Okno do ložnice

O víkendu jsem se koukal do programu, na co se podívat v televizi. Buď mě to nezaujalo, nebo jsem to už viděl. A pak jsem si všiml, že na ČT 2 dávají tohle. Film má docela fajn hodnocení a hraje v tom Steve Guttenberg, tak jsem to zkusil. A musím říct, docela příjemně mě to překvapilo. Je to napínavý thriller se zajímavou zápletkou. Hlavní hrdina Terry si pozve Sylvii do svého bytu. Zatímco je Terry v koupelně, pozornost Sylvie upoutá křik v parku. Podívá se z okna a stane se tak svědkyní pokusu o znásilnění. Než Terry přiběhne, násilník stihne utéct – takže pouze Sylvie ví, jak vypadá. Ale nemůže jít svědčit na policii, protože by se prozradilo, že byla nevěrná svému manželovi. Takže ji Terry zatají a jde svědčit místo ní... jenže samozřejmě má jen stručný popis, což spustí sérii dost vážných komplikací. Je tam několik pěkných zvratů, ale řekl bych, že hlavní hrdina a pak i ta druhá holka (Denise) jednají dost nerozvážně. Vlastně kdyby vše rovnou pravdivě ohlásili policii, nic z toho by se nestalo. Však to v podstatě říká sám ten hlavní polda na konci. Není to nic velkorozpočtového, nehrají v tom žádní známí herci (snad jen Guttenberg). Film si ani moc nevydělal. Ale je to natočené pěkně a pěkně se na to koukalo. (24.06.2024)

Úvodních 75 minut jsem si pochutnával na neokoukané detektivní zápletce, velmi pozorně zpracované. Pak však následovalo to, čemu se říká „vyvrcholení“, a to bylo bohužel perfektně konformní, předvídatelné, až béčkové. Přitom rozehraný příběh přímo vybízel k zakončení mnohem chytřejšímu a závažnějšímu. Běda! --- Domnívám se, že Hickock se ve svých pozdních filmech snažil o vybočení z klišé, která předtím sám pomáhal zavádět. Hanson by Hickocka poctil mnohem lépe, kdyby nekopíroval jeho standard, nýbrž naopak navázal tam, kde klasik přestal. (29.09.2011)

Cesta do pekla bývá nezřídka dlážděna dobrými úmysly. Své o tom ví i Steve Guttenberg, když se jako ‘svědek v zastoupení’ proměňuje z pohodovýho bezstarostnýho hňupa, co jen tak náhodou šuká šéfovi ženu, ve štvanou zvěř. Tak trochu vinou osudu, tak trochu díky vlastní zabedněnosti. Jo, lhát se zkrátka nemá… Nemusíte být zrovna zapálený cinefil non plus ultra, abyste rozpoznali, na koho že to Curtis Hanson ve svém precizně gradovaném atmosférickém majstrštyku šibalsky odkazuje. Nejde však o bezskrupulózní „vykrádačku“, nýbrž o přiznanou inspiraci podpořenou vlastními originálními nápady. Jasná vize, pečlivě a sebejistě vyprávěná od první do poslední vteřiny. Když jsem na konci po 112 minutách konečně vydechl a odložil urvaná opěradla židle, zasněně jsem se upomněl na Body Heat, Blow Out, Jagged Edge,… A posteskl si, že takhle kvalitní thrillery dnes v nabídce našich kin opravdu, ale opravdu zoufale chybí. BTW Thanx for the tip, sis! ;-) (25.09.2012)

Asi si zmením nick na Jirásko, pretože som stále častejšie "Proti všem". V živote by ma nenapadlo túto zlátaninu porovnávať s Hitchcockovým Oknom do dvora. Spoločné majú naozaj iba to okno. Samotnému príbehu som neveril ani na chvíľu. Namiesto logického vývoja deja mi pripomínal curling, kde sa všetci snažia metličkami usmerniť chod tam, kde by sa radi dostali. Logika sem, logika tam. Steva Guttenberga som rád videl v Číslo 5 žije a v prvých častiach Policajnej akadémie. Tu mi vyložene prekážal a za čerešničku na torte považujem odfláknutý dabing. (04.08.2010)

Steve Guttenberg bol veľmi fajn. Nebol to herec nekonečných možností a jeho vrcholné obdobie trvalo len nejakých 6 rokov (rátam to od prvej Policajnej akadémie/1984 po pokračovanie hitu Traja muži a nemluvňa nazvané Traja muži a mladá dáma/1990). Ale rozhodne sa nemá za čo hanbiť. A „len“ 6 rokov treba ozaj dať do úvodzoviek – sú herci, ktorí v podstate žiadne vrcholné obdobie nemajú. Uhrať to vždy v rámci možností vedel bez problémov. Mal solídnu charizmu a bol to sympaťák, ktorý sa na nič nehral a možno aj preto si ho diváci obľúbili a mali ho radi. Ostatne, hral v peknej kôpke osemdesiatkových kultoviek (okrem spomínaných titulov ešte Číslo 5 žije a ja osobne zbožňujem oba Zámotky). Okno zo spálne (1987) ho zastihlo na vrchole síl. A treba povedať, že ide o dobrý triler. Sranda je, že som si ho pozrel až v r. 2021 a dalo by sa povedať omylom, pretože som si kompletizoval voyeuristické trilery inšpirované Hitchcockovým Oknom do dvora (1954) a z nejakého dôvodu som bol v tom, že medzi ne patrí aj Okno zo spálne. Tí, ktorí ste ho videli, samozrejme viete, že to nie je pravda. Voyeuristický je iba úvod, ale vlastne ani on nie, pretože tu nikto nikoho nešpehuje, ale iba raz v noci vykukne z okna po tom, čo zvonku začuje sériu výkrikov a volaní o pomoc. Vôbec mi však tento omyl nevadil a okamžite som sa naladil na kvalitný kasting (Brad Greenquist mal vtedy silné obdobie: už o dva roky hral nezabudnuteľného Pascowa v kingovke Cintorín domácich zvierat). Ocenil som tiež pôsobivú osemdesiatkovú atmosféru a zaujímavú výpravu mesta, v ktorom stále prší. A chytal som sa za hlavu, ako sa hlavný hrdina čoraz hlbšie potápa do problémov, avšak neprišlo mi to lacné, samoúčelné a ani vycucané z prsta, ale logicky to vychádzalo zo vzniknutej situácie. Bez spoilerov sa o tom nedá baviť, tak len napíšem, že v priebehu deja sa vyskytne viacero zvratov, ktoré nemajú šokujúci charakter, ale to, že sa nejaká postava zachová nie podľa očakávaní (prípadne sa objaví to s kontaktnými šošovkami), brutálnym spôsobom mení vývoj príbehu. Bez problémov som sa vcítil do hrdinovej kože. Akčné finále je síce už trochu povinnou a naťahovanou jazdou (a stopáž mi prišla najmä ku koncu predsa len už prehnaná), napriek tomu veľmi fajn záležitosť. Ale na štvrtú hviezdu to nevidím. (06.06.2021)