Reklama

Reklama

Bohéma

(seriál)
Trailer
Česko, 2017, 7 h 56 min (Minutáž: 72–94 min)

Scénář:

Tereza Brdečková

Kamera:

Petr Koblovský

Hudba:

Michal Rataj

Hrají:

Michal Dlouhý, Vladimír Javorský, Jaroslav Plesl, Saša Rašilov nejml., Judit Pecháček, Michal Balcar, Ondřej Pavelka, David Novotný, Václav Jiráček (více)
(další profese)

VOD (1)

Epizody(6)

Obsahy(1)

Bylo jednou jedno studio na Barrandově, kterým prošly dějiny. Patřilo k vůbec nejmodernějším v celé Evropě. Ve filmech, které se tam natáčely, hráli velikáni z Národního divadla, komici, krasavice, lamači srdcí. Občas se jelo natáčet do exteriéru a často se vyráželo do barů, chodilo do kina nebo konspirovalo v bytech. Ale studio, to byl opravdový domov. Kdo sem zapadl, tomu se nemohlo nic stát – anebo to aspoň tak vypadalo a dlouho si to všichni mysleli. Jenže pak přišlo osvobození následované znárodněním filmu a studio patřilo lidu. Ale hercům šlo i nadále hlavně o filmové role... Hitler a Goebbels zbožňovali film a věděli, že pro masy pracujících ve válečné výrobě je kino důležité jako chleba a mnohdy snad i nahradí svobodu. Předpokládali, že na tomto se s českými filmaři shodnou, a nemýlili se: komedie a romance se slavnými českými herci se točily skoro až do konce války jako na běžícím pásu.

Němci založili společnost Pragfilm, která pohltila bývalé AB Barrandov. Investovali do vybavení ateliérů a zaměstnávali dvě tisícovky převážně českých lidí s cílem natáčet německé i české filmy. Díky tomu na tom byla poválečná znárodněná kinematografie skvěle. České filmy pomáhaly udržet v protektorátu klid a pořádek, konstatovali nacisté. A zároveň udržovali národní povědomí, konstatovali Češi. A tak byli všichni spokojení a ruka ruku myla: diváci v kině zapomínali na drsnou skutečnost, producenti vydělávali a filmaři díky šlapající výrobě nemuseli na práce do Německa. Tito všichni nebyli vidět. Vidět ale byli herci, jejichž popularita za protektorátu vyletěla jako kometa. Jenže se neobešla bez společenských styků s nacisty, a tak většina českých hvězd stála po válce před lidovým soudem pro kolaboraci. Motivem obvinění byla často jen závist a špatné svědomí právě těch diváků, kteří hvězdám krátce předtím nadšeně tleskali. Někteří byli očištěni, ale většině to stejně nepomohlo. A byli takoví, kteří klidně zradili kohokoliv a prohlásili cokoliv. Jen aby mohli hrát dál – i za komunistů. Prostě vklouzli z jedné kolaborace do jiné. (Česká televize)

(více)

Videa (3)

Trailer

Recenze (244)

troufalka 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Bohema nabízí fiktivní pohled do zákulisí československého filmu od první republiky přes dobu válečnou až do roku 1958 (s flashbacky do roku 1968). Jako fanoušek naší kinamatografie bych měla zajásat a volat sláva. Leč přes poměrně vysoké hodnocení se žádné nadšení nekoná. Důvodů je několik. První otázkou, kterou si od počátku kladu, je cílová skupina. Má seriál přinést poučení divákům, kteří o této době a osudech herců nic neví? Nebo jí má přiblížit nové generaci, která zná herecké bardy jen tu a tam z filmů pro pamětníky? Obávám se, že první skupina se nebude orientovat v ději, druhou skupinu naše kinematografie nezajímá natolik, aby se dívala na seriál o ní. Neinformovaný divák dostane zavádějící informace a informovaný divák se nestačí divit! Zatímco mužské osazenstvo má slušné zastoupení v herecké i režisérské elitě, ženská část je v herečkách redukována na fiktivní postavu a pomíjí prvorepublikové hvězdy. S historickými fakty je nakládáno velmi diletantsky. Copak seriál neměl žádné odborné poradce ze strany historiků?! Jakýkoliv divák, ať už méně či více informovaný, je vlastně ošizen. Na jedné straně výborné herecké výkony (Vladimír Javorský, Jaroslav Plesl), na druhé nevěrohodné. Jakoby tvůrci zapomněli, že diváci herce dobře znají, včetně jejich podoby, mluvy a gest. Je smutné, že Bohéma tak zůstane jediným seriálem, který se naší kinematografii věnuje, protože další asi v dohledné době nikdo nenatočí a v budoucnu už nebude pro koho - herce a dobu, o které to mělo být si už nikdo nebude pamatovat. Nepíšu to ráda, ale je to další promarněná šance České televize. ()

