Do neznáma

Podpriemerná sci-fi snímka, kde nejde ani tak o nejaké efekty, ale skôr o to, čo by človek mohol dokázať, keď je odkázaný sám na seba v uzavretom priestore kozmickej lode. Síce som veľmi nepochopil, prečo letel takú diaľku sám, ale budiš. Asi by som to nechcel zažiť. V podstate celý čas sledujete len vnútorný zápas a monológ "hrdinu" snažiaceho sa dosiahnuť cieľ napriek osudu. Všetko v príchuti zbytočného a nudného patosu. Tak toto sa naozaj veľmi nepodarilo. Po celú dobu som mal dojem, že sledujem veľmi lacnú variáciu na film Interstellar. Režisér si totiž od Nolanovho filmu "požičiava" takmer všetko - od rotácie kamier, melancholických záberov na krásy vesmíru, až po meno lode. Lenže ako je nám všetkým známe, keď dvaja robia to isté, nie je to ani zďaleka to isté. Tvorcovia ale nedali filmu potrebný náboj a ten sa javí až príliš malý a to aj myšlienkovo, než aby mohol skutočne zaujať. (08.09.2019)

Onemanshow o tom, jak jednomu (možná) nadanýmu člověku jeho hybris nedovolila vidět jeho vlastní limity, nedovolila mu poslouchat varování ostatních, a on TO (ať už to "TO" bylo cokoliv) - nedokázal. Srovnání s marťanem se přímo nabízí - tam hrdina hned z kraje přijme možnost selhání (protože zná svoje limity) hodně se směje, což mu pomáhá udržet si nadhled a racionální odstup a překonat nenadálý překážky, a neuzavře svůj systém (cywe, zase ten Snowpiercer :-) ), ale komunikace aka výměna informací (se zemí, s lidma) je to první, co se snaží zařídit a udržet, a díky tomu všemu TO dokáže. Tenhle astronaut ja naproti tomu neustále krutě vážnej a patetickej, neposlouchá ostatní, i když by měl (ty dvě trosky na "kraji propasti", co netoužej po ničem jiným než se vrátit na zem - mezi lidi), a když to posere, je pořád tak vznešeně neomylnej, že radši svůj systém odstřihne a uzavře (informačně), než aby před ostatníma nesl následky svý chyby. A - jak jinak - zcvokne.V posledních scénách totiž nesledujeme nějakej triumf, nebo snad "nekonečnou krásu okamžiku" - sledujeme definitivní tragickou samotu šílenství. Proto za pět, milé děti. Howg. (07.11.2016)

Stronga mám rád a celkem mi ta jeho one man show v tomhle filmu sedla. Svým způsobem jsem chápal i jeho duševní rozpoložení, kdy na jednu stranu chtěl mít od lidí klid na stranu druhou nejel na Mars zemřít, ale jel jej tam kolonizovat. Tyhle filmy z kosmu mám rád i já si vždy uvědomuji tu velikost toho nekonečného prostoru hned za těmi pár desítkami centimetry izolace, kabeláže a trupu vesmírné lodi... Skutečná to skořápka s křehkým tvorem uprostřed všemíra... Navíc ten omezený přístroji narvaný prostor nabízí možnosti k nejednomu dramatu... Od poloviny i mně ale film začal nudit navíc W. D. Stanaforth začal dělat dost nelogické úkony. Nejprve si coby znalec celého sytému lodi zcela debilním úkonem vyskratuje loď, pak přijde o vodu.... Nakonec záhadně přežívá s pár kapkami denně. Když si sám přeprogramoval otočení lodi a vymkl se kontrole...čekal jsem alespoň, že mine LZ.... Tím to krapet konec srazilo. Tohle totiž nebyl podobný příběh jako byl v Marťanovi. Škoda, potenciál to mělo velký. Dva momenty ale byly ve filmu slušné. Návštěva zásobovací lodi a jejích obyvatel na mne udělala dost velký dojem a pak první error na monitoru lodi Stanafortha. Dávám tedy za 3 rostlinky, ale notně okousané ! * * * (11.07.2018)

Kosmonaut na cestě k Marsu pěstuje kytky a noří se do příšerných hlubokomyslných úvah. Nic víc. Jo, má problémy s vodou, ale to ho nijak zvlášť netrápilo. Prostě přešel na nouzovej režim a letěl dál. Nevím, ale tohle přece muselo vypadat špatně už na papíře. 10% za Stronga, který se fakt snažil, ale s tímhle materiálem se nic udělat nedalo. (23.06.2016)

Film se zaobírá spíš umělecko-myšlenkovou cestou, než vysloveně tou vědeckou, i když velký důraz tu taky je. Označil bych to jako takového depresivnějšího Marťana, akorát se neodehrávajícím na Marsu, nýbrž na vesmírné stanici. I když jsem často přestával vnímat kvůli hromadě až zbytečně prázdných a hluchých míst, nemohu říct, že by to byl až takový průšvih. Je to jen hodně nevýrazný snímek, s alespoň trochou napětí, jak to celé dopadne. 60% (28.06.2017)