Bohéma
Režie:
Robert SedláčekScénář:
Tereza BrdečkováKamera:
Petr KoblovskýHudba:
Michal RatajHrají:
Michal Dlouhý, Vladimír Javorský, Jaroslav Plesl, Saša Rašilov nejml., Judit Pecháček, Michal Balcar, Ondřej Pavelka, Jan Hájek, David Novotný, Pavel Batěk, Petr Stach, Petr Jeništa, Václav Jiráček (více)Obsahy(1)
Příběh Bohémy se otevírá. Jeho vypravěčem je Arnošt Žák (O. Pavelka), barrandovský dramaturg a scenárista. Rámec celé minisérie tvoří jedna okupační srpnová noc v roce 1968. Pro Arnošta je to už druhá okupace republiky a zároveň příležitost rekapitulovat svůj život v období mezi nimi. Když ti první okupanti – nacisté – zavřeli vysoké školy, sehnal Arnošt (M. Balcar), ještě jako student, místo na Barrandově. A tady, v jedněch z nejlepších filmových ateliérů v Evropě, se odehrávají životní příběhy slavných herců a režisérů, tady prožívají poslední chvíle před Mnichovem a následně začátek temného období protektorátu. Protagonisty těchto příběhů jsou skutečné osobnosti, jejichž životními osudy je minisérie Bohéma inspirována: slavný Zdeněk Štěpánek (M. Dlouhý), geniální „král komiků" Vlasta Burian (V. Javorský), jeho „přihrávač" Jaroslav Marvan (D. Novotný) i okouzlující milovník Oldřich Nový (S. Rašilov). Jsou na vrcholu svých tvůrčích sil. Nikdo z nich neočekává, že se otevřená demokratická společnost první republiky náhle změní v režim, kde časem půjde za maličkost i o život. Naopak, zprvu jsou všichni přesvědčeni, že to po Mnichovu v okleštěné republice snad nebude tak hrozné. Březnová okupace v roce 1939 ale všechny vyvedla z omylu. Jak se s dramatickou změnou poměrů vyrovnali ti, kteří byli nejvíce vidět? Ti, které publikum milovalo a nechtělo se jich vzdát? Herci, kteří chtěli hrát a jejichž čeština, znějící z pláten kin, národ posilovala? Jakou cenu museli zaplatit za svou práci pod německým dohledem? (Česká televize)
(více)Recenze (52)
Já teda nevím, jestli se zdejší uživatelé dívali na stejný seriál! Podle mě je to zatím velice dobré, zábavné, má to úroveň a je to dobře natočené. Robert Sedláček se od unylého Českého století znatelně zlepšil a vydatně mu v tom pomáhá kvalitní scénář Terezy Brdečkové a dobré výkony herců. Od pana Javorského jsem čekala vysokou laťku herectví, ale to co předvedl, je výkon hoden Českého lva! Je pak zcela zřejmé, že ostatní herci mu tak úplně nejsou schopni konkurovat (zvlášť ten Vančura, to bylo jako co?), ačkoli Zdeněk Štěpánek Michala Dlouhého je taky velice dobře zahraný. Jediné, co bych tomu vytkla, jsou ony nezajímavé přeskoky do dob začátku Normalizace, nebylo vůbec nutné tuto linii točit. Jinak se mi ale první díl Bohémy zdál jako velmi důstojný a půl hvězdičky klidně v hodnocení přidám za neskutečného Vladimíra Javorského, coby Vlastu Buriana. Ovšem chápu, že pro člověka, který o prvorepublikových hercích skoro neslyšel, to musí být zřejmě nuda. Těm bych doporučovala hloupoučké Četníky z Luhačovic, tam se snad pobaví dostatečně. ()
"Zdeňku, v každé době se dají dělat velké věci." -- "Otíku... ty jsi taky pěknej blbec." ()
Zklamání. Nevím proč se zase vše musí točit kolem "českých bolístek" - Mnichova a 1968. Kdyby neměly postavy slavná jména, nic by se v tomto případě nestalo (např. naprosto zbytečný Vančura... Proč?). ()