marhoul 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

O osudy hvězd filmového plátna se aktivně zajímám od svých raných juniorských let. Mám načteny hromady autobiografií, biografií, článků, u mých předků byly krabice se zažloutlými výstřižky ze starých novin, mám tedy nasbíráno i solidní množství více či méně zajímavých doslova drbů... Obrázek o té době jsem si udělala vlastně již v minulosti. Projekt Bohéma mě potěšil. Ačkoli jsem to sledovala s počáteční skepsí, nakonec jsem uznala, že vytvoření fiktivní postavy, kterou elegantně zahrála Judit Bárdos, nebyl vůbec špatný manévr. Poskládat do této postavy několik rysů z prvorepublikových hereček (Gollovou, Mandlovou, Vítovou atd.), které měly samy o sobě řadu eskapád a jejich životy by spolehlivě vystačily na samostatné velkofilmy, bylo fištrónské. Proč? No inu proto, že by zasluhovaly ten film samostatný. Měl-li to být seriál, který komplexně znázorní události pohnuté doby, nemohlo to sklouznout jen mezi tyhle, krásné, holky. Doba to byla děsná, to je bez debaty. Nikdo nevěděl, co bude. Kdo tušil, zmizel. Kdo doufal, ten si to odskákal. K protagonistům: Vladimír Javorský jako Vlasta Burian, úžasný. Vysoká herecká. Klobouček, tečka. Saša Rašilov jako Oldřich Nový, s tím nemám sebemenší problém. To byl prostě Oldřich Nový a jen jsem mrkala. Kužel jako Marvan. Velmi dobrá volba. Je jasné, že podoba nic moc, ale herecké ztvárnění vynikající. Dlouhý, Stach, Plesl, Batěk, jsem spokojená. Je celkem jedno, nakolik se liší scénář od skutečných konkrétních situací, podstatné bylo zachyceno a předloženo tak, jak jsem si to už kdysi poskládala do hlavy sama. Přesvědčivě to koresponduje s výbornou knihou Adiny Mandlové "Dneska se už tomu směju" a i se střípky informací kolem hereckých osudů, které zaznamenal Dan Hrubý ve svých třídílných "Pražských příbězích". Já jsem si přišla na svoje a takto nízké, celkové hodnocení seriálu mi připadá docela kruté. Kdejaké blbovině se sází 4-5.. no nic... Sbohem a šáteček. ()

Reklama

jhr 

všechny recenze uživatele

Nebavilo mě to a u sledování jsem nic necítil, protože mě to nechalo chladným a to je vždy špatně. Měl jsem pocit, že je to dost ošklivě natočené a takové hrozně nezajímavé. Nechápu, proč to nepůsobí jako seriál ale jen jako nějaká divadelní inscenace kde velká parta herců jen sedí a něco řeší? Nebylo to dramatické, chyběla tomu atmosféra a řada momentů byla podaná vážně hrozně nudně a bez nápadu. Chtělo by to údernější styl a nějaké napětí. Také je tady problém v tom, že je to tendenční propaganda, která není jen historicky nepřesná ale vyloženě lživá. ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Rozpačité dojmy způsobuje zejména scénář mísící fikci s historií prapodivnými způsoby. Fiktivní postavy tak ovlivňují životy skutečných, kterým se často v seriálu stalo mnohé, co odporuje historické realitě. Navíc je tu rámec roku 1968, který je dobrý snad jen pro ukázání smrti Maca Friče, ale jinak jen ubírá čas, přitom postav jsou spousty a jejich osudy už jsou beztak zhuštěny až až. Celkem to drží nad vodou herecké výkony většiny zúčastněných. Nepotěšila mě ani špatná práce s hudbou. A filozofická otázka na závěr: proč si připomínáme jen staré sviňárny, ale hrdinské střípky z dějin necháváme stranou? ()

Katarine 

všechny recenze uživatele

Oproti Českému století se tento projekt Roberta Sedláčka bohužel už tolik nevyvedl. To, co musím zkritizovat nejvíce, je především otřesný střih. Scény absolutně bez rozmyslu poskládané za sebou tak postrádaly veškerou logiku a člověk se chvílemi ztrácel nejen v tom, kdo je kdo (to platí především pro první dvě epizody), ale taky o čem je vlastně zrovna řeč a kdy že se to zrovna vlastně odehrává. Dále výběr určitých hereckých představitelů příliš nekorespondoval s charaktery a hlavně vizáží tehdejších hvězd. Byť se maskéři velmi snažili, ze Saši Rašilova ani Davida Novotného zkrátka noblesního a šarmantního Oldřicha Nového a groteskního Jaroslava Marvana nevydolovali. Naopak vyzdvihnout musím Vladimíra Javorského, Michala Dlouhého, Petra Stacha, Pavla Batěka a (jako vždy mnou opěvovaného oblíbence) Jaroslava Plesla. Právě jejich výkony dokázaly celý projekt vyzdvihnout do vkusné a kvalitní roviny a ruku v ruce s obstojným scénářem mohly člověka jistým způsobem obohatit a nechat jej zamyslet se, zda opravdu tehdejší barrandovští tvůrci v dané době jednali či dokonce mezi sebou vážně hovořili právě takto a zda opravdu vztahy mezi nimi byly takové, jaké nám je Sedláček naservíroval. ()

Galerie (189)

Zajímavosti (41)

  • Wilhelm Söhnel (Jan Hájek) se narodil 25. listopadu 1909 v Rychvaldu na severní Moravě. V Praze vystudoval na německé univerzitě práva. V dubnu 1939, krátce po okupaci a vzniku Protektorátu, ho okupační úřady povolaly, už jako člena NSDAP, do Prahy. Nastoupil jako právník nově ustaveného oddělení kulturněpolitických záležitostí Úřadu říšského protektora. Od roku 1941 byl partnerem herečky Nataši Gollové. (sator)
  • Historické události nešly chronologicky po sobě. V dílu byla nejprve scéna podepisování kondolenční knihy při úmrtí Klementa Gottwalda (1953) a až později v rozhlase zazní zpráva o procesu se Slánského skupinou (1952). (DecentFellow)
  • Zahradu vily Vlasty Buriana v pražských Dejvicích, kerá je dnes veřejnosti nepřístupná, ve filmu nahradila zahrada a bazén u vily Stiassni (známá také jako Vládní vila) v Brně. (X_mole)

Reklama

Reklama