Café society

"Cafe Society" je pre mňa typický film Woodyho Allena. Nepomýliteľný s ničím. Vďaka hudbe, dialógom a aj hereckými výkonmi. Všade je proste cítiť jeho rukopis. A nepovedal by som, že ide o jeho najlepší film, ale rozhodne je to film, ktorý fanúšikov jeho filmografie poteší, a pre ostatných to bude aspoň film hodný pozornosti. Musím povedať, že je to zatiaľ asi najlepší výkon Kristen Stewart, ktorý som kedy videl a aj Jesse Eisenberg je v tomto filme vynikajúci. Blake Lively je rovnako skvelá a prvý dialóg, ktorý tu vedie s Bobbym je absolútne zlato komédie. Nemohol som sa prestať smiať. "On which side of the bed you like to sleep?" To sa zapamätá navždy. Vizuálne je film veľmi pekne spracovaný, hudba je vynikajúca a celková atmosféra 30-tych rokov Ameriky je vynikajúca. Ak máte radi Woodyho Allena, tak si myslím, že vás "Café Society" poteší. Dokonca sa mi film páčil asi aj viac ako minulého roku Irrational Man. Dĺžka je optimálna, film ma nenudil, postavy sú zaujímavé a dobre spracované. Pozrite si ho, ak ste to už nespravili. Hodnotenie: B+ (25.09.2016)

,,ŽIVOT JE TAK NEVYZPYTATELNÝ...“ /// Na úvod podotknu, že Jesse jako mladík doufající ve světlý zítřky v Hollywoodu a krásná Kristen, nezkažená svůdným městem, tvoří sympatickou dvojici, která nádherně zapadá do Allenova vypravěčství. V Allenově podání je prostě (téměř) každá žena svůdná a žádnej milostnej trojúhelník není vobyčejnej. Tak jako tenhle film, kterej sice „JEN“ ukazuje, že stará láska nerezaví, ale zapadá do Allenova vidění života, kterej je komedií psanou sadistou. Možná zde máme nejslabší pointu z posledních filmů, ale síla melancholických pocitů (nejen Bobyho a Vonnie) by mě dokázala přinutit jít s hodnocení vo hvězdu vejš. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Sním o filmových hvězdách (a domu s bazénem). 2.) Kvůli hlasitýmu rádiu bych nikoho nezabil… (nebo jo?). 3.) Thx za titule „mark82“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (23.09.2017)

Mierne sklamanie, od W. Allena očakávam viac. To jediné pozitívne na snímku je úžasná retro atmosféra, slušné herecké výkony a pekná kamera. Ale chýbalo tomu práve to, čo robia Allenove filmy tak zaujímavým - humorný nadhľad a inteligentné rozobratie témy, nehovoriac o absencii zaujímavých myšlienok a Allenovej filozofie zabalenej do satirického obalu. Dá sa povedať, že ide o takú na pohľad príjemnú oddychovku, ktorá ale na daný námet o láske, partnerských vzťahoch, zákulisí filmu a spoločenskej smotánke nepovie nič zaujímavé. Lepší priemer. 65/100 (08.09.2017)

„Where’s character? Where’s loyalty?“ Otec hlavního hrdiny se ptá správně. Vícerozměrné postavy s osobností, které by se vůči sobě chovaly loajálně, v novém filmu Woodyho Allena nenajdete. Marně v něm budete pátrat také po humoru (pár úsměvných replik jen recykluje, co jsme u Allena slyšeli dříve ve vtipnější verzi), kompoziční motivaci řady scén (třeba hned té úvodní s prostitutkou), typově vhodně obsazených hercích (do 30. let se jakž takž hodí pouze Steve Carell s pěšinkou), smysluplném zapojení vševědoucího vypravěče (vážně je třeba popisovat úplně všechno, i krásu východu slunce, který právě vidíme?), náznaku, že zápletka odněkud někam směřuje (ve skutečnosti by příběh mohl cyklicky pokračovat, dokud by postavy nezestárly a nezemřely) nebo po důvodu, proč se příběh odehrává v éře klasického Hollywoodu. Tedy po jiném důvodu než je ten, že Woody má tuhle dobu zkrátka rád a dokud někdo nepostaví stroj času, bude se do ní moci vracet jedině prostřednictvím filmů. Láska k zachycenému období a prostředí, nikoli potřeba odvyprávět poutavý příběh a sdělit neotřelou myšlenku, byla zřejmě hlavní (možná dokonce jedinou) pohnutkou k natočení Café Society. Díky kameře (Vittorio Storaro) vypadá film nádherně. Přemíra světla a zlatavý nádech dodávají záběrům nadpřirozený půvab a je zřejmé, že jsme ve světě, kde vznikají sny. Zalidněte tento svět postavami, které neustále žvaní o slavných hercích, herečkách a režisérech (a žvaní jen proto, aby se nemlčelo – pointa a hlavní smysl těchto dialogů spočívá pouze v tom, že slyšíme známé jméno), přidejte jazzový soundtrack a máte film. Vlastně ne, ještě je potřeba alespoň lehce propojit jednotlivé scény tou nejtuctovější romancí pod sluncem, i když vám na aktérech této romance ve skutečnosti vůbec nezáleží a spíše vám překážejí v tom, abyste se mohli kochat dobovými kostýmy, architekturou a dekoracemi (podle čehož jsou hlavní role napsané – dvě samolibé figurky, definované jen tím, že chtějí k filmu a nedokážou učinit samostatné dospělé rozhodnutí). Café Society je tak duchamorným případem totální režisérské a scenáristické laxnosti, že nebýt vyšších produkčních hodnot a pár známých herců, domnívám se, že jde o první filmový pokus ne moc dobrého spisovatele, který nechápe, že vyprávět obrazy není totéž, jako vyprávět slovy. Bráno z té lepší stránky, výrazně teď stoupla pravděpodobnost, že Allenův první seriál (Crisis in Six Scenes) bude mnohem zábavnější než jeho (zatím) poslední film. Jde ale o útěchu srovnatelně nanicovatou jako celé Café Society. 40% (22.09.2016)

"Chodili sme vtedy veľa do výpravných kín s lacným vstupným" - no hej, to by sa páčilo aj mne. Plusom je okrem čarovnej dobovej atmosféry tiež zopár uchechtnutí počas filmu. Príjemné ako popoludňajší čaj, či ranná káva. Ako príjemný rituál, ktorý je súčasťou každodennej rutiny či ako príjemné porozprávanie sa o vzťahových peripetiách tých druhých. Zároveň ale táto rutinná príjemnosť nie je obohatená niečím výnimočnejším, čo by zanechalo v pamäti trvalejšiu stopu. (10.01.2017)