový paradox jako v Pánech času dělá z tohohle animáku velmi nadprůměrnou věc. 85% (29.05.2021)

No teda whoow--Tolik fantasie naprosto utržené ze surrealistického řetězu..Kde jsou ti tvůrci?Kde je toho víc?Jaktože tohle není více známé(85hodnocení???)?Zasraný Disney a jeho velkoočičkovský sentiment!..Tak úžasné až psychedelické orgie naprosto bez svazujících mantinelů se vidí jen málokdy....Pár zádrhelů a nečistot si v tom asi taky každý najde ale to jsou jen drobnosti, které Gandaharu jako celku něják zásadně neškodí=krása! (21.02.2011)

Ano. Takto má vypadat skutečná sci-fi. Je tristní, že jí není dopřáno větší pozornosti. Je to ale asi dáno tím, že Gandahar nabízí místo prosté akce naopak autorovu imaginaci - a ta se zpravidla spíše odsouvá do pozadí. Gandahar je jeden z nejlepších zástupců svého žánru, který bych s klidným svědomím řadil vedle Kubrickovy Vesmírné odysey nebo japonského filmu Ghost in the Shell. Ty čtyři hvězdičky jsou vlastně nadsazené, protože podobných námětů je v tištěné podobě mraky. Ale na filmovém plátně, kde vládnou Vetřelci, Matrixové a Blade Runnerové (a to jsou bezesporu ty lepší snímky) je Gandahar zjevením. Souvisí to pravděpodobně i s tím, že zachovává původní Asimovovu představu o cizích světech a nepřekrucuje ji do masového mainstreamu, jako se to stalo s jinou jeho klasikou Já, robot. Nakonec bych ještě rád podotknul, že po dějové stránce Gandahar připomíná jiný kreslený film a to Oheň a led od R. Bakshiho, který sice není na tak vysoké úrovni (a navíc se jedná o fantasy), ale přesto bych vám ho doporučil, pokud vás Lalouxův snímek oslovil (29.01.2008)

Lepší než The Fantastic Planet. Na takto rozmanitý svět člověk potřebuje hodně fantaskní představivost a Laloux jí má. Škoda, že jí nevyužil víckrát. Velmi mi připomíná různé světy vytvořené scifi spisovateli staré školy s takovou tou promyšleností do detailu (předlohu jsem na druhou stranu nečetl, takže netuším kolik si toho Laloux dotvořil sám). (05.07.2010)