The House of Lost Souls
Režie:
Jiří HanibalKamera:
Josef VanišHudba:
Evžen IllínHrají:
Jiří Adamíra, Miroslav Zounar, Jana Štěpánková, Alexandra Myšková, Jiřina Jirásková, Vladimír Menšík, Jan Jánský, Josef Bláha, Ota Sklenčka (více)Obsahy(1)
Za zdmi blázince je jiný svět, ale motivy pro vraždu jsou tam možná stejné jako kdekoliv jinde... V lese v Jeseníkách je nalezen zastřelený chovanec nedaleké psychiatrické léčebny Franz Moose. Smrt, na které zdánlivě nikdo nemohl mít zájem, vyšetřují kapitán Havel (J. Adamíra) a poručík Mareš (M. Zounar). Brzy se ukáže, že pachatelem musel být někdo z ústavu, odkud Moose v noci před smrtí utekl. Podezření padá na doktora Koláře (R. Brzobohatý), který nemá na osudnou hodinu alibi, ale také na primáře Holého (J. Bláha), jenž tají svůj vztah s pohlednou mladou úřednicí Rýdlovou (J. Štěpánková). Kriminalisté jen pomalu rozkrývají síť drobných indicií, z nichž kterákoliv by mohla být klíčovým vodítkem k řešení. Moose například maloval obrazy s motivem květin, které rostou právě na louce, kde později zemřel. Při každém ze svých útěků přitom z léčebny směřoval právě tam. Otázka je, co a kde tento bývalý nacistický důstojník ukrýval, a kdo kromě něj o tom věděl… (Česká televize)
(více)Recenze (64)
V rámci ČT-okurky ve stylu "Vykopáváme vlastní vykopávky" opět jedna solidní a poctivá detektivka s jen minimální dobovou politickou arogancí, která diváka nevyruší. Cením profesionální herecký výkon vyšetřovatelů (velmi solidní asistent Miroslav Zounar, Adamíra jako vždy), radost pohledět na svéráznou bytost Josefa Bláhy. Situaci příběhu i jeho scénář považuju za atraktivní, autorovo vypořádání se s ideologicky potentními lákadly (komunistická veřejná bezpečnost vs. církev a náboženství vs. dobový sociální rozměr šílenství) za elegantní. ()
Velmi pochmurná kriminálka, která postrádá jakoukoli akci. Děj se posouvá dopředu velmi pozvolna a jen a pouze prostřednictvím dialogů. A celé se to tak zvláštně vleče, že člověk cítí tu stojatou stísňující atmosféru psychiatrické léčebny té doby. A právě kvůli budování atmosféry to stojí za vidění. ()
Já nějak těm filmům od Kanibala nemůžu přijít na chuť. Tohle je sice asi nejlepší film, co jsem od něho viděl, ale stejně je to takový pomalý, zbytečně moc ukecaný a chvílema skoro uspávací. Tady to asi zachránila hodně silná herecká sestava v čele s Adamírou v roli vyšetřovatele. Celkem ujde i taková ponurá atmosféra a dobrý je i to, že jsem až do konce netušil, kdo je vrahem. Celkově ale jenom lehce nadprůměrná detektivka, kterejch se tady v 60. letech natočily mraky. Kdybych si měl vybrat, radši bych se podíval na něco s majorem Kalašem. ()
Film bol natočený podľa literárnej predlohy Pavla Hejcmana Dom za dúhovou stenou. Dejovou osou je vyšetrovanie vraždy bývalého vojnového zločinca Franza Moosea, ktorý za 2. svetovej vojny vykrádal na príkaz nadriadených vzácne obrazy z rôznych európskych galérii, ktoré ukrýval na rôznych miestach, niektoré dokonca aj na území Československa. A jeho pravidelné vychádzky na rovnaké miesta v okolí psychiatrickej liečebne, kde bol umiestnený inšpirovali páchateľa nie len k jeho sledovaniu ale nakoniec aj k vražde. Páchateľ sa v strachu z odhalenia dopúšťa aj ďalších nezmyselných vrážd. Otázka pre kriminalistov je čo a kde tento bývalý nacistický dôstojník ukrýval a kto okrem neho o tom vedel. Ide o jednu z tých slabších detektívok vytvorených v 60. tych rokoch. ()
Ponurá atmosferická kriminálka z útrob šedavých 60. let minulého století, jejíž největší devízou je plejáda výborných dobových herců, Achillovou patou pak obsazení a herecké výkony ,,neherců" (především chovanců ústavu) a režijní práce nevýrazného režiséra Jiřího Hanibala. Atmosféra psychiatrické léčebny je ale celkem autentická a výsledný dojem posiluje percepci filmu, který je až překvapivě komorní. Celá produkce a třeba kvalita filmového materiálu vypadá spíše, jakoby šlo o nějaký televizní projekt, než o regulérní celovečerní film určený pro kina. Subjektivně jsem měl také pocit, že se tenhle snímek v realizaci o pár let zpozdil, neboť bez znalosti faktografie jsem ho intuitivně řadil do kontextu filmové tvorby počátku, a ne konce 60. let... Složka detektivky ale naštěstí funguje a coby divák jsem byl v napětí až do finále v Hotelu Praha, což je velký klad. Kvality konkurenčních ,,kalašovek" (vyjma prvního Strachu) Dům ztracených duší ovšem zdaleka nedosahuje... Resumé: *** a půl hvězdičky ()
Reklama