Hacksaw Ridge: Zrození hrdiny

Zelené mozky vs. bibložravec. Jako se rozhodovat mezi Íránem a Saúdskou Arábií. Nijak nosné drama z toho nebylo, ostatně pán, co má oči jako Mel Gibson, se navzdory proklamovanému "nezabiješ" třese právě na ty válečné hrůzy. A že jich na plátno vysází požehnaně. Musí se nechat, že maskéři si vyhráli a utržené končetiny zde patří k tomu nejmírnějšímu, co se na plátně dá vidět. Jenže ve všem ostatním je to spíš směšné než realistické. Útok zaštítěný mrtvolou, deka vyzbrojená zadním střelcem nebo volejbal s granátem jsou ty nejviditelnější komediální vložky, ale ono jako celek to je pojaté hodně uměle a odtrženě od skutečnosti. V podstatě podepisuju komentář kolegy uživatele DaViD'82. (05.03.2017)

Gibson vás rozemele. Vytasí se z romantickou pohádkou o lidských hodnotách a pak přepne na peklo. Dossův příběh začíná hodně staromilsky, vyrůstání, základy víry v Boha k tomu komplikovaný vztah s otcem (fantastický Hugo Weaving), veteránem z první světové války a opilcem. Romantická linka je precizně zvládnutá, něco mezi Forestem Gumpem a Statečným srdcem, což je přesně to co příběh potřebuje. Cvičák je malinko zkratkovitý, ale jakmile rota položí nohu na Okinawu bude vám to jedno. Gibson se s tím nepáře a servíruje realitu v té nejkrutější možné podobě. Válka je v jeho podání strašlivá, syrová a velice realistická, ale cit se kterým točí jí dodává punc krásy. Kompozice obrazu je fantastická až neuvěřitelná, stejně jako to co sledujeme. Hrdinné přesouvání zmrzačených kámošů Dosse, zachraňování životů... někdy i Japonských, skrývačky v tunelech a jatka. Výborné herecké obsazení, kterému vévodí Garfield (skvělý balanc mezi jednoduchým farmářem a silně věřícím hrdinou) odvádí tu práci, která se od nich čeká. Tenhle film bychom možná nedostali, nebýt Gibsonova hollywoodského pokání a to by byla sakra škoda. Teď ho chceme zpátky v plné polní a doufám, že opráší ten Vikingský krvák co měl točit s DiCapriem. (14.11.2016)

Hacksaw Ridge má prekvapivo pokojný začiatok, ktorý je fajn najmä vďaka Garfieldovi a dominantnému Hugovi Weavingovi. Výcviková časť dojemná, zábavná i zaujímavá. Následne vypukne krvavé inferno. Nedrží pokope. Počas výcviku spoznáme plno postáv, z nich mnohé sú rozprášené. Vo výcvikovej pasáži sa bijú humorné scény s tými, v ktorých je hlavná postava brutálne šikanovaná. Vince Vaughn a Sam Worthington ma nepresvedčili. Síce sa snažia, ale nie sú dobrí, čo ma u odjakživa mdlého Worthingtona neprekvapilo, ale trocha ma to zaskočilo u Vincea, ktorého mám rád. Akonáhle sa začne boj, je to síce nadpriemerne zvládnutá práca, ale už po pár minútach stagnuje a upadá do monotónneho voľnobehu. Pri stej odletenej hlave a osemdesiatom štvrtom zachránenom som sa pristihol pri tom, že sa začínam nebezpečne nudiť. A klišé etuda so zachráneným Japoncom tomu tiež nepomohla. Koniec je potom vyložene patetický. V neposlednom rade nie som fanúšik vojenského prostredia a všetkého, čo k nemu patrí. Vojna je zvrátená a desí ma každý, komu sa páči. Zaujímavé je i to, že celá pasáž, v ktorej mal hrdina (pravdepodobne?) podstúpiť zdravotnícky výcvik, vo filme nie je (!). (18.03.2017)

