Ruka na kolébce

Ach ty vzpomínky, léto 92, poslední letní kino se spolužačkama ze základky, na plátně Ruka na kolébce, v hledišti ruce všude možně... Říká se, kam nemůže ďábel, tam nastrčí ženu. Já bych spíš řekl, že co nestíhá žena, tam pošle ďábla. Rebecca De Mornay je prostě ultimátní svině vraždící pouhým pohledem, od níž byste se nechali za ručičku odvést až na konec světa a pak jí nechat aby vás z něj zkopla. K tomu je třeba přidat parádního Ernieho Hudsona a líbeznou Julianne Moore (tohle byl pravděpodobně první film, v níž jsem ji viděl poprvé). 3.5* (02.03.2017)

Mějte se na pozoru, když si pomstychtivá, bezskrupulózní mrcha dělá zálusk na vaši rodinu, aniž by plánovala, že budete nadále její součástí! Poměrně povedený thriller, spoustu fragmentů z děje dokážu vykutat ze své obvykle líné paměti i nějakých 15 let po shlédnutí. Tehdy by to bylo přinejmenším na 4*. Doba však pokročila a vkus se mi pozměnil, zpřísněl, tak se přikloním k nižší hodnotě - až bude příležitost, dám si repete filmu. (29.03.2011)

Neoriginálny, ale zručne nakrútený, psychologický triler, zaujímavý skleníkom a tým, že v úlohe bežne písanej na mužské telo sa skvie žena (Rebecca De Mornayová bola ostatne vždy vhodná skôr na záporné postavy). Napriek scenáru, plného klišé, sa ale dobrému režisérovi Curtisovi Hansonovi podarilo vytesať napínavú atmosféru. Plus poteší retardovaný záhradník (Ernie Hudson). (02.11.2004)

Pre diváka jasne nastavené od začiatku, kto bude ten zlý a kto dobrý, takže žiadne prekvapka neprídu, jediná záhada je, či Klára nájde ten sprej na astmu alebo nie. Ale nie že by ste jej to priali. Naivita tých dobrých postáv je naozaj pozoruhodná, keď ich celý čas ani nenapadne, že tie drobné pastičky nachystal nový člen rodiny. Medzitým človek už od začiatku vie, ako to dopadne, ohúrilo len jedno, že film už v roku 1992 poskytol ako kladnú postavu černocha, na čo si väčšina amerických žalárnikov, všetko obete krutého rasistického systému, musela od radosti zakrepčiť kuduro. (29.11.2023)

Rychle jsem prolítl zdejších pár komentářů a hojně se v nich objevuje výhrada, že je ten film pohříchu klišovitý. No, možná máte pravdu, ale já to tak vidět nemohu, jelikož to byl vůbec první thriller o srovnávání skóre, který jsem viděl a dodnes si ho pamatuju. A to jsem ho prvně viděl někdy tuším ve druhé třídě, až tak se mi vryl do paměti. Když jsem se na něj podíval po skoro dvou desítkách let, tak už tak úplně nadšený nejsem, na plný počet by to chtělo, aby to dopadlo tím druhým způsobem, lehce poladit scénář a dialogy a hlavně dramatičtější chickfight na závěr. I tak jsem ten film asi trochu nadhodnotil, ale vem to čert, vždyť ten film stál skoro na začátku mé dráhy svébytného filmového znalce a tak se od té nostalgie oprostit nemůžu, tím spíš, že se mu podařilo prodrat mezi Predátora, Vetřelce a Noční můru v Elm Street, což jsou filmy, které na mě v tom věku taky tak silně a blahodárně zapůsobily. (28.11.2013)