Vlak do Pusanu

Vlak do Pusanu má slušný rozbeh, vie si držať atmosféru a pracovať s okolitým strachom. S príchodom zombie sa film premení na akčnú survivalku, kde sa najprv snaží kopať každý za seba, no postupom času zopár jedincov pochopí, že v skupine majú väčšiu šancu na prežitie. Napriek neveľkej originalite to ale stále funguje a film je dobre pozerateľným. V druhej tretine snímky sa bohužiaľ aj zo spočiatku racionálne zmýšľajúcich jedincov stáva scenáristická návnada zombíkom a ich konanie jednoducho vôbec nedáva zmysel. A to som navyše ešte nepochopil (SPOILER ), ako je možné, že niektorí jedinci sa hneď po kúsnutí menia na nepriateľov, no otec malej Soo-an sa so svojou dcérou stihne rozlúčiť a dvojke preživších navyše v rýchlosti vysvetliť, ako sa riadi vlak (a to som si myslel, že pánko pracoval s fondami, nie s vlakmi). (14.05.2018)

Neustále pracujúci manažér sa rozhodne konečne splniť svojej dcére jej želanie a navštíviť s ňou jej matku. Tá žije vo vzdialenom Busane, takže zvolia komfortnú cestu vlakom. Ešte pred odjazdom však nastúpi žena, s ktorou očividne niečo nie je v poriadku. V správach sa začnú objavovať reportáže o násilí v uliciach, ktoré by však pre cestujúcich nemali byť problémom. Oni ale netušia, že jeden obrovský problém práve nastúpil do ich vlaku. - Každý hororový divák si hneď na začiatku zrejme položí dve otázky. Kde je gore? a Toto má ako byť krv? Tieto dva faktory vidím ako jediný problém tohto hororu, ktorý bol velmi očakávaný dokonca aj v USA, kde hororom z Ázie velkú pozornosť nevenujú. Inak však všetko funguje ideálne. Napriek dlhej stopáži to má intenzívne tempo, nakazených je dostatočné množstvo, akcia je taktiež miestami napínavá a prekvapivo dokázali tvorcovia dať dokopy sympatické herecké obsadenie, čo sa u hororov z tejto oblasti často nestáva. Vizuálne a technicky je to naozaj kvalitne spracované a prostredie vlaku je pre Zombie horor naozaj nevšedné, takže ponúklo zaujímavý zážitok. Ázia si u mňa po tom absolútnom nezmysle s názvom Yakuza Apocalypse týmto projektom trochu napravila reputáciu. + herečka z Manhole (18.09.2016)

V roku 2016, kedy koprodučná akčná zombie séria "Resident Evil" zaznamenala svoju "Poslednú kapitolu", a začala ma už tak trocha unavovať, sa zrazu objavili juhokórejskí zombíci. S radosťou som s nimi nastúpil na "Vlak do Pusanu" (Boosanhaeng). Som už dlhé roky horrorový nadšenec a obzvlášť rád mám subžáner zombie. Takže som sa pri ceste vlakom zamoreným krvilačnými oživlými mŕtvolami vôbec nenudil. Je pravda, že prioritne uprednostňujem skôr staré kultové klasiky od Georgea Andrewa Romera, avšak občas si rád pustím aj niečo novšie a nevšednejšie. Čiže v tomto smere mi kórejský zombie horror plne vyhovoval. Okrem toho, že to bolo kvalitne natočené a malo to i dobrý scenár, tak ma ešte navyše pohltila aj pre mňa exotická ázijská filmárčina. Bola to parádna, dvojhodinová asia zombie horror jazda. 부산행 **** (20.06.2024)

Jedinou chválu hodlám vyslat směrem k poměrně originálnímu ději. Dokonce ani geniální divák netuší, co bude v kterémkoli okamžiku následovat. Postapokalyptické scénáře mám hodně rád a zombie ve filmech rozhodně můžu. Tito nemrtví hošíci mi ovšem příliš nesedli. Jejich tělo bylo ve hnilobném rozkladu, přesto by mohli z fleku vyzvat černouška Bolta na sprint. Skoro celý děj je navíc zasazen do vlaku a není tak příliš prostoru vymýšlet s nimi nějaká velká komba. Jednotlivé postavy mají zcela šablonovité role - pracovitý tatínek, který dohání celoživotní zanedbávání dcery, neohrožený kulturista se senem v hlavě, bezdomovec s prochlastaným mozkem, těhotná paní, apod. Snímek má opět zcela zbytečně přestřelenou stopáž. Snímky z Jížní Koreje mají snad nařízené zákonem se otřít minimálně o dvě hodiny. Jsem toho názoru, že horor by se měl pouze ve výjimečných situacích dostat přes 90 minut. Z tohoto nedostatku plyne obrovské množství zbytečných minut, které zajistily, že se snímku zkrátka nepodařilo vybudovat patřičnou atmosféru. Za mě lepší hvězda. (25.03.2017)

První polovina jede jak splašenej kadávr expres – budování napětí / realizace "povinných" žánrový scén v maximálním souladu, k tomu i zajímavé charaktery vykreslené na malé ploše. Levelové rozložení vagónů a práce s klaustrofobickým prostorem tomu ještě dodávají grády. Škoda, že Yeoon neodolá a první srdceryvnou scénu vytáhne už v polovině – se správnou postavou, na nesprávném místě a se zbytečně vybičovanými emocemi. Když to pak zopakuje v závěru, funguje to podstatně lépe. Sociální kritika sobeckého estabišmentu a naopak vyzdvihování prostých lidí je akorát tak správně přímočaré a Soo-an Kim jako hlavní dětská hrdinka skvělá... Výsledek je čistý nailbiter, který mi třeba v Hollywoodu už hodně dlouho chybí. Na Koreu vlastně nezvykle čistá žánrovka, která mi hodně chutnala. (28.12.2016)