Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film Monstrum sleduje osudy sochaře Otakara Švece, jeho ženy Vlasty (Zuzana Stivínová) a jeho žáka (Martin Kraus). Sochař Otakar Švec není ve filmu vyobrazen jako komunista, ale jako člověk, který se snažil normálně žít, zachovat si důstojnost, profesionalitu, lásku své ženy a důvěru kolegů. Šílená doba ale nakonec přivedla život umělce, který naprosto nečekaně vyhrál soutěž na Stalinův pomník, k tragickému konci. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (124)

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

Po opeře Žádný člověk Jiřího Kadeřábka je toto již druhý kulturní počin během jednoho roku věnovaný osudům sochaře Otakara Švece a stavbě Stalinovi sochy. Docela pozoruhodné. Náměr je to atraktivní, žel provedení bohužel spíš pokulhává. Psychologie postav nebyla moc propracovaná, vše bylo spíš v takových náznacích. Divák se tak toho o Švecovi (a o tom, co se mu honilo hlavou) vlastně moc nedozví. Naopak moc nechápu, proč zde bylo tolik prostoru věnováno postavě Švecova asistenta. A taky mi není vůbec jasné, proč je děj filmu zaplevelován vedlejšími zápletkami spojenými hned s několika milostnými trojúhelníky. Herecky je to též docela nevyvážené. Zuzana Stivínová je standardně výborná, Jiří Novotný svým výkonem též neurazí. Ale třeba Martin Kraus mě vůbec nepřesvědčil. Ale možná to bylo i tím, že jeho postava mě fakt nebyla moc sympatická. Snad jediné co bych mohl ještě dále ocenil je zdařilá dobová atmosféra, kterou filmu dodávají záběry z filmového týdeníku i dobové socialistické songy. A plus tedy pár reálných záběrů s velkou maketou Stalinovi sochy na Letné. Ale když si vezmu kolik toto asi muselo stát, tak mě fakt o to více mrzí, že takhle atraktivní námět nepřetavil Viktor Polesný v něco filmově kvalitnějšího. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Tenhle TV film je takový jakoby celý polystyrenový, podobně jako ona socha hrající ve filmu. Přemítám, kde co bylo špatně, protože film byl nemastný, neslaný. A souhlasím s řadou zde píšících. Tvůrci jako by nevěděli co točí. Film o giganticky odporné soše? O Otakaru Švecovi? Film o lidech kolem sochy? Film z temných padesátých let? Od každého je tam totiž trochu a i když někomu může připadat, že to přeci vše tvoří jeden obraz doby, nepůsobí to tak. Je to tím, že každému z těch podobrazů byl dán širší prostor, ale pro nic za nic. Jsou to zejména vztahy, které nás z Letné odhánějí tu na Šumavu, tu na břeh letní Vltavy či do stínu sochařského ateliéru... Žádná z rolí zde vlastně není hlavní a i když se zdá, že ji má Novotný coby Švec, záhy z filmu mizí jako zmizel Švec sám než bys řekl švec. Byl to záměr tvůrců? Pozornost na sebe (možná nechtěně) strhávala Zuzana Stivínová a musím mu to přiznat byť jej moc nemusím i Kraus. Některé postavy (Čtvrtníček) byly úplně o ničem. A mně osobně ve filmu rušily i dobové záběry na probíhající stavbu. Já to nemám rád nikdy a nikde. Vždy je vidět, že je to tam vlepeno. Má to jinou barvu, jinou zrnitost, jinou kvalitu. Chápu, že to šetří prostředky - protože dobový záběr řekne více než pracně dělaný nový přizpůsobený původnímu a ne vždy se povede, ale to už si holt autoři musí říci zda mají koule na to točit velkofilm. Když nemám peňouze netočím historický film o největší tehdejší soše Evropy... Točím o osudu Švece (třeba) v rámci kterého se tam ten kus polystirenu mohl mihnout, nebo mohla pomoci ruka počítačového grafika... Po dokoukání jsem si řekl, že by skoro bylo lepší vidět pořádný dokument o ,,monstru'' než tento hraný TV film. Samozřejmě, nějakou vypovídající hodnotu to mělo. Koukat se na to dalo dobře. Ale zážitek z toho žádný extra nebyl. Tři údery kladívka do žulového bloku. * * * ()

Reklama

Dejwosz 

všechny recenze uživatele

Takový hezký příběh to mohl být. Příběh člověka, který miluje své řemeslo, má udělat práci, která je vrcholem jeho díla, ale ideologický s ní nesouhlasí a za to se dočká pohrdání ostatních. Toto zpracování je pouze plytkou pohádkou, ve které jsou všechny postavy umělé. Emoce zde nefungují, jsou totiž ilustrativně popisovány, takže herci jsou pouhými deklamatéry scénáře. Situace jsou předvídatelné a často působí až komicky. Výběr hudby? Requiem při umírací scéně? Vážně? Proč mi musí tvůrce návodně říkat: "teď buď diváku smutný, teď se máš smát." Kde je nějaký šikovný dramaturg? Škoda. ()

nineweh 

všechny recenze uživatele

Slibný námět, který zabil scénář, trpící všemi nešvary typickými pro dnešní českou televizní tvorbu (toporné a nepřirozené dialogy, ve kterých si postavy vysvětlují něco, co by měly dávno vědět, protože divák potřebuje expozici, apod.) a snaha o dodání dalšího rozměru milostným několikaúhelníkem (proč?). Mohlo to být temné a mrazivé, ale nakonec to bylo směšné. Martin Kraus je navíc vrcholně nesympatický fracek a fandit mu jako hrdinovi mi prostě nejde a nejde. Škoda. ()

ArthasKarfa 

všechny recenze uživatele

V podstatě velmi dobře natočené svědectví jednoho monumentálního nesmyslu, který vydržel jen pár let a dolehla na něj tíha Stalinových zločinů. Stejně jako shnil Gottwald na Vítkově snila i idea Stalina a jeho duch nepřežil jeho život. Sedm let shlížel Stalin na Prahu aby ho socialistický lid odstřelil a zničil tak bolševický kult osobnosti jednou pro vždy. Opravdu je mi líto sochaře Švece, kterého tento projekt zničil. ()

Galerie (53)

Zajímavosti (9)

  • V záběru na černé auto z okna, při pozorném zhlédnutí SPZ, je 2x krátce za sebou možné vidět novodobou formu poznávacích značek. (ČSFD)
  • Sochaři používají slovo „vožď“. V překladu do češtiny to znamená „vůdce“, jedná se o označení sovětského diktátora Josifa Stalina. (sator)
  • Když Pavel (Martin Kraus) slézá hotovou sochu na Letné, je patrné, že je ucho Stalina přibližně velké jako půl člověka. Ale když na konci filmu má Pavel fragment hlavy Stalina (z ucha) využitý jako jezírko, je velké přibližně jako celá jeho postava. (Cesty timem)

Reklama

Reklama