Ledové království II

Slabé čtyři hvězdy stejně jako jednička. Je to fajn, nicméně co se animáků týče, tak opět nic výjimečného. Proč si to lidi až tak zamilovali mi je proto stále záhadou - myslím, že snad každý rok se objeví minimálně jeden o třídu lepší animák. Nebýt navíc Olafa, tak jdu mimochodem rozhodně i o hvězdu níž, to je jasnej tahoun filmu... :) Vlastně ani nevím jak jednička (protože si ji upřímně už ani moc nepamatuju), ale docela mi vadilo, jak film pokaždé něco rozjede, ale při stopáži 103 minut to samozřejmě nemá šanci dotáhnout do konce - zbytečnost některých postav a scén byla do nebe volající. A to nepočítám, že čtvrtinu filmu zabírají písničky, které děj neposouvají ani o mák. Scénář měl přitom docela potenciál, ale jako celek to moc nefungovalo - chyběly prostě větší emoce. Na druhou stranu vynikla právě většinou ta vata a určité segmenty (např. scénka Olafa). Velký palec nahoru má u mě nicméně song Into the unknown, který je pro mě dokonce i lepší než minulé Let it go. Snad se jen u potenciální trojky (která po tom komerčním úspěchu bez tak vznikne) dočkáme trochu větší originality. (05.12.2019)

No jo, tak jsem z výběru TÁTA - MÁMA u naší dcery vyhrál cestu do kina tentokrát já. A nejen cestu, ale i super zábavnou pohádku s pořadovkou číslo 2. Jednička se u nás promítá od nevidím, do nevidím, proto opravdu uvítám Annu, Elsu, Olafa atd... konečně i v jiným přebalu. Zadařilo se! Chytlo mě to, má to opět parádní děj a myšlenku, zase nový songy, který budeme denně slýchat, Olaf tlačí ještě o kousek víc na pilu, než jak jsme ho znali a je toho prostě fůry pozitivního! Jako vždy - zážitek otec/dcera/kino k nezaplacení! 90% (04.12.2019)

Zdaleka to nebylo jen o velehitu Let It Go a směšném sněhuláku Olafovi. Ledové království bylo všude, na dětských oslavách v nejrůznějších podobách nevyjímaje. Možná je dobře, že tvůrci počkali a nepřišli s pokračováním hned dva roky po veleúspěšné jedničce. Příběh o sesterské lásce je pořád vtipný (i když méně) a pořád má své kouzlo. Elsa čím dál častěji slyší podivné zvuky, které ji vábí pryč z království, Anna jí kryje záda, dojde k odhalení rodinné historie, obě zažijí pár příběhových zvratů, které asi nejmenší diváky uspokojí. Dospělé už méně. I když asi patřím mezi ty, kteří si disneyovskou pohádku nedovedou úplně užít. Přesto převládá spokojenost, audiovizuálně je to navíc pořád prvotřídní podívaná. Tržby znovu (dle očekávání) neskutečné. (15.04.2020)

Mám chuť napísať, že som sklamaný, ale možno by to ani nebolo úplne fér, kedže jednotku mám fakt rád, videl som ju niekoľko krát a už je to taká každoročná tradícia dať repete cez vianoce aj s vianočným Olafom. A možno to je ten problém, že prvý diel nastavil latku až príliš vysoko. Dvojka sa snaží byť zaujímavejšia, temnejšia a záhadnejšia čo aj je. No tato vypráva za odpoveďami mi prišla trošku nudnejšia. Postavy ma už toľko nebavili (Olaf ostáva ale stále super) a spievania tu bolo miestami až priveľa, aj keď priznávam, že pesničky, tak ako aj slovenský dabing sa znova vydarili. Ľadové kráľovstvo II je fajn rozprávka, ktorá vyložene nenudí, no pamätám si, že pred šiestimi rokmi som sa s týmto zložením bavil lepšie. P.S.: nezabúdajte na scénu za titulkami. 75% - 4* (07.12.2019)

O hlubším přijetí sama sebe i o tom, že být jiný je v pořádku, ale onu jinakost nemusí přijmout jen okolní svět, ale v první řadě já sám. Přiměřeně výchovné pohádky mám moc rád, tady se ale míří ještě výš. A i když je vyprávění prokládáno nejprůzračnějšími rodinnými poučkami, nemám pocit, že by jich v dnešním světě nebylo potřeba. Tentokrát navíc Elsa s Annou víc než minule nejsou o dech beroucí animaci nebo dokonalých písničkách. Umí si udělat legraci sami ze sebe a zároveň nasadit nejneodbytnějšího ušního červa (Lost in the Woods), emocionálně trojnásobně zničit během jediného songu (Show Yourself) a jen tak mimochodem přihodit i zdánlivě nedějovou, ale snad o to víc pro-single-vhodnější Into the Unknown, která se chvályhodně nesnaží být novou Let It Go. Snad nejvíc mi ale podráží nohy, jak dojemné tohle pokračování je. Ať už klasickými žánrovými způsoby nebo pouhou silou interakce mezi jednotlivými charaktery jde o tklivou podívanou, která zároveň neztrácí nic z uvěřitelnosti ani vlastní tváře. (08.03.2020)