Milada

Životoipisný film to není ani náhodou. O Horákové, jejích pohnutkách a postojích, až na pár neuměle deklamovaných frazí, se nedozvíme nic. Nevíme, proč vlastně byla v koncentráku, nevíme, proč ji zatknuli komunisté. Minimálně do poloviny se jedná o nasládlý zromantizovaný příběh jedné nepočetné rodiny. Žádné historické reálie a vlastně ani postavy se neobjeví. Oceňuji, že tvůrci vědomi si své umělecké impotence nesáhli k hledání konspirační teorie o smrti Jana Masaryka. Pokud měl film vyznít, že Horáková prožila pohodový život a její skon byla selanka, byla ambice autorů do puntíku naplněna. Celý ÚV KSČM děkuje tvůrcům za jejich přínos pro současnou kinematografii a jednomyslně jim uděluje řád Klementa Gottwalda. Gratulujeme! (23.11.2019)

Těžko se mi to říká, ale bohužel. Příběh, který si zasloužil zfilmování, kvalitní zfilmování, kterého se naneštěstí nedočkal. Kdybych o Miladě Horákové a celkově politických procesech, z filmu bych si neodnesl už vůbec nic. Děj skáče mílovými kroky, aniž by se cokoli pořádně vyřešilo, ve střižně měli asi napilno. Než se rozkoukám v době Třetí Říše, najednou Gottwald hlásí vítězný únor a nekecám minutu nato už jsme zase úplně někde jinde. Hezké dobové zpracování, ale jako celkový film obrovské zklamání s jen minimem světlých chvilek. (09.11.2018)

Ten film nemá žádný náboj, plyne si a snad je i natočen "jen tak," důležité události ze života Horákové jsou zobrazeny hodně rychle, skrz zbytečně dramatickou hudbu a popsány dvěma, třemi slovy. Po únoru 1948 atmosféra trochu zhoustne (vynikající Jitka Smutná v roli Hodinové-Spurné!), ale jen na chvíli, spolu se soudem vidíme všichni to, co už známe a nic nás nepřekvapí. A takovým okamžikem nemůže být co, když dcera mučednice přijíždí po čtyřiceti letech do Prahy. Pokud chtěl Mrnka natočit tuhle mdlost a navíc na vývoz, měl v zahraničí doporučit dokument Proces H a raději se na to vykašlat. 30%. (06.08.2018)

člověk už si tak nějak zvyknul,že v rámci české kinematografie dokážeme promrhat spoustu potenciálu.Že se to ale povede až takhle moc mě celkem překvapilo.Milada Horáková byla bezpochyby jednou z největších a nejslinějších českých žen 20. století a tudiž by bylo na snadě její příběh převyprávět tak aby to byl intenzivní zážitek,který přiblíží nejen Miladu samotnou,ale i zvěrstva,která se v té době děla.Bohužel Milada film tohle nedělá.Je sice na oko pěkný,ale jinak působí naprosto unyle a nevěrohodně.Všechny postavy jsou tu absolutně neživotné a pronáší strojené věty,které možná jsou/byly reálné,ale tady děsně šustí papírem.Výsledkem je tak uspávající kousek bez emocí,kterým divák propluje,popřípadě někde v půlce usne.Ani konec,který by měl mít istý emocionální dopad je tady takový,že je to divákovi vlastně úplně jedno a to je prostě špatně.Nevím do jaké míry tomu přispěl fakt,že jsem viděl v angličtině,ale nemyslím si že by vliv tohoto byl až tak velký...20% (30.01.2018)

Ještě větší průser než Lída Baarová. I tady máme před sebou k dispozici kulervoucí a silnej příběh ženy, kterou semlely dějiny. Ale styl podání je tak zoufalej, že se to nedá pozřít. Plus naprosto nulová práce se střihem, to zatmívání začne srát už tak po čtvrthodině. Některé scény jsou až trestuhodně doslovné (třeba když si lidi, co se roky pohybujou ve veřejné sféře, musej říkat, jakou funkci zastává Jan Masaryk). Z dalších drobných nelogičností bych vypíchnul scénu s koláčem po návratu z koncentráku. Obávaná státní bezpečnost je tady shrnuta do karikatury primitivní svoloči, která obchcává kapličky a žere svačiny z papírovýho pytlíku. Proměna společnosti směrem k víře v komunismus je tady směšně personifikována do karikatury Anežky Hodinové-Spurné. Chybí tomu širší spektrum a souvislosti, protože všichni víme, jak to dopadne, ale nějak vůbec nedává smysl, proč se to stalo. A že žádné z postav se nedá věřit ani slovo, za to může úplně tragickej českej dabing, kterej zničil většinu filmu. Jako celek zážitek prakticky bez emocí. (04.11.2017)