Zatím tomu chybí nějaká silnější dějová linka, pro jejíž základ by podle mne byla vhodnější postava nějakého reálného herce než postava vypravěče z osmašedesátého, která to zbytečně tříští. Z herců dominují Javorský jako Burian a Dlouhý jako Štěpánek, o dost horší je to třeba s takovým Rašilovem v roli Nového. Trošku mne zarazilo, že při scénách z natáčení byly použity fiktivní filmy, ačkoli možná je to lepší varianta, než kopírovat scény z opravdových filmů. ()
Človek musí žiť s dobou ,,,, Seriál nás dostal do hroznej doby , do doby v ktorej sa ukázal charakter ľudí. Ukázali sa ľudia , ktorí vydržia v každej dobe ( Vávra ) , ktorí sa prispôsobia ( Marvan , Burian ) a ľudia ktorí sa vyfarbia ( Bínovec ).. Začiatok ma zaujal , teším sa na pokračovanie ... Výborný herecký výkon M.Dlouhý , V. Javorský... Dávam 60%.. ()
Ačkoli se jedná o zajímavý námět, scénář i herecké výkony mě zklamaly. První díl působí v několika ohledech až amatérsky - postava Vladislava Vančury budí zdání, jako by ji ztvárnil ochotník, všechny scény, v nichž se objevují vojáci, prozrazují, že rozpočet byl omezený. Dějová linie z roku 1968 je rušivá a zbytečná, podobně problematická je pro mě fiktivní postava Lili Krallové - Brdečková mohla ve scénáři pracovat i s některou méně známou prvorepublikovou herečkou. Hrdinů je v prvním díle tolik, že je složité se v nich zorientovat. Ačkoli je minisérie poměrně dobře obsazena, vynikají snad jen Javorský, Rašilov a Dlouhý. Judit Bárdos je sice charismatická herečka, její slovenský přízvuk se však k roli dívky z pražské německé rodiny, již ztvárňuje, příliš nehodí. Kladně hodnotím výpravu. ()
Sedláčkovi už by měli možná zakázat točit. Komu všemu vlezl někam, aby dostával jen on tak ambiciózní (a náročné) projekty jako bylo České století a teď Bohéma? Nemá na to. Některé role jsou zahrány tak amatérsky, až se divák musí kroutit, jiné zas přehrané až do bolesti, z jiných postav jsou karikatury, stejný výběr herců jako vždycky, pak přichází snaha šokovat za každou cenu a do toho klasické klavírní bezmelodické vyhrávky. Takhle ne. Chtěl jsem dát tři, abych pak případně mohl jít nahoru, anebo dolů, ale nakonec dávám jen dvě - a to za šílený zpěv u závěrečných titulků - to jsem opravdu mohl nazpívat já sám. Chudáci herci - slušný scénář, krásná výprava, úžasné téma - a vyjde z toho takové prázdno. ()
Bohužel bylo to opravdu hrozné ()
50% — Spíše zklamání než příjemné překvapení. Masky a výprava výborné, ale to samo o sobě nestačí. Příběh roztříštěný, propojení dvou okupací — 1938 a 1968 — sice vnějškově zajímavé, ale zatím jsem nepochopil jeho smysl. A názvy natáčených filmů mě taky mátly. Věřím, že paní Brdečková jako filmová historička o tom asi ví víc než já, ale já žádný z uváděných filmů ve filmografii dotyčných nenašel. To o to více přispívalo k mé zmatenosti a nepřehlednosti. Obávám se, že za tohle bych režiséru Sedláčkovi na jeho mikinu žádné vyznamenání nepřipínal. ()
