Monstrum

Když jsem o příběhu Stalinova pomníku nad Prahou četl v Szczygiełově Gottlandu (mimochodem povinná četba pro každého Čecha), měl jsem pocit, že čtu další temnou pověst ze staré Prahy, že kolem Švecova Stalina pracuje týž genius loci jako kolem orloje, Golema či Faustova domu. Silnější námět filmu si člověk nevymyslí. Polesný s ním naložil tak, že si vymyslel dokonale zaměnitelné melodrama, zjevně bez umělecké ambice. Sledujeme milostný a skoromilostný několikaúhelník, k tomu kompletně přebytečnou linku jak z Danyho Smiřickýho o svazačce, která nechce dát (jasně, potřebovalo se nějak pořešit prozrazení toho výletu na hranice) a od začátku do konce všichni vedou hustý protikomunistický řeči jak ti nejdrsnější kovbojové. Pokud zrovna nevedou patetický řeči o tom, že snad jednou bude líp. Samotný námět se rozpadá v několik průřezových epizod bez atmosféry. Jestli ale někdo v brzké době zkusí "Frontu na maso" zfilmovat jinak a lépe, tak toho Novotného bych v roli Švece možná klidně nechal. Panu Polesnému doporučuji pro příští projekt z 50. let vyvarovat se takových slov, jakože někdo něco "má v genech", nebo že provedením kritiky kultu osobnosti začíná "tání". Espézeteky reklamuje už Marounek. (29.05.2017)

Slušný tv film, který dojíždí na to, že jednak honí příliš zajíců na jedno, například vůbec není o sochaři Švecovi, ale hlavní postavou je jeho student (docela by mě zajímalo, zda je v něm alespoň náznak nějaké reálné postavy). A to je docela problém, protože pokud by se vymazali hrozně naivní dialogy, které tenhle pakoňista vede, jsou občas dost mimo a Martin Kraus tomu taky zrovna nepomáhá. A to to mohl bejt fakt dobrej film. Kurńa ČT, sežeňte si nějaké kvalitní dramaturgy, prosím, prosím, smutně koukám.. (05.06.2017)

Nějaké ty hvězdičky musím dát už jen proto, že jsem se během filmu chtěl (musel?) podívat, jak to s tím památníkem resp. sochařem Švecem bylo "doopravdy". To je na jednu stranu dobře, ale na druhou stranu hodně špatně, když film samotný není schopen to dostatečně atraktivně a věcně podat. Oceňuji taky tu snahu o autenticitu, která se i s televizním rozpočtem poradila a exteriéry jsou koukavé. Herecky jsem ovšem moc spokojený nebyl. Ne že by mě vadil Čtvrtníček, ani Jan Novotný nechyboval, ale ostatní mě nezaujali, dokonce spíše vadili... (29.05.2017)

Čekala jsem o poznání zajímavější zpracování tématu, o kterém jsem se poprvé dozvěděla na jedné vysokoškolské přednášce. Zpracování bez romantických odboček, mladého Polívky a Čtvrtníčka. O důležitých událostech si postavy pouze vyprávějí. Výborný Novotný (Stivínová neměla moc co předvést) si ale vysloužil ještě hvězdičku navíc. Loňský Hilsner se každopádně Polesnému podařil o dost lépe. (29.06.2017)

Názorná ukázka toho, jak by neměl vypadat film, respektive jak by v žádném případě neměl vypadat scénář a herectví. Nezajímavé postavy bez vlastností, ke kterým si divák nevytvoří žádný vztah, nevidíme, čím si prochází, protože o většině důležitých věcí, co se jim přihodily, jen mluví. Tím pádem je nám jejich osud úplně lhostejný. Dále nechápu zájem tvůrců zaměřovat se na dva naprosto nezajímavé mladé pomocníky (tragicky „zahrané“ Krausem a Polívkou ml.) a nevylíčit spíš atmosféru doby, narůstající tlak okolí na Otu Švece a jeho ženu. Což, jak jsem se domnívala, mělo být jaksi náplní děje. Padesát procent snímku tvoří archivní záběry z dob komunismu, což by bylo v pořádku, pokud by se jednalo o dokument, a ne o hraný film. Snímek ani přesto, že si to jeho tvůrci takto velmi usnadnili a ještě měli šanci provázat scény mezi sebou právě dokumentárními záběry, působí roztříštěně a vůbec nedrží pohromadě. Jedna událost pořádně nenavazuje na druhou, není vidět žádný postupný vývoj děje, ani postav. A co bylo asi vůbec nejhorší - neherectví, které předvádí drtivá většina osazenstva, je až pobuřující. Může mi někdo vysvětlit, jakou shodou náhod se k filmu dostali Kraus, Polívka ml. a Solaříková? První dva asi kvůli jménu, talent už dnes zřejmě není potřeba. Myslím, že většina lidí, které by tvůrci oslovili jen tak na ulici, by hrála daleko přesvědčivěji. Neschopnost výše jmenovaných, (ale i mnohých dalších v epizodních rolích) dát najevo emoce pomocí mimiky obličeje, intonace hlasu, či pouhé výslovnosti, je až neskutečná. Takže i přes dobrý námět je tento snímek špatný po všech filmařských stránkách, proto 1*. (29.05.2017)