Non Metal Jacket. Přeskočíme-li pro další vývoj příběhu potřebnou expozici virginského prosťáčka, co by od jisté doby neublížil ani japonské mouše, dostane se nám kostry Kubrickova kultu. Příprava rekrutů na peklo války a oddělování slabých článků řetězu buzerací je ozvláštněna konfliktem hrdosti hlavního hrdiny s armádní mašinérií. Dobře se na to dívá, divák si klade nevyhnutelné otázky a jako bonus se seržant V.Vaughn snaží přiblížit vytříbené rétorice seržanta R.L.Ermeyho (pochopitelně marně). Jenže znáte to, jak je to ve skutečnosti - lehko na cvičišti, těžko na bojišti. Příjezdem na Okinawu se Gibson utrhne ze řetězu a začne to tam sázet. Brutální naturalismus vyhřezlých orgánů, který nezná míru ani opodstatnění, triviální působení na strunu sentimentu, patos uliček slávy a religiózní jinotaje. Vzhledem k tématu chápu přítomnost těchto aspektů, příčí se mi však způsob jejich podání.. Adventista sedmého dne, který chytl do ruky zbraň, jen aby z ní vyrobil improvizovaná nosítka. Pacifista v Pacifiku, který pod palbou zachránil desítky životů, píchal morfium Američanům i Japoncům a kdyby šel kolem Bela Lugosi v kostýmu Drákuly, píchne mu ho taky. Záchranářské aktivity desátníka Desmonda Dosse jsou bezesporu úctyhodné, ale proč se jich musel chopit zrovna režisér, který má na zpracování podobných kronik heroismu jen hrstku předností a hromadu nedostatků..? (19.01.2017)

Gibson je zkrátka psychopat. První polovinu přepálené stopáže provede diváka za ručičku až nemístně sentimentálním kýčem, ve kterém děsně rovný americký Mirek Dušín poznává vzrušující taje prvních polibků, vzrušující taje zromantizované armády, ve které seržant místo obvyklé buzerace mužstva raději vymýšlí geniální satirické vtipy, aby zpevnil břišní svaly svých mužů, prožije si jakousi utopickou parodii na soud, kde se nad zatraceným případem zasalutuje a uznale pokývá hlavou jakmile se na scéně objeví ztroskotaný alkoholický násilník, který je ale ve fešné uniformě z první světové. No a pak ten australský psychopat tuhle marcipánovou navoněnou trapnost vezme a ve druhé půlce jí s plnou pompou uřízne hlavu motorovou pilou, kdy předvede až absurdní krvavé porno, ve kterém po výbuchu granátu postavy vojáků neodlítnou jen metr daleko, ale udělají u toho dvojité salto s pěti vruty, z nosu jim přitom chčijí litry krve a zbytek těla je v plamenech od salvy plamenometu, všude se vojáci kloužou po střevech a mozcích svých zabitých spolubojovníků, bajonety se zabodávají do hlav jak když bičem mrská a podobná perverzní šílenost na plátně, která mě po deseti minutách úplně odrovnala. Já fakt oceňuju úvodní scénu z Ryana jako krvavě realistickou a fakt úchvatně natočenou válečnou scénu, ale i když byla taky brutální, měl jsem z ní pocit takové pokory a respektu ze strany režiséra. Gibson to natočil ještě víc krvavě, ale takovým tím ujetým způsobem, kdy jsem měl pocit, že sleduji chtěnou parodii a ten antisemita si u toho natáčení honí péro, šňupe kokain a s tím svým šíleným výrazem řve: "VÍÍÍC KRVEEE, KURVAAA". Ne, vážně to jako celek moc nefungovalo, minimálně ty dvě naprosto odlišné poloviny to příšerně sráží. Ta první je regulérní pohádka a ta druhá nemít tu fakt (až moc) efektní akci, nestála by za řeč. Ten chlap byl sice náboženský fanatik naruby, ale nesmírný borec a "hrdina". Škoda, že ten příběh nenatočil někdo při smyslech, přesto musím uznat, že lepší válečnou akci jsem od zmiňovaného Ryana neviděl, i když po deseti minutách je ta razance taková, že člověka úplně otupí. 64% (21.01.2017)