Milada

Od čtyř hvězd Miladu dělí chyby, které se v současných českých filmech objevují často. Mám především namysli občas rozpačitou dramaturgii a stavbu scén (to se týka hlavně první poloviny, která je docela chaotická. Pak už je to v pořádku.) Pak je tady ten druhý bod a to nulová práce se střihem, což s tou horší dramurgií právě trochu souvisí. Ty zatmívačky v nenápadných momentech ve kterých nebyly potřeba, působily hodně rušivě a nevhodně. Ale to by byly asi jediné výtky. Jinak si vůbec nemohu stěžovat na nějákou nepůsobivost či podobně. Ačkoliv scénář neobsahuje žádná vyloženě brutální místa, ta hrůzostrašnost celého případu ve filmu vynikne. Vždyť z těch posledních slov Milady přímo mrazí. Cítil jsem z filmu poctu svobodě a skutečnou úctu, čehož si velmi vážím. 0Akorát zde mohl být detailně zaznamenán soud. Ale, jsem rád, že tento film vznikl a myslím si, že se jedná o kvalitní počin. (24.11.2017)

Musím se z toho vypsat. Sorry. Milada Horáková chodí a mluví. Lehce asynchronně. Aby tvůrci podtrhli, že to byla svatá žena, nechávají jí deklamovat stejně robotické promluvy v libovolné zasedačce plné chlapů, v její vlastní kanceláři i doma s manželem v posteli. Těžko pak téhle ženě bez špetky života uvěříte, že šlo pravděpodobně o největší Češku dvacátého století. To je asi ten hlavní problém. No a pak tam jsou další věci. Jízdu podzimní krajinou zakončenou zatmívačkou střídá let dronem podzimní krajinou zakončený zatmívačkou a tklivý příběh Miladiny dcery, která přijde do školy, posadí se, rozhlédne a končíme zatmívačkou. To vše se hodně opakuje. Hodně. Většinou je to podbarvené klavírem. Ze zoufalosti jsme se v kině smáli tomu, že tyhle záběry snad nakoupili v nějakém balíčku a pak už jim v budgetu zůstaly prachy jen na milovanou zatmívačku. Když se v závěru na scéně objeví Geislerová, měl jsem z jejího přednesu a pohybu pocit, že se přesouváme do nějaké retro komedie typu Občanský průkaz, v čemž mě navíc utvrdil nejhorší product placement posledních let. Gratuluji Karlovarským minerálním vodám ke spojení s jedněmi z největších zrůd padesátých let. U soudu s vlastizrádci to totiž žije a pije se výhradně Mattoni. Kromě toho jsem ocenil také extrémně soft výslechy komunistické bezpečnosti, herce zasazené přesně podle svých škatulek, Jiřího Vyorálka jako Klementa Gottwalda, který se podle mě natáčení vůbec nezúčastnil (jen koupili scény z Českého století a domluvili se s UPP, aby sem tam něco změnila), super dabing, Danielu Drtinovou na tiskovce (chápu, že to byl asi nějaký barter deal, stará známost nebo nevím, ale vždyť to nemůže dávat smysl ani jí) a Ivanu Chýlkovou jako přítelkyni z domu smutku. Trpěl jsem. Kdo mě zná, tak ví, že nemám potřebu se po filmech vozit, reflexi nacistických a komunistických zločinů jedu dlouhodobě a československou historii jakbymset. Ale tohle, tohle se prostě nedá. (18.10.2017)

Au. Zase se toho chopili tvůrci, kteří z toho neumí "dobře" udělat ani jednoduchý, didaktický, doslovný, lineární snímek pro školy, tedy natočit to přesně tím způsobem bez autorského vkladu, který už ve světě léta nefrčí a nikoho nezajímá, ale tady by mohl mít úspěch. Není to sice takový bizár jako Lída Baarová, opět to ale dojíždí na neexistující dramaturgii, kdy na sebe nic nenavazuje, nic se nebuduje a ve výsledku tak kromě znudění není vůbec nic cítit. Zakončovat fádní scény zatmívačkama? Proč? Dlouhé minuty to vyplňuje vyloženě zbytným děním, aby to pak důležité milníky nestoudně zabilo, a třeba totálně nevyužilo celý monstrproces, v němž se Aňa Geislerová předvede asi na tři minuty. Co vůbec mají znamenat ty štěky snad dvaceti českých herců, kteří mluví špatně anglicky s příšerným přízvukem? Každý se zaplatil na den a čau? Nestrhne ale ani ústřední výkon Ayelet Zurer, zvlášť proto, že její Horáková prostě není plastická postava, ostatně jako všechni, včetně komunistických bídáků. Přísáhám ale, že Jitka Smutná a Alena Mihulová jsou po tomhle (a Anthropoidu a Úkrytu v ZOO) už jen film od toho, aby vypoulily oči tak moc dopředu, že už to nepůjde dát nazpátek. 30% (17.10.2017)

To je tak, když se do tématu "vosí hnízdo" pustí člověk, který má sebevědomí a umí sehnat prachy, ale naprosto se mu nedostává talentu. Jak scénáristického, tak režisérského. Na tenhle snímek jsem nespěchala, o paní Horákové mám načteno dost, ale že je ten film až tak špatný, to jsem vážně nečekala. A nemá snad cenu ty nedostatky ani vyjmenovávat, málokdy se nepovede skoro všechno jako v tomto případě. (24.11.2018)

Jen encyklopedické heslo. Osobnost Horákové zůstává skryta. Zlo - dobro tu je jen v nástěnkových heslech. Film není špatný, ale nezáživný a neobratný. Čas ubíjí leteckými záběry na automobily, úmorně opakuje zatmívačky. Naštěstí se nevyžívá v názorné brutalitě jako Anthropoid a vyhýbá se provokativním smyšlenkám. (02.02.2019)