První díl působí dosti zmatečně. Utápí se v dlouhých dialozích plných patosu a dramatických pomlk. Atmosféra doby je vystižena dosti fádně, nepřehledné množství postav, které příběh nikam neposouvají. Navíc kromě představitele Vlasty Buriana (Javorský) jsou klíčové role obsazeny dosti nešťastně. Jako zápor bych navíc viděla i absenci hlavních ženských hereckých hvězd, které hráli v té době u filmu klíčovou roli. Stejně zmatené mi přijde střídání jednotlivých časových úseků, byť myšlenka je to dobrá. Pěkná je výprava, hudba a dobové reálie. Za mne zatím 40%. ()
Silné pasáže střídají ty slabší a to vše ve velmi nevyrovnaném tempu. Technické zpracování je na úrovni současného televizního průměru. Ač si R. Sedláček zakládá na hereckých výkonech, tak jsou překvapivě velmi nevyrovnané, hlavně vedlejší a epizodní postavy na sebe strhávají pozornost v tom špatném slova smyslu (Vladislav Vančura v podání Zdeňka Tyce). Scénář se snaží na krátké ploše pokrýt značně velikou škálu témat z čehož vzniká nesoudržný celek, který by potřeboval být lépe dramaturgicky uchopen (návaznost na srpen 1968 působí dost kostrbatě). Jednoznačným kladem jsou herecké výkony Michala Dlouhého a Vladimíra Javorského, zvláště pak v momentech kdy nahlížíme do soukromí jejich postav. Zatím to vypadá, že Sedláčkovi po Českém století došel dech... ()
Tento způsob scénáře zdá se mi poněkud nešťastným... Ostatní složky jsou OK, proto si říkám, jestli neměl místo tohoto "dramatu" raději vzniknout hraný dokument (ono to tak chvílemi stejně vypadá). Přesto se těším na další díly. ()
Atraktivní prostředí a zajímavé nahlédnutí pod pokličku, jak se rodila kolaborace většiny aktérů české kinematografie s Němci po Mnichovu. K relativizaci ovšem mají také sloužit zřejmě občasné prostřihy do atmosféry rodící se sovětské okupace v srpnu 1968, protože i za normalizace většina umělců až na malé výjimky typu Marty Kubišové s režimem opět kolaborovala, aby mohla dál tvořit. Někdy to byli dokonce i titíž lidé. Je na každém divákovi, jak to posoudí, epizoda naštěstí nenabízí žádné hodnotící soudy, jen nutí k zamyšlení. Je jen kontroverzní, že do úst reálně žijících osob jsou vkládány konkrétní, většinou zřejmě fiktivní výroky. Z hlediska zobecnění problematiky je to oprávněná autorská licence, pokud duch doby je víceméně zachován. Jen by možná bylo správnější jména pozměnit, aby bylo zřejmé, že nejde o historicky zcela věrnou rekonstrukci. ()
Zbytečně utahané, ale výborně natočené, přehršel postav (všechno by ujasnily titulky), na druhou stranu hlavní figury byly výborně zahrané a decentně naimitované, především Vladimír Javorský - Vlasta Burian a Michal Dlouhý - Zdeněk Štěpánek. Narozdíl od ostatních mi Ondřej Pavelka, jako vypravěč z roku 1968, nepřipadá nadbytečný, ale naopak dává příběhu úplnost a hezky ho zaobaluje. Příběh se někdy dostává do slepých uliček a přeskakuje odkud a kam chce a někdy vyběhne s nějakým WTF (Zdeněk Tyc je Vančurovi podobný vizuálně, ale herecky to byla tragédie). Prozatím 50%. ()
