Režie:
Atom EgoyanScénář:
Benjamin AugustKamera:
Paul SarossyHudba:
Mychael DannaHrají:
Christopher Plummer, Dean Norris, Martin Landau, Jürgen Prochnow, Bruno Ganz, Henry Czerny, Natalie Krill, Peter DaCunha, Duane Murray, T.J. McGibbon (více)Obsahy(2)
Devadesátník Zev (Christopher Plummer) se po smrti své ženy vydává z pečovatelského domu na útěk a na sedm desetiletí odkládanou cestu za pomstou. Bojuje se selhávající pamětí, ale má instrukce od přítele Maxe (Martin Landau), kterému podává zprávy o misi, v níž potřebuje získat zbraň a najít muže, odpovědného za smrt jejich rodin v Osvětimi a skrývajícího se pod cizí identitou. Zevovo urputné odhodlání ho vede na dobrodružnou cestu plnou neočekávaných zvratů při hledání toho správného viníka. Napětí, otázky morálky a šokujících odhalení v netradičně pojaté road-movie o stínech nacismu. (APK Cinema Service)
(více)Videa (3)
Recenze (310)
Jdu do plných. Pocit hnusu, který mě ovládl, je na pováženou. Nebudu prozrazovat z čeho všeho konkrétně, každopádně velké, nadčasové téma. Objektivně je film spíše na čtyři, ale jelikož mě nečekaně vtáhl snad v každém momentu, nadsadím. Přestože jsem o něm slyšela, předčil má očekávání a o samotné finále zas až tak nešlo. ()
Skvělý výkon Christophera Plummera na sklonku jeho života. Hraje tu přeživšího z Osvětimi, který se snaží pomstít svým věznitelům. Ve svých 90-ti letech se vydá na tuto šílenou pouť napříč Amerikou a Kanadou. Po cestě ale nachází pouze ty nepravé. Nemá to jednoduché a rodina ho hledá. Podaří se mu dopadnout jeho trýznitele? Moc mu nepomáhá ani jeho mentální stav, protože neustále zapomíná. Dost mi to připomnělo film memento. Určitě je to zajímavý snímek a závěr vám vyrazí dech. "Řekni své jméno!" ()
[Obsahuje stopové množství spoilerů] Je škoda, že je to tak hnusně, nezajímavě natočený. Už jenom ten závěr na zahradě srubu v rakouském stylu, který mohl jinak fungovat jako znervozňující indicie, vypadá místo toho jak z Doktora z hor. Nazi-exploatace Deana Norrise zase přidává filmu nečekaně a nejspíše nechtěně zábavný element (jeho tvář při otázce "Are you a Jew?" jsem si musel stopnout). Nicméně bludišťák tentokrát putuje za scénářem, který se skoro jeví, že byl před 15 lety ukradený ze stolu Chan-wook Parka. Potěší, že se nejedná o stařeckou usmířenost, ale postavy si naopak udržují neotřesitelnou radikálnost navzdory všem klackům, které jim stáří naházelo pod nohy. ()
Život ve lži. Setkali se v táboře Auschwitz v Polsku. Stojí za smrtí jeho rodiny. Je poslední osobou, která dokáže rozpoznat jeho tvář. I kdyby o jeho osudu rozhodoval coby s válečným zločincem soud, i přes jasné důkazy by se procesu zřejmě nedožil. Trest musí přijít jiný. Ovšem devadesátníka Zeva trápí stařecká demence. Nejde jen o tu krátkodobou, ale nemoc už ochromuje také centrum paměti dlouhodobé. V domově důchodců má naštěstí parťáka, který sice fyzicky strádá, ale hlava mu šlape pořád dobře. Vlastně až příliš dobře. A někdy se ukáže, že paměť dokáže být zatraceně milosrdná. Výsledek je krutý a přes pomalé tempo poutavý. Jde o honbu za nepotrestaným nacistou s pomocí „záludné paměti“, kdy každá ze Zevových zastávek „něco“ přinese. A které stojí na hereckém výkonu legendárního Christophera Plummera. Kupříkladu scény u šerifa z domu s věcmi, které jeho nedávno zesnulému tátovi přirostly k srdci, jsou výtečné. 75% ()
Po zdejších komentářích jsem čekal asi trochu víc. Film více méně doručí, co zápletka slíbí, a dá se odhadnout, jaké obtíže se na hrdinově cestě objeví. Souhlasím s komentářem, že tady bylo třeba hodně scénáristické náhody, a navíc mám dojem, že film nedává smysl ani z medicínského hlediska, protože stařecká demence funguje poněkud jinak. Největším kladem je imho herecký výkon Christophera Plummera. 7/10 ()
Galerie (48)
Zajímavosti (15)
- Aby Jürgen Prochnow vypadal starší pro roli Rudyho Kurlandera, musel být použit speciální make-up. (aporve)
- Počas holokaustu sa väzni koncentračných táborov tetovali iba na jednom mieste, a to práve v Osvienčime. Poradové čísla dostali len väzni vybraní do práce. Ostatní väzni, ktorí prišli vlakom a boli považovaní za nespôsobilých na ťažkú prácu – ako deti, mladí tínedžeri, tehotné ženy, hendikepovaní a starí ľudia – boli poslaní priamo do plynových komôr a zavraždení. Plynové komory boli maskované ako sprchy, aby sa predišlo prípadným vzburám. Tieto obete neboli nikdy registrované a nedostali žiadne tetovanie. To je jeden z dôvodov, prečo je dnes ťažké odhadnúť presný počet obetí. (Arsenal83)
- Scenár bol zdieľaný s odborníkmi na Alzheimerovu chorobu, aby sa zabezpečilo, že presne zobrazuje dejové prvky o senioroch trpiacich demenciou. (Arsenal83)
Reklama