Reklama

Reklama

Devadesátník Zev (Christopher Plummer) se po smrti své ženy vydává z pečovatelského domu na útěk a na sedm desetiletí odkládanou cestu za pomstou. Bojuje se selhávající pamětí, ale má instrukce od přítele Maxe (Martin Landau), kterému podává zprávy o misi, v níž potřebuje získat zbraň a najít muže, odpovědného za smrt jejich rodin v Osvětimi a skrývajícího se pod cizí identitou. Zevovo urputné odhodlání ho vede na dobrodružnou cestu plnou neočekávaných zvratů při hledání toho správného viníka. Napětí, otázky morálky a šokujících odhalení v netradičně pojaté road-movie o stínech nacismu. (APK Cinema Service)

(více)

Videa (3)

Trailer 1

Recenze (310)

marhoul 

všechny recenze uživatele

Jdu do plných. Pocit hnusu, který mě ovládl, je na pováženou. Nebudu prozrazovat z čeho všeho konkrétně, každopádně velké, nadčasové téma. Objektivně je film spíše na čtyři, ale jelikož mě nečekaně vtáhl snad v každém momentu, nadsadím. Přestože jsem o něm slyšela, předčil má očekávání a o samotné finále zas až tak nešlo. ()

Kothy 

všechny recenze uživatele

Skvělý výkon Christophera Plummera na sklonku jeho života. Hraje tu přeživšího z Osvětimi, který se snaží pomstít svým věznitelům. Ve svých 90-ti letech se vydá na tuto šílenou pouť napříč Amerikou a Kanadou. Po cestě ale nachází pouze ty nepravé. Nemá to jednoduché a rodina ho hledá. Podaří se mu dopadnout jeho trýznitele? Moc mu nepomáhá ani jeho mentální stav, protože neustále zapomíná. Dost mi to připomnělo film memento. Určitě je to zajímavý snímek a závěr vám vyrazí dech. "Řekni své jméno!" ()

Reklama

Othello 

všechny recenze uživatele

[Obsahuje stopové množství spoilerů] Je škoda, že je to tak hnusně, nezajímavě natočený. Už jenom ten závěr na zahradě srubu v rakouském stylu, který mohl jinak fungovat jako znervozňující indicie, vypadá místo toho jak z Doktora z hor. Nazi-exploatace Deana Norrise zase přidává filmu nečekaně a nejspíše nechtěně zábavný element (jeho tvář při otázce "Are you a Jew?" jsem si musel stopnout). Nicméně bludišťák tentokrát putuje za scénářem, který se skoro jeví, že byl před 15 lety ukradený ze stolu Chan-wook Parka. Potěší, že se nejedná o stařeckou usmířenost, ale postavy si naopak udržují neotřesitelnou radikálnost navzdory všem klackům, které jim stáří naházelo pod nohy. ()

castor 

všechny recenze uživatele

Život ve lži. Setkali se v táboře Auschwitz v Polsku. Stojí za smrtí jeho rodiny. Je poslední osobou, která dokáže rozpoznat jeho tvář. I kdyby o jeho osudu rozhodoval coby s válečným zločincem soud, i přes jasné důkazy by se procesu zřejmě nedožil. Trest musí přijít jiný. Ovšem devadesátníka Zeva trápí stařecká demence. Nejde jen o tu krátkodobou, ale nemoc už ochromuje také centrum paměti dlouhodobé. V domově důchodců má naštěstí parťáka, který sice fyzicky strádá, ale hlava mu šlape pořád dobře. Vlastně až příliš dobře. A někdy se ukáže, že paměť dokáže být zatraceně milosrdná. Výsledek je krutý a přes pomalé tempo poutavý. Jde o honbu za nepotrestaným nacistou s pomocí „záludné paměti“, kdy každá ze Zevových zastávek „něco“ přinese. A které stojí na hereckém výkonu legendárního Christophera Plummera. Kupříkladu scény u šerifa z domu s věcmi, které jeho nedávno zesnulému tátovi přirostly k srdci, jsou výtečné. 75% ()

Jhershaw 

všechny recenze uživatele

Po zdejších komentářích jsem čekal asi trochu víc. Film více méně doručí, co zápletka slíbí, a dá se odhadnout, jaké obtíže se na hrdinově cestě objeví. Souhlasím s komentářem, že tady bylo třeba hodně scénáristické náhody, a navíc mám dojem, že film nedává smysl ani z medicínského hlediska, protože stařecká demence funguje poněkud jinak. Největším kladem je imho herecký výkon Christophera Plummera. 7/10 ()

Galerie (48)

Zajímavosti (15)

  • Aby Jürgen Prochnow vypadal starší pro roli Rudyho Kurlandera, musel být použit speciální make-up. (aporve)
  • Počas holokaustu sa väzni koncentračných táborov tetovali iba na jednom mieste, a to práve v Osvienčime. Poradové čísla dostali len väzni vybraní do práce. Ostatní väzni, ktorí prišli vlakom a boli považovaní za nespôsobilých na ťažkú ​​prácu – ako deti, mladí tínedžeri, tehotné ženy, hendikepovaní a starí ľudia – boli poslaní priamo do plynových komôr a zavraždení. Plynové komory boli maskované ako sprchy, aby sa predišlo prípadným vzburám. Tieto obete neboli nikdy registrované a nedostali žiadne tetovanie. To je jeden z dôvodov, prečo je dnes ťažké odhadnúť presný počet obetí. (Arsenal83)
  • Scenár bol zdieľaný s odborníkmi na Alzheimerovu chorobu, aby sa zabezpečilo, že presne zobrazuje dejové prvky o senioroch trpiacich demenciou. (Arsenal83)

Reklama

Reklama