Ve jménu Krista

"V mene Krista" bol veľký kasový úspech. Film ma ohromujúce zábery a zaujímavý výber lokácii. Tiež chcem pochváliť silný výkon Josepha Fiennesa, ktorý hral rímskeho tribúna ktorý konvertoval na kresťanstvo. Vynikajúcu podporu mu robí Peter Firth ako byrokratického Poncia Piláta. María Botto je dobrá v veľmi zakrpatenej úlohe Márie Magdalény. Stephen Hagan priniesol vtipný rozmer do malinkej úlohy Bartolomeja. Kým jednoduchosť príbehu je skvelá v prebúdzaní fiktívneho rímskeho aristokrata, Claudiusa Aquila Valeriusa Nigera, tak tempo filmu je neskutočne pomalé. V strede filmu dôjde ku konverzáciám a druhá polovica sa hlavne skladá z cesty skupiny veselých apoštolov do Galilei, rybolovnej výpravy a rozhovoru pri ohni s Yeshuom, ktorý vstal a vrátil sa aby spoločne s apoštolmi Claudiovi myšlienkami vštepili mier. Scenárista a režisér Kevin Reynolds, sa úspešne zameral na konverzačný príbeh, na rozdiel od senzačného vzkriesenia Yeshua. Povznášajúca kvalita filmu bola podporená krásnou kamerou, hudbou a miestnou scenériou v Španielsku a na Malte. Toto mohlo byť v pohode 60 minútová dráma na History Channel. Namiesto toho je to slušný celovečerný film. (23.09.2016)

Snímek "Ve jménu Krista" je celkem zajímavě veden. Na první pohled je to vlastně něco jako paranormální historická detektivka z období těsně před úpadkem Říma, což by bylo hodně fajn, ale na stranu druhou je to pořád snímek o víře v někoho, kdo uzdravuje malomocné. Prostě mám s tím problém a to se promítne do každého filmu. Nemyslím s malomocnými, ale s konceptem křesťanství okolo Ježíše a jediného boha. (04.05.2016)

Jsou filmy, jejichž řemeslná stránka je taková, že vás vyloženě donutí věřit v to, co se na plátně odehrává. A pak jsou filmy, který jsou technicky a režijně tak nezvládnutý, že za vším tím děním vidíte jenom týpka s kamerou letícího na jeřábu a režiséra lámajíc hlavu nad tím, jak danou scénu uchopit. Tohle je případ dvě! První půl hodina je totiž neskutečnej režijní, hereckej i scenáristickej fail, jehož teatrálnost a amatérismus budí cukání v koutku úst (že nesnáším náboženství jde u filmů stranou, takže tím to asi neni). Ovšem následující třiceti-minutka vše zachraňuje od odpadu alespoň vcelku zajímavým a detektivním - až temným - hledáním samotnýho Ježíše. Cosi se pak ale zlomí a on se vážně najde! No a tehdy to jde religiózně do prdele! Mel Gibson na rozmezí několika vteřin ve finále svýho OPUSU prodal víc úplně všeho, než Reynolds za necelý dvě hodiny. To vědomí, že by za lepší vize šel podle stejnýho scénáře natočit stokrát lepší film, je ubíjející! (12.05.2016)

Ne že by mi nějak vadily filmy o Ježíších, jen je aktivně nevyhledávám, protože zpravidla obsahují velice ošklivé náboženské plkance. Přesto nijak nepopírám, že Harry Houdini a pan Ježíš Kristus jsou jediní dva lidé, kterým se kdy podařilo uniknout z hrobu a dodnes se o tom píše. V případě nejnovějšího opusu Kevina Reynoldse, autora famózního Rudého úsvitu, jsem doufal, že snad tento šikovný scénárista nabídne nějaké racionálnější vysvětlení mesiášova slavného eskamotérského kousku než je zmrkvívstání, třeba že byl ve skutečnosti zombie nebo zmatený mimozemský android. Bohužel, nestalo se. Hlavní hrdina Clavius se zprvu tváří jako člověk, jemuž je u prdele celý Jupiter, natož aby věřil na nějakého Hospodina. Bohužel postupem času též propadne náboženské panice, spolu se zbylými jedenácti apoštoly pobíhá za panem Ježíšem, pronáší podivné výroky o lásce a vrtí hýžděmi. V samém závěru se už už schyluje k události, o níž se evangelia příliš nezmiňují, kdy se učedníci soukají do elastických triček z posledního turné Celine Dion a utíkají do Berlína na Gay pride. (19.01.2017)

Hlavně za Josepha a potom za originální vyprávění. Sice jsem už na tohle téma několik filmů viděl, ale natočit biblický příběh tak trošku s prvky starověké kriminálky, to je tím hlavním důvodem proč dám nakonec za čtyři. I přes poněkud horší, druhou polovinu. Kdo ví, třeba je na tomhle vymyšleném příběhu aspoň zrnko pravdy. A jestli jste věřící, nebo ne, je ale úplně jedno. (16.06.2016)