The Deuce: Špína Manhattanu

Patří k velké přednosti The Deuce, že svůj předmět dokázal zobrazovat bez sexuálního mravokárství. Abby propůjčuje hlas němým a seriál se nestaví na stranu spořádaného člověka, ale nezamlčuje  ani  nebezpečí nočního života tohoto typu. Seriál se vyhnul moralizování, ale nebyl ani lacině nostalgický a prahnoucí po 70. letech (jak se najednou zjednodušující závěr snaží namluvit). I přes něj byl The Deuce jak ve své poslední sérii, tak po dobu celého seriálu jedním z nejživějších, nejoriginálnějších, nejkomplikovanější, nejpromyšlenějších dramat a já doufám, že ho nepostihne osud pornokin, které postupně mizí z paměti. Recenze 2. a 3. řady na TVZone. (08.02.2024)

"The Deuce" nepřináší dramatické vyprávění, nemá zastřešující oblouk, ani hlavní postavu. Naopak seriálovou strukturu využívá k rozprostření kroniky jednoho místa, zmapování určitého tématu. Oním místem je titulní část Manhattanu v období boomu pornografie, přesněji řečeno od jejího vzedmutí coby průmyslu začátkem 70. let přes vrchol coby tvůrčího média a odnože šoubyznysu na konci dekády až po rozmělnění v kvantitě v 80. letech s rozmachem videa. Tvůrci důmyslně tyto tři období dělí do separátně sevřených, ale vzájemně navazujících sérií. Jednotlivé figury, oživující reálné lidi či představující sloučeniny několika předobrazů, toto prostředí zabydlují nejen životem, ale právě i osobními vrcholy, propady a vším mezi tím. Vznikla tak uhrančivě plastická evokace nejen doby, ale především systému kolem sexuální práce (ať už před či za kamerou, nebo na ulici i v podnicích různého rázu) i komodifikace těla a rozkoše, která ale tato témata zbavuje jednostranných argumentů a naopak ukazuje mnohoznačnost celého tohoto světa, který je současně špinavý, blyštivý, odpudivý, vzrušující, povrchní, ambiciózní, kořistnický, kariérní, krutý i fascinující svou propleteností a komplexností. Ačkoli lze žasnout nad perfektní evokací doby, není The Deuce retro seriálem, ale právě spíše provokativní kronikou, která vyzývá k úvahám nad různými ohledy pornografie, sexuální práce a současně také genderových norem, misogynie, emancipace i obecně rolí, které lidi přejímají za své, potažmo které jim pomáhají akceptovat status quo jejich okolí. Současně ale díky pestré galerce postav nespadá vyprávění do suše didaktické teze, ale zpřítomňuje, že s každým podobně zdánlivě odosobněným a obecným společenským tématem, se váží konkrétní osudy, tváře a emoce lidí, z nichž většina už "vešla do náruče času". (10.11.2019)

Špína Manhattanu nezachycuje počátky pornografie ve Spojených státech. To bychom se museli vrátit ještě o pár dekád do minulosti. Seriál pojednává o její zlaté éře, kdy se v rámci businessu s erotikou emancipovala a změnila ve výnosné průmyslové odvětví. Tedy o 15 letech vymezených polovinou 70. let a koncem následujícího desetiletí. Poté se centrum pornografické výroby přesunulo do střední Evropy - čeští a maďarští "herci" byli levnější (ostatně jako celé filmařské zázemí) a nebyli spoutáni obavami z AIDS. Zákony i společenská atmosféra byly navíc extrémně benevolentní. Boom středoevropské "hanbaté" produkce trval ještě celou dekádu, aby pak pornu definitivně zlomil vaz nástup internetu, sociálních sítí a voyaerismu "zadarmo". Zkrátka pornografii smetla druhá sexuální revoluce. The Deuce se mi nehodnotí snadno. Ne, že bych prakticky okamžitě nepoznal její klady - tedy špičkovou produkci, kdy je možné psát v superