One Punch Man

Chvíly sem myslel že to je dětská pohádečka ve štylu pokémonů ale hned jak gigantickej óbr kretén vyrazil rozdupat město jako godzilla a při tom zabil tisíce lidí,bylo jasný že to bude správný masíčko.A bylo.Saitamovi schopnosti jsou správně přepálený takže tu máme hrdinu kterej by dokázal rozcupovat supermana jednou fackou a i jeho protivníci jsou pěkně morbidní příšerky takže se furt hláškuje kdo byl jak moc silnej a do toho tryská spousta crwe.Podle mé nejlepší díl hnedka ten první a pak poslední 3 kde si to rozdá Saitama s tim nejdrsnějšim mimozemskym zlořádem a dostane takovou bombu až odletí na měsíc.Ale to neznamená že by ty ostatní díly za moc nestály.Naopak. (24.04.2018)

Skončil som pri ôsmom dieli, ďalej sa to proste pozerať nedalo. Kladom tu asi bude pomerne pekná animácia, kreativita tvorcov pri vymýšlaní rôznych záporákov a (absolútne nevyťažený) námet, ale ináč tento tradične Japonsky-uvrieskaný pogrc predstavuje pre mňa takmer nestrávitelný sled fetišisticky prehnaných bojových scén, plochý až bieda a takmer bez deja. Chcel by som vedieť čo tým autor zamýšlal, pretože to nie je ani napínavé, ani vtipné, ani zábavné, ani nič - iba ak nevkusné, nepríjemné, otravné. (21.12.2015)

Chytrá hra (nejen) s pravidly šónenů. One-Punch Man vytváří dvě hrdinské pozice, v té první je unavený protagonista Saitama, který marně hledá vhodného soupeře, protože každého porazí jednou ranou. Není tak tím, kdo by žánrová pravidla následoval, ale naopak z nich vystupuje a ironicky je glosuje. A kyborg Genos zase poskytuje prostor k tomu pravému šónenovskému vývoji, takže tradiční divák rozhodně neostrouhá. Ale kromě toho, že jde o poměrně vtipnou parodii (zesměšní se Rocky 4, Dragon Ball, ale i Kamen Rider) s takřka geniálním pointováním gagů, vede OPM dialog i s obecnějšími schématy japonské populární kultury. V průběhu se tak objeví maniakální vědci a jejich výtvory, genetičtí mutanti, národy podzemních monster, cukamotovsky deformovaná těla, války gangů nebo nindžové. A každý z těchto rámců je na jedné straně naplněn – diváci dostanou plnohodnotné souboje a dozví se víc o původu nepřátel –, ale také zesměšněn z pozice znuděného a nezničitelného hrdiny. K téhle obecnosti nás vede i samotný seriál tím, jak pojmenovává součásti fikčního světa. Města se prostě jmenují Město-A či Město-Z, útoky třeba "obyčejná pěst" a nepřátelé podle toho, jaké zvíře připomínají. Saitamu atakuje Komáří žena, Žabí muž nebo Král džungle. // Spíš než k banální šónen parodii má One-Punch Man blíž k tomu, jak nakládá Hitoši Macumoto s kaiju eiga v Big Man Japan. (07.03.2019)

První epizody mi přišel zajímavější nápad než samotný seriál a k dalším dílům jsem se musel prokousávat. Ale nakonec jsem mu propadl a od čtvrtého dílu jsem si je pouštěl automaticky. I když by se mohlo zdát, že akce bude jednotvárná, tak tomu tak není, jelikož se představí spousta rozmanitých protivníků i hrdinů, z nichž spousta vyniká bizarností. Z toho plyne i nenásilný, i když ne zrovna sofistikovaný, humor, je to však bohatě vynahrazováno parodováním superhrdinských klišé. A potitulkové scény byly příjemným bonusem. (Netflix) (01.09.2020)

Neuvěřitelné, jak se takhle jednoduchý koncept, kdy týpek dá prostě každého na jednu ránu, dá zpracovat, že ani po 12 dílech nepřijde otravný. Holt správná porce absurdního humoru a dobře napsaných postav ... stačí kouknout na první díl a budete vědět, zda tento seriál budete adorovat či nenávidět. Já se bavil královsky, a nemůžu se dočkat dalšího nášupu z tohoto superhrdinského univerza ! (06.07.2017)