Do neznáma

Film se zaobírá spíš umělecko-myšlenkovou cestou, než vysloveně tou vědeckou, i když velký důraz tu taky je. Označil bych to jako takového depresivnějšího Marťana, akorát se neodehrávajícím na Marsu, nýbrž na vesmírné stanici. I když jsem často přestával vnímat kvůli hromadě až zbytečně prázdných a hluchých míst, nemohu říct, že by to byl až takový průšvih. Je to jen hodně nevýrazný snímek, s alespoň trochou napětí, jak to celé dopadne. 60% (28.06.2017)

Snímek svým vlivem filozofické úvahy a přesvědčení pouze pro filmové fajnšmekry. Poukazuje na fakt, že snaha dobít vesmír má na rozdíl od něj své hranice. Dějově se dotýká stále aktuálního snu a tím je vstoupit na planetu Mars lidskou nohou. Máme tu člověka, který toho chce dosáhnout za každou cenu a je pro to odhodlaný udělat cokoliv. Odstartuje a letí daným směrem. A těžkosti očekávaně přijdou. Nejedná se o žádný thriller, o žádné drama, o žádnou komedii. Vážnost všeho dění prostřednictvím vnitřních monologů a faktu, že se v podstatě jedná o příběh jednoho člověka, se snímek stává velmi těžko uchopitelným a těžkopádným pro diváky mající o sci-fi filmu zcela jiné představy. Toto je psychologicko-filozofické sci-fi v hluboké, vážné a poměrně pomalé atmosféře. Snímek tedy nese velký otazník a tak se uvidí, jestli jednou dojde k jeho uznání. (10.01.2018)

Film s príbehom, ktorý v sebe skrýva potenciál ale vďaka príliš mnoho filozofii a monotónnosti stráca dych. Príbeh sa stane veľmi rýchlo monotónnym. Samotný „záver“ však je jednoznačným dôkazom toho, že celý príbeh má veľké nedostatky. M. Strong za „neúspech“ filmu rozhodne nemôže, on do toho dal všetko! Osobné hodnotenie: 59% (*) (06.04.2017)

Onemanshow o tom, jak jednomu (možná) nadanýmu člověku jeho hybris nedovolila vidět jeho vlastní limity, nedovolila mu poslouchat varování ostatních, a on TO (ať už to "TO" bylo cokoliv) - nedokázal. Srovnání s marťanem se přímo nabízí - tam hrdina hned z kraje přijme možnost selhání (protože zná svoje limity) hodně se směje, což mu pomáhá udržet si nadhled a racionální odstup a překonat nenadálý překážky, a neuzavře svůj systém (cywe, zase ten Snowpiercer :-) ), ale komunikace aka výměna informací (se zemí, s lidma) je to první, co se snaží zařídit a udržet, a díky tomu všemu TO dokáže. Tenhle astronaut ja naproti tomu neustále krutě vážnej a patetickej, neposlouchá ostatní, i když by měl (ty dvě trosky na "kraji propasti", co netoužej po ničem jiným než se vrátit na zem - mezi lidi), a když to posere, je pořád tak vznešeně neomylnej, že radši svůj systém odstřihne a uzavře (informačně), než aby před ostatníma nesl následky svý chyby. A - jak jinak - zcvokne.V posledních scénách totiž nesledujeme nějakej triumf, nebo snad "nekonečnou krásu okamžiku" - sledujeme definitivní tragickou samotu šílenství. Proto za pět, milé děti. Howg. (07.11.2016)

O ničem, a to těžce. Film se sice snaží o myšlenku že bejt tam nahoře neni zase takový dobrodružství jak si hodně lidí myslí, ale je to podaný hrozně kýčovitě. Pamatuju že u Gravitace jsem se nudil podobně. Tohle je takovej ten levnej film na kterej zapomenete ještě v ten den kdy jste ho viděli. Mark Strong dělá co může ale nezachrání to. Skinny Pete z Breaking Bad v roli kosmonauta pobavil. (05.06.2016)