Monstrum

Bez emocí a nedramaticky vyprávěné obrovské lidské a vlastně i dějinné drama. Film mi spíše připomínal hraný polodokument. Kromě toho, že děj skákal z jedné situace na druhou, byli herci bez náboje, chodili a mluvili. Zajímalo by mě, zda taková lidská tragédie byla skutečně spíše nějaký milostný trojúhelník, shodou okolností zasazený v umělcově nezáviděníhodné životní situaci. Nejzajímavější na celém filmu byly snad jen autentické dokumentární záběry a jak mám rád Petra Čtvrtníčka, jeho role se sem opravdu nehodila a spíše děj degradovala. (29.05.2017)

Když se ve filmech pojednávajících o dobách nepamatujících letadla do záběru s oblohou vplete nějaká ta kondenzační stopa (souboj o Calahorru v El Cid/1961, Spartacus/1960), je to celkem zanedbatelné nedopatření. Penetrace takového prvku je právě tak nevinná, jako by bylo absurdní považovat ji za nevysvětlitelnou uvnitř děje a podřizovat jejímu výskytu celý natáčecí proces. V realitě, na jejímž pozadí se umělý děj odehrává, nelze uhlídat průnik každého jednoho možného anachronismu. Některé průsaky reality jsou ale přímo cíleně voleny jako atmosféricky či jinak vhodné a omluvitelné pohádkami o smysluplné výpravné "licenci". Zde to bude zřejmě Hotel International, o němž jsem si schválně zjistil, že byl stavěn víceméně paralelně se Stalinovým pomníkem, a tak sotva mohl již před započetím jeho výstavby vypadat tak kompletně, jako se nám vnucuje ze scény u Vltavy. Lze takovou výtku nazvat pedantskou a lze takový postoj dovést do důsledků, jejichž produktem jsou pak všechny brutálně bezohledné a matoucí pseudohistorické braky, v nichž se čaruje už ne s budovami, ale s životními příběhy, okolnostmi a rozhodnutími aktérů. (29.05.2017)

Po opeře Žádný člověk Jiřího Kadeřábka je toto již druhý kulturní počin během jednoho roku věnovaný osudům sochaře Otakara Švece a stavbě Stalinovi sochy. Docela pozoruhodné. Náměr je to atraktivní, žel provedení bohužel spíš pokulhává. Psychologie postav nebyla moc propracovaná, vše bylo spíš v takových náznacích. Divák se tak toho o Švecovi (a o tom, co se mu honilo hlavou) vlastně moc nedozví. Naopak moc nechápu, proč zde bylo tolik prostoru věnováno postavě Švecova asistenta. A taky mi není vůbec jasné, proč je děj filmu zaplevelován vedlejšími zápletkami spojenými hned s několika milostnými trojúhelníky. Herecky je to též docela nevyvážené. Zuzana Stivínová je standardně výborná, Jiří Novotný svým výkonem též neurazí. Ale třeba Martin Kraus mě vůbec nepřesvědčil. Ale možná to bylo i tím, že jeho postava mě fakt nebyla moc sympatická. Snad jediné co bych mohl ještě dále ocenil je zdařilá dobová atmosféra, kterou filmu dodávají záběry z filmového týdeníku i dobové socialistické songy. A plus tedy pár reálných záběrů s velkou maketou Stalinovi sochy na Letné. Ale když si vezmu kolik toto asi muselo stát, tak mě fakt o to více mrzí, že takhle atraktivní námět nepřetavil Viktor Polesný v něco filmově kvalitnějšího. (29.05.2017)

Názorná ukázka toho, jak by neměl vypadat film, respektive jak by v žádném případě neměl vypadat scénář a herectví. Nezajímavé postavy bez vlastností, ke kterým si divák nevytvoří žádný vztah, nevidíme, čím si prochází, protože o většině důležitých věcí, co se jim přihodily, jen mluví. Tím pádem je nám jejich osud úplně lhostejný. Dále nechápu zájem tvůrců zaměřovat se na dva naprosto nezajímavé mladé pomocníky (tragicky „zahrané“ Krausem a Polívkou ml.) a nevylíčit spíš atmosféru doby, narůstající tlak okolí na Otu Švece a jeho ženu. Což, jak jsem se domnívala, mělo být jaksi náplní děje. Padesát procent snímku tvoří archivní záběry z dob komunismu, což by bylo v pořádku, pokud by se jednalo o dokument, a ne o hraný film. Snímek ani přesto, že si to jeho tvůrci takto velmi usnadnili a ještě měli šanci provázat scény mezi sebou právě dokumentárními záběry, působí roztříštěně a vůbec nedrží pohromadě. Jedna událost pořádně nenavazuje na druhou, není vidět žádný postupný vývoj děje, ani postav. A co bylo asi vůbec nejhorší - neherectví, které předvádí drtivá většina osazenstva, je až pobuřující. Může mi někdo vysvětlit, jakou shodou náhod se k filmu dostali Kraus, Polívka ml. a Solaříková? První dva asi kvůli jménu, talent už dnes zřejmě není potřeba. Myslím, že většina lidí, které by tvůrci oslovili jen tak na ulici, by hrála daleko přesvědčivěji. Neschopnost výše jmenovaných, (ale i mnohých dalších v epizodních rolích) dát najevo emoce pomocí mimiky obličeje, intonace hlasu, či pouhé výslovnosti, je až neskutečná. Takže i přes dobrý námět je tento snímek špatný po všech filmařských stránkách, proto 1*. (29.05.2017)

V podstatě velmi dobře natočené svědectví jednoho monumentálního nesmyslu, který vydržel jen pár let a dolehla na něj tíha Stalinových zločinů. Stejně jako shnil Gottwald na Vítkově snila i idea Stalina a jeho duch nepřežil jeho život. Sedm let shlížel Stalin na Prahu aby ho socialistický lid odstřelil a zničil tak bolševický kult osobnosti jednou pro vždy. Opravdu je mi líto sochaře Švece, kterého tento projekt zničil. (31.05.2017)