Snad to nebude tak hrozné...Je to hrozné. Bohéma má shodné rysy s předchozím Sedláčkovým cyklem České století (ač scenárista je jiný): scénář nestojí za nic, je nesoudržný, rozpadá se na jednotlivé epizody, v nichž postavy odříkávají citáty svých reálných předobrazů, Sedláček neumí tyhle věci režírovat, inscenace situací je toporná a strojená. Divákovi tedy nezbývá než se bavit tím, jak herci (a maskéři) dokáží imitovat jednotlivé historické osobnosti. V tomto případě si asi nejlépe vedou V.Javorský jako Vlasta Burian, M.Dlouhý jako Zdeněk Štěpánek a J.Plesl coby Miloš Havel. Děj skáče rychle kupředu, historické události jsou vysvětlovány nenápaditě čtením novin nebo promítáním týdeníků. Ale nejvíc mi vadí, že scenáristka míchá skutečná fakta se smyšlenkami, takže divák neví, co je pravda a co fantazie. Lepší by bylo buď jedno, nebo druhé. ()
Na jednej strane zaujímavý námet - Barrandov začiatkom / počas vojny, téma osobných rozhodnutí, morálnych dilém - a na strane druhej zbytočne natiahnuté, hluché miesta, Vančura, celkovo málo energie. Keď sa už pozeráte na hodiny, koľko ešte zostáva, to nie je ono. Párkrát som sa pozrel, napriek tomu, že retro, staré autá, dobové kostýmy môžem. Tentoraz slabé tri hviezdy. Snad to nebude tak hrozné... ()
zatím dávám po prvním dílu 3 hvězdy...narozdíl od Marigold mi Vančura - pan spisovatel Vančura, prkenný nepřišel..on není herec, krásně se to odlišovalo..z Javorského mi běhal mráz po zádech..a vlastně i z M.Dlouhého...u ostatních bych potřebovala jmenovky na klopy, protože je tam postav jak na kostele a spíš naskakují jejich občanská jména než jména jejich rolí. My narozdíl od tehdejší Bohémy víme, jak to dopadne a tak nám mnohdy přijdou naivní.... Třeba režisér Binovec, natočil i nádherné Městečko na dlani...dožil se 83 let.Dostal jen 3 roky. Ve srovnání s režisérem Janem Svitákem ( Přednosta stanice), je to nepochopitelné - lynčován 11.5. 1945.. Jiří Weiss odešel v roce 1939, aby po návratu natočil nezapomenutelné Vlčí jámy a mnoho dalších filmů, zemřel v roce 2004. V.Vančura - zastřelen 1.6.1942 na střelnici v Kobylisích (za Heydricha); Z.Štěpánek - souzen po válce pro kolaboraci ; V.Burian - v roce 1944 mu zavřeli divadlo Němci, po válce souzen za kolaboraci,zabaven majetek,5 let zákaz filmovat a hrát ; O.Vávra - se po válce stane vyvoleným...dožije se 100 let. M.Havel - majetek mu vrácen nikdy nebyl, souzen pro spolupráci s okupanty, nedokázáno. V roce 1949 byl chycen při ilegálním přechodu hranic. Odsouzen na 2 roky, v roce 1952 se mu útěk do Mnichova podařil. Zemřel v únoru 1968. nebuďte líní a hledejte...stojí to za to, dát Bohémě šanci.... ()
Vypadá to, že to bude koukatelný seriál. A první díl koukatelný. ()
Přehnaně moc zbytečných scén. 1. Díl by se dal lehce zkrátit na 50 minut, dokonce možná i na 45. Co je opravdu škoda, že se zde objevují klasické, české, prázdné monology. Ve výsledku se tam vlastně ani nic nedělo a místo toho, aby nás seriál nahypoval na další část tím, že skončí převratem (vtrhnutím do domu) tak skončí tichým koncem, kde už jsme si všichni přáli, aby to skončilo. Je ale fajn, že tvůrci doslova tasí peníze a ukazují, že do nich čt vložila důvěru. ()
