L. A. - Přísně tajné

Úžasné herecké obsazení, které se vymačkává do poslední kapky. Jediný film, kde Kim Basinger vypadá k světu a první film ve kterém mi nijak výrazně nevadí příběh braný jako retrospektíva = Nejlepší kriminální drama 90.tých let 20 století. Budiž je Curtis Hanson pochválen a doufejme, že dobří policisté z Los Angelské policejní jednotky budou dále strážit naše životy. Ámen. (30.07.2005)

Vidět jej a zemřít sice v případě L. A. Confidential neplatí, leč rozhodně se musí vidět víckrát, aby do sebe dokonale zapadly všechny střípky precizně budované story a bylo slyšet ono magické "cvak". Russell Crowe si zde dle mého (ne)skromného mínění střihnul nejlepší a mně nejvíce imponující roli a o tom, zda si Kim Basinger zasloužila Oscara... o tom fakt žádná! (=jedna z největších ironických lží, která kdy prošla skrz mé prsty na klávesnici do světa) - Pár vcelku nedůležitých štěků, několik pohození nechutně peroxidovou hřívou, sexy prádlo a jediná činnost - nechat se povalit do saténu - to přece stačí k tomu, aby někdo dostal zlatou sošku, kterou si pak hrdě vystaví doma na záchodě, ne? :) (27.02.2007)

Curtis Hanson prostě umí, a stvořil vynikající krimi podle skvělého scénáře. Tenhle film může v mém krimižebříčku jediný vážně soupeřit s mým favoritem (Obvyklí podezřelí). A zase Kevin Spacey ! Jak je to možný ? Tentokrát to sice není "Verbal Kint", ale stejně :-) A Russel Crowe jako třešinka na dortu. (08.03.2003)

Z môjho pohľadu najlepšie krimi aké kedy vzniklo. Tri zdanlivo nesúvisiace príbehy a línie sa perfektne zlejú do jedinej story o cti a spravodlivosti. Ako vždy tu suverénny výkon predvádza Kevin Spacey, Crowe si tu odohral svoju prvú veľkú a zároveň najlepšiu rolu svojej kariéry a milým prekvapením bol výkon Guya Pearcea ktorý potom definitívne v Memente potvrdil, že je tiež pán herec. Čo nechápem, je prečo dostala Oscara Kim Basinger, pretože v tomto filme podala len dobrý a nie Oscarový výkon. (11.08.2004)

Režijně přehledná, formálním stylem „retrocool“, dějově mnohovrstevnatá a přesto stále poutavá a herecky dokonale přesná kriminálka, která si z Ameriky 50. let a města andělů šikovně udělala vábivou kulisu, uvnitř jejíž zdánlivě nebeské čistoty se skrývá špinavost morálky, které není svatý lidský život natož tak zákon. Hanson na obsáhlé ploše 130 minutové stopáže rozebírá charaktery policistů, kteří si však jistě zasloužili lepší osobní historii než šablonovitou větnou frázi o nehezké minulosti týraného dítěte či příkladného synka kráčejícího v otcových šlépějích. Tu poruší pouze cynický samolibec Jack Vincennes Kevina Spaceyho, když na otázku proč se dal k policii odpoví „Vlastně si už ani nepamatuju.“. Ale ani to však filmu nebrání, aby poutal každým políčkem, aby dýchal na diváka svou úžasnou atmosférou, ale aby jej zároveň donutil přemýšlet nad tím, jak sakra mohla Kim Basinger získat za takovou roli Oscara. PS: Moment, kdy Bud White zlomí židli, je pro mě jeden z naprosto zásadních ikonických momentů kinematografie. (07.12.2006)