Ledové království II

Jednička pro mě pořád top... Ale až to půjde stáhnout a děti mě donutí se na to podívat 1000 a jedenkrát,tak to dost možná předčí. Nejvíc mě bavila scéna, kdy Olaf předváděl děj prvního dílu. Moc dobře a vtipně udělaný. A jsem divná jen já, když čekám, kdy Elsa najde svojí lásku....😁? Aspoň by mohli mít námět na další díl, tak snad se dočkáme ... (25.11.2019)

Síce pokračovanie už nemá nejakú svoju nákazlivú pesničku iba keď zaznie tá z predošlého filmu, a dej sa môže zdať nudnejší oproti jednotke (aspoň si predstavujem, že by malé deti pri tom zaspali). No čo sa týka mňa, tak ja si cením zápletku toho, ako sa Elsa vydáva na cestu zistiť prečo má schopnosti, odhaliť pravdu o minulosti a zlomiť kliatbu pretože to pre mňa slúži ako metafora - zistiť prečo je človek taký aký je, odkiaľ pochádzajú jeho limitujúce presvedčenia a vnútorný kritický hlas, dopátrať sa ku koreňu traumy či zistiť, akú citovú väzbu (attachment style) zdedil od svojich rodičov a predkov, a na to aby sa zrušila "generačná kliatba" musí zmeniť typ svojej citovej väzby z neistej (insecure attachment) na istú väzbu (secure attachment). Ďalšia vec, ktorú chcem spomenúť je Kristoff ako frajer, ktorý je ohľaduplný a utešujúci, a svoje otázky, potreby posunie bokom, keď Anna potrebuje akútne jeho pomoc alebo utešenie, hlavne keď povedal "som tu, čo potrebuješ?". Pochopil, že aj na neho príde rad, no keď na to bude vhodný čas. Čo je niečo, čo si môžeme zobrať do života a snažiť sa podľa toho riadiť aj v našich vzťahoch. (19.01.2021)

Disneyho princezny jsou nejoblíbenější mezi nejmenšími a to nejen holčičkami. Hold ale já jsem starší a i vševědoucí, tedy jak řekl Olaf(který byl taková vtipná propojovací část mezi dětmi a dospšlými). A podle mého, první díl byl lepší, tohle už byla spíš jen dokončovačka, protože první Frozen vydělal hodně peněz. Jinými slovy, zazpívat, zachránit a konec.... HODNOCENÍ: 60% (3*) (14.04.2020)

Druhý díl nastoluje řadu dalších nosných témat a poselství spjatých nejen s Elsou a Annou, ale i s ostatními postavami (zejména s Olafem a Kristoffem). Elsa si sice v prvním díle prošla důležitým procesem sebepřijetí, ale v závěru svou svobodu (ledové království) stejně opustila a znovu se podvolila svazující funkci královně Arendellu. Příběh druhého dílu je proto odvíjen od opětovné nutnosti Elsina osvobození se z okovů povinností a návratu k vlastní podstatě. V hledání odpovědí na existenciální otázky se pohádka posunuje do roviny filmu–terapie. Jelikož Elsa nechápe, co se kolem ní děje (slyší volání hlasů) a ztrácí vnitřní klid, musí se podvolit psychoterapii ve smyslu návratu do minulosti za účelem objasnění jednání v přítomnosti. -- více v mojí recenzi na 25fps.cz (20.12.2019)

O hlubším přijetí sama sebe i o tom, že být jiný je v pořádku, ale onu jinakost nemusí přijmout jen okolní svět, ale v první řadě já sám. Přiměřeně výchovné pohádky mám moc rád, tady se ale míří ještě výš. A i když je vyprávění prokládáno nejprůzračnějšími rodinnými poučkami, nemám pocit, že by jich v dnešním světě nebylo potřeba. Tentokrát navíc Elsa s Annou víc než minule nejsou o dech beroucí animaci nebo dokonalých písničkách. Umí si udělat legraci sami ze sebe a zároveň nasadit nejneodbytnějšího ušního červa (Lost in the Woods), emocionálně trojnásobně zničit během jediného songu (Show Yourself) a jen tak mimochodem přihodit i zdánlivě nedějovou, ale snad o to víc pro-single-vhodnější Into the Unknown, která se chvályhodně nesnaží být novou Let It Go. Snad nejvíc mi ale podráží nohy, jak dojemné tohle pokračování je. Ať už klasickými žánrovými způsoby nebo pouhou silou interakce mezi jednotlivými charaktery jde o tklivou podívanou, která zároveň neztrácí nic z uvěřitelnosti ani vlastní tváře. (08.03.2020)