Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Je dusné vedro červencového dne 1346. Poblíž města Rhens se scházejí kurfiřti římské říše k volbě nového krále. Jediným kandidátem je markrabě moravský Karel (Kryštof Hádek), který v přestrojení sleduje volbu spolu se svým věrným dvořanem Buškem z Velhartic (Petr Jeništa). Každý z volitelů má důvody, proč Karlovi hlas dát i nedat. Nevyzpytatelným jazýčkem na vahách je Karlův otec – český král Jan Lucemburský (Stanislav Majer), dlouholetý spojenec dosavadního císaře Ludvíka Bavora (Petr Štěpán), proti kterému je volba namířena.

Spletité intriky nejrůznějších zájmových skupin ovlivňují Karlův osud již od narození. Mladý Lucemburk je izolován od své matky Elišky Přemyslovny (Hana Vagnerová), stává se poslušnou loutkou v otcových diplomatických hrách. Postupně však díky zkušenostem vojenským i politickým dozrává ve zdatného oponenta svého otce, ale i nebezpečného soka císaře Ludvíka. Rozehrává svou vlastní politickou hru, jejíž překvapivé rozuzlení mu nakonec otevře cestu k říšskému trůnu. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (193)

otík 

všechny recenze uživatele

Typický televizní film, na který evidentně nebylo moc peněz. I přesto vznikl solidní historický film, který mapuje především vztah Karla s jeho otcem Janem a jeho politický postup až k římskému císaři. Děj je ale bohužel nesmírně sekaný, krátké časové úseky diváka moc neosloví. Snažení tvůrců tak skončilo tak někde napůl. ()

Skuby47 

všechny recenze uživatele

V komentářích zdejších uživatelů byly výstižně popsány veškeré klady i neduhy tohoto divácky očekávaného díla. Co se obsazení týče přidávám názor, že Kryštof Hádek typově neodpovídá mým představám o této významné osobnosti našich dějin. Naproti tomu Stanislav Majer v postavě Jana Lucemburského mladého Karla herecky zcela převálcoval. Výprava slušná, odpovídající nedostatečně finančně zabezpečenému televiznímu zpracování. Kostýmy byly pěkné, hodně barvité, ale připomínaly mi spíše královské šašky než bojovníky, nehovoře o tom, že na vojenské tažení byla přece jenom dvacítka komparsistů málo. Ponechám stranou historické nepřesnosti, protože stejně jako velká část diváků nejsem znalcem historie a o Karlu IV. mi uvízlo ze školních let v paměti, že vyrůstal ve Francii, měl čtyři manželky, založil pražskou univerzitu a nechal vybudovat řadu dodnes obdivovaných stavebních skvostů. Co se příběhu týče, tak jakási chladná téměř dokumentární forma natáčení plná zvratů v čase, politických intrik a pletichaření mne zcela dezorientovala i když jsem měla v ruce encyklopedii se životopisem císaře. K mladému Karlovi ani k žádné jiné postavě z tohoto filmu jsem nepocítila sympatie a také jsem nezískala žádné hlubší vědomosti o jeho osudu, spíše z toho mám v hlavě zmatek. Myslím, že tomu chyběl jako scénárista Jiří Hubač. Celkově zklamání. ()

Reklama

mchnk 

všechny recenze uživatele

Opět ušito horkou jehlou, ale v tomto případě už je pro mne další historický počin veřejnoprávní televize v pohodě sledovatelný. Snímek je to dobrý, ovšem ve všech směrech dosti nevyvážený. Počáteční skvělé chorály vystřídá závěrečné disko, precizní snímání narušují chaotické střihy a dějové skoky (základní linie příběhu je vlastně zasedání o Karlově důvěře) a ze stránky herecké, se jedná o nefalšovanou horskou dráhu. Někteří zúčastnění si skutečně jen odskočili ze seriálu. Osobně mi z toho nakonec vyšel vynikající film o Janu Lucemburském, neb jeho ztvárnění Stanislavem Majerem bylo již nadprůměrné. Např. retrospektiva syna Jana Jindřicha, jenž je jako osmiletý vystaven nahému tělu Markety Korutanské či jeho majestátní odjezd do bitvy, i když je zcela slepý, řadí film skutečně už do vyšší kategorie. Ovšem účel filmu byl jasný a proto sledujeme fyzický i duševní vývoj Otce vlasti, v podání vstřebatelně hrajícího Kryštofa Hádka, který dokonce všemu přizpůsoboval i svou mluvu...jako jeden z mála. O Karlu IV se učilo, učí a v zemi české bude učiti i nadále, jestli k tomu poslouží i tento film, ukáže možná až čas. ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Ačkoliv nejsem přítelem prodlužování filmů, tady by to chtělo zpomalit a napsat seriál Život a dílo Karla IV. Seřadit chronologicky, aby se nám divák v ději neztratil. Tím bychom dostali prostor představit taky lidi kolem Karla a nestála by kolem něj jen bezejmenná šlechta. Všechno by se zpřehlednilo a zapadlo do sebe. Otec vlasti by si to zasloužil, aby měl film nejen pro úzkou skupinu znalců historie (ti stejně nakonec napíší, že to bylo blbé), ale pro většinu diváků. To přeskakování tam a zpět v čase bylo náročné. Člověk musí navíc mít dosti načteno, aby věděl co se v dané chvíli děje. Laik se ztratí v zápletce a nudí se. Kryštof Hádek ale úplně v pohodě, stejně většina zúčastněných. Tři hvězdy za film a jednu za snahu. 70% ()

rakovnik 

všechny recenze uživatele

Tento víkend, připomínající výročí sedmi set let od narození Otce vlasti, jsem zhlédl pochopitelně více filmů ze života Karla IV. Takovýto mi ale v dnešní nabídce chyběl. Víceméně historicky přesná sonda do první poloviny života Karla, mapující jeho vztah k otci, manželství, vzestup moci a cesta na trůn. Téměř polodokumentární forma ale trpěla odtažitostí a chladem ve vnímání historických postav, i přes na naše poměry nevídané množství krve. Vzhledem k strhujícím posledním několika minutám mi bylo líto, že se nepovedla vybudovat takovou atmosféru autorům filmu dříve, či že film nemá (zatím) žádného pokračování. Také mi chyběla Eliška, Karlova matka, která ze scény zmizela beze stopy, ač měla (přestože zemřela před návratem svého syna do Čech) lví podíl na vztahu svého syna k Čechám. Na Kryštofovi Hádkovi je vidět, jak v hereckém umění pokročil, na rozdíl od jeho dlouholeté kolegyně, Terezy Voříškové. Nutno dodat, že pokud divák není alespoň trochu fanda historie, může pro něj být film poněkud nepřehledný, čemuž napomáhá bohužel i časté přeskakování mezi scénami z různých míst a období a s různými postavami. Pro mě se ale jedná o povedenou vzpomínku na výraznou postavu naší historie. ()

Galerie (58)

Zajímavosti (5)

  • Svatba Karla IV.(Kryštof Hádek) s Blankou z Valois se točila v bazilice svatého Prokopa v Třebíči. Bazilika je zapsaná na seznamu UNESCO. (Spajda698)
  • Film se natáčel v mnoha historických objektech, kromě Švihova, na hradech Kost, Cuknštejn, Točník, Zvíkov, Pernštejn či v třebíčské katedrále, a vedle představitelů hereckých rolí se jej zúčastnilo téměř tisíc dalších účinkujících, tedy šermířů, kaskadérů nebo jezdců na koních. Pro snímek bylo navrženo a ušito kolem dvou set kostýmů. (rakovnik)

Reklama

Reklama