Noční můra v Elm Street 4: Vládce snu

Dávno před Skládačkou a mnoha a mnoha filmovými díly Saw tu byly Noční můry z Jilmové ulice. První díly by se daly označit za hororovou teenagerovskou vyvražďovačku, jakých tehdy bylo povícero (třeba Pátek třináctého), jenže Wes Craven vše posunul do oblasti snu, resp. nočních můr. Což byl geniální tah, jenž nejen zajistil Nočním můrám originalitu, ale ve snu se dalo hezky vyhrát s triky, prostředím, atmosférou, barvami, a že nápady tvůrci nešetřili. Jestliže první díly byly spíše strašidelně atmosférické, další dva díly byly akčněji laděné a mladí studenti dokonce získali určité schopnosti a síly, aby mohli adekvátně s Freddym ve snu bojovat. Zvláště čtvrtý díl je v tomto ohledu dobře natočen, také jej režíroval Renny Harlin a naštěstí do hlavní role Alice neobsadil Geenu Davis jako v Ostrovu hrdlořezů. Zajímavostí je, že v prvním filmu se mihne mladičký Johnny Depp, ve třetím Laurence Fishburne. Nebo že ústřední hrdinka z prvního dílu se vrací ve třetím jako doktorka psychologie. Svět nočních můr Freddieho Kruegera vedl ke své vlastní subkultuře. Kromě filmů vznikly i dva televizní seriály, mimofilmových a mimotelevizních aktivit je mnohem víc. A to vše jen proto, že Wes Craven využil do té doby známé klišé, avšak dokázal vymyslet originální způsob pojetí. (10.04.2012)

Snaha navázat na povedený třetí díl se cení a je zde několik málo momentů, které nelze zapomenout, ale i tak se jedná o ryze průměrný kousek ze série Noční můry v Elm Street. Oproti Freddyho pomstě sice čtyřka dopadla lépe, ale naneštěstí se mi občas dostavila nuda. Trikový mistři z Dream Quest Images odvedli opět špičkovou práci plnou krve, slizu a zmutovaných patvarů, ale kvůli pokulhávajícímu scénáři není Vládce snu taková bomba. I když se tu mihnou postavy z předchozího dílu, tak nové působí docela dost ploše, nezajímavě a ne tolik sympaticky. Freddyho výstřelky a řádění pokaždé tempo nakopnou, ale nemají sílu tento nesoudržný celek udržet pohromadě. Stejně jako u dvojky mám pocit, že tento díl vzniknul jen za účelem "natočení dalšího dílu" a svezení se na vlně popularity Noční můry v Elm Street. Žádné poctivě natočené hororové "pokoukáníčko od srdíčka" se nekoná. P.S. Po poctivém shlédnutí celé sedmidílné série mám jasno. Pokud chcete ušetřit čas a seznámit se s filmy o Freddym Kruegerovi, pusťe si první díl Noční můra v Elm Street a následně navazující třetí díl Noční můra v Elm Street 3: Bojovníci ze sna. Zbylé s klidem přeskočte, protože o nic vskutku nepřícházíte. Možná tak o drahocený čas a ukousané nehty z nudy. (09.06.2017)

Číry synťákový rokenrol a stelesnené 80s. Štúdio doprialo Rennymu Harlinovi bohatý rozpočet a ten dokazuje, že je (resp. bol) neskutočne zručný remeselník. Atmosféra je asi najhustejšia v sérii, fantaskné kulisy sú na plátne po väčšinu času, neóny a farebné svetlá presiakajú cez popraskané trámy. Gore je klasický 80s plastelínový masaker, Freddy asi nikdy nebol taký cool a obsadenie (vrátane preobesadenej Kristen) je skvelé. Jediné veľké mínus je kostrbatý scenár, ktorý ťažkopádne dovysvetľuje trojku a snaží sa pripraviť pôdu pre nové diely, kým samotný príbeh (a postavy) idú bokom. PS: rebríček nočných mor: N1, N3, N7, N4, N5, N2, N6 (29.05.2007)

Séria si drží svoju úroveň aj po štyroch dieloch, čo je samo o sebe zázrak rovnajúcemu sa nie nočnej more, ale sladkému snu. Freddy na to ide tentokrát ešte o niečo priamočiarejšie, občas zahláškuje, nahodí slnečné okuliare a sledujeme tak v podstate sled epizód s tou istou štruktúrou: upadnutie do sna, konfrontácia a smrť. A bavilo ma to, pretože ide opäť o vynaliezavé úchylnosti. Asi nie tak dobré ako v predchádzajúcej časti (puppet on the strings málo čo prekoná), ale skrátka to funguje a drží pokope. Len si nejako neviem predstaviť, čo vymysleli tvorcovia po tomto kvázi ultimátnom zúčtovaní, uvidíme teda pri piatom dieli. (05.11.2019)

Freddyho som sa veľmi dlhú dobu stránil ako čert kríža. Včerajšia noc moje obavy vyvrátila a nezáujem opadol na bod mrazu. Že či spokojný? Absolútne! __ Prvá časť filmu kráča v nehorázne nemastnom, neslanom duchu. Naopak vaše chúťky dozaista rozparádi druhá polovica, a to predovšetkým - záchodová scéna, scéna s Jenny, scéna v kinosále - olympijský vrchol v experimental-horor výtvoroch. Moje slovo však v tomto prípade padá len na veľmi nizučký post, kedže kamarátstvo medzi mnou a hororom ešte ani zdiaľky neprešlo do stavu manželského (i keď..). Elm Street má svoje muchy, má svoje nedostatky, a však na druhej stran má tak efektne podanú atmosféru, ktorá s prehľadom prebíja absenciu onoho pravého, hororového strachu. (Vlastne, absenciu strachu netreba brať vždy ako zápor.) (13.07.2010)