Už předfilm či týdenník (jak jste zvyklí) totiž GEN, přibližující „Haničku písničku“ nevěstil nic dobrého a šoky včerejšího večera věru pokračovaly. Uznávám, že tema je poněkud zapeklité a jeho zpracování nelehké. Na druhou stranu, kdo se o toto období zajímá má nastudováno, kdo ne, ony reálie musí vnímat podobně jako film třeba o rytířích. Čili tento umělecký počin bych pojmenoval jako „vlastivěda v obrazech“ i když místy naopak testuje divákovi znalosti, například když paní Burianová špitne choti do ouška, že mu jde smluvit schůzku s panem Baťou – jak známo, VB točil reklamu na Baťovi pneumatiky... I když v mužských postavách jsem se docela orientoval v ženských jsem měl naprostý maglajz! Nad moje chápání byly asociace s „přátelskou pomocí spojeneckých armád“ (nezdá se mi, že již tehdy existovala smaltovaná kuchyňská linka) o jiných dějových smycích ani nemluvě. Ač „hlas shůry“ velmi nesnáším, zde by průvodce, který by divákovi s orientací v čase pomáhal, vůbec nebyl na škodu. Mrzí mne, že tvůrci k naznačení časových skoků nevyužili alespoň zrychleně se přetáčejícího kalendáře – už proto, že tehdy byla tato pomůcka hojně užívaná. Co jsem ale poznal neomylně (a divil bych se, kdyby toto tema v CZ filmu nebylo), byl on a on v láskyplném objetí. Dával-li sem pozor, jedním z aktérů měl být pan Havel, takto stavitel a zakladatel mj. Barrandovských ateliérů. Ten hošík ne nepodobný andílku (jak jinak bychom si čryřprocenťáka měli představovat) mne trochu mátl, jelikož si dobře pamatuji obrázky pana Havla na staveništi barrandovských ateliérů (tedy před! dobou o které film pojedná), na kterých ovšem vypadá dosti důstojně – pořádný kus chlapa, jak se tehdy slušelo. Pakliže jsem to pochopil špatně, není to mojí vinou (nikam jsem neodcházel, nic nekřoupal ani nepřepínal na jiné kanály), může za to zmatený děj. Ach ty detaily! Rád bych zvěděl, koho napadlo umístit jednotlivé maskérské ostrůvky na plac! Jak známo v ateliéru, co je vlastně hangár, je docela zima, čili takovéto zázemí bych si opravdu nepřál. Dále mne fascinovali pánové, kteří přišli vyzvednout pana Štěpánka a v předsíni stáli jako gestapáci, aniž smekli. Tehdy platilo pravidlo, že na ulici se bez pokrývky hlavy pohybovala jen naprostá socka, v místnosti naopak každý (kromě dam) smekl – jinak by bylo patrné, že je buď opilý či má způsoby profesora Henryho Higginse. Název Bohéma dle mého úsudku nebyl vybrán rozumně. Jednak odkazuje na cizokrajné pojmenování Rómů (dříve cigánů), druhak ono to s tím bohémstvím tehdy nebylo tak horké. Dámy byly povinny si své kostýmy opatřit samy a do filmu vkládali své peníze lidé, kteří se na něm podíleli. Z toho plyne, že nyní jsou herci mnohem více free než tehdy. Jediné, co mi jakž takž vynahrazuje dobu strávenou sledováním výše uvedené zmatené unylosti, místy ne nepodobné výkonům ochotníků, je hláška, že tehdejší filmy byly mnohem veselejší než doba ve které se odehrávaly. Pochopitelnou tečkou byla závěrečná píseň. Netušíte, čí děťátko dostalo šanci znemožnit se před celým národem (mínus ty, co sledovali jiné kanály či se zabývali něčím smysluplnějším)? První díl Bohémy mne vůbec nenadchl (historická díla nám holt nejdou) a další díly s klidem vypustím – škoda plýtvat životem i když (jak píše Troufalka a chlácholí nás název 1. epizody) snad to dál nebude tak hrozné. () (méně) (více)