Konec sázek

Z hlediska kvalit scénáře jde vysloveně o průměrnou záležitost, kterou jakýkoli díl televizních Podfukářů bez problémů převálcuje. Hrátek se záměnou kufrů jsme si užili víc než dost v desítkách filmů a Konec sázek opakuje jen to, co příznivci žánru znají nazpaměť. Do mírného nadprůměru film zařazuje herecký výkon Isabelle Huppert, která své podvodnici Betty propůjčila osobitý francouzský šarm a špičkové herectví. Podobný typ osudových žen Isabelle Huppert umí na jedničku a v době natočení filmu byla v ideálním věku pro zvýraznění své smyslnosti. Jen díky ní bych uvažoval i o čtvrté hvězdičce, ale bohužel zápletka v momentě, kdy se objeví zločinecká banda, začne povážlivě skřípat. Padouši, kteří neváhají brutálně zavraždit pokladníka, se vůči podvodnické dvojce zachovají neuvěřitelně naivně. Suma sumárum, celkový dojem 60 %. (13.01.2008)

Když jsou podvodníci dostatečně rafinovaní a díky tomu úspěšní, zbývá jim jen doufat, že se nenajdou další tací, kteří je v téhle rafinovanosti netromfnou a tím na celé čáře neporazí... Námět nijak originální, zpracování opírající se občas i o nějaké to klišé, více zvratů či chování postav ve vybraných situacích ne zrovna uvěřitelné a Claude Chabrol, ač proslavený jako zásadní tvůrce francouzské nové vlny a režisér více filmů s kontroverzními náměty, stvořil zde nečekaně téměř mainstreamovou krimi komedii, tudíž plně chápu časté řazení Konce sázek do průměru. A já se přesto nadmíru bavil, aneb hlavní postavy mají ke svému řemeslu stejně zručný vztah, jako Chabrol k filmařině, takže film i přes komorní ráz slušně odsýpá, nenudil mě, napínal i rozesmíval... Isabelle Huppert si snad ani nevybavím v roli aspoň trochu „normální“ ženské, nicméně tentokrát své mazané mrše dodala silný šarm a smysl pro vtip, a Michel Serrault opět zaexceloval v suše ironicky humorné poloze. Chabrol mě nezklamal (i přestože bych tento snímek viděl o třídu níž, než za mě mistrovskou předchozí Slavnost) a opět mě oslovil, zase trochu jiným pojetím krimi námětu s hrou s divákem. Dát méně než 4* by z mé strany znamenalo menší popření nadmíru zábavného zážitku z filmu s možná otřepaným, ale přesto velmi milým závěrem. [75%] (20.07.2024)

Od Chabrola jsem viděl už docela hodně filmů a tak nějak jsem jeho filmy bral jako jistotu, že mě určitě nezklamou. Tohle je ovšem úplně něco jinýho, než bych od Chabrola čekal, a moc mě to teda nenadchlo. Hlavní dvojice tam rozjíždí nějaký podvůdky a je to docela zábavný, ale postupně se to začne celý zamotávat a já se nějak začal ztrácet v tom, kdo na koho vlastně šije podraz. Navíc se mi všichni stihli tak zprotivit, že ve finále mi bylo úplně jedno, jak to s nima dopadne. Korunu pak tomu nasadil závěr filmu, kde se to teda nějak rozmotá, ale působí to jako deus ex machina. 40% (08.07.2017)

Koncept: "trochu ukradni, ale tak aby okradnutý nič nezistil a nič zásadné mu nechýbalo" bol použitý aj vo filme Kena Loacha "Anjelský podiel". Tam však išlo o šancu takýmto postupom vymaniť sa z večných potýčok, bitiek a celkove zo života točiaceho sa okolo mizerne platených brigád a drobných zlodejín. Švindeľ ponúka čosi trochu iné. Zabehnutá dvojica: starší muž a koketujúca žena oberajú mierne pripitých šťastných výhercov v kasíne, ktorí uveria snu, že popri trafení čísla v rulete, trafili vzápätí niekoľko posteľných čísiel s flirtujúcou zvodnicou na hotelovej izbe. Vydarený párik, obrážajúci najrôznejšie profesné konferencie (zubári, architekti a pod.), sa takto živí už niekoľko rokov. Vidina bezprácneho obrovského zisku, spočívajúceho v ukradnutí kufru plného bankoviek im však takmer doláme väzy. Spoločnou črtou oboch filmov je upozornenie na neúmerné hromadenie ziskov u tých, ktorí si ani nevšimnú, keď im zo zisku zmizne toľko, koľko iným vystačí na bezproblémové prežitie. (10.06.2013)

Od začátku čekáte klasický mustr o podvodnické dvojici, který baví svými promyšlenými ale i improvizovanými akcemi. Tenhle pocit vás opustí po prvních deseti minutách a pak už sledujete zmatenou romanticko-nicovou story, ve které se nedokážete dobře zorientovat. Kdo koho se vlastně chystá podvést? Děj bloudí, až zabloudí do Karibiku, kdy už je vám vlastně jedno, kdo koho a jestli napálí. Škoda, začátek se zdál na víc. (15.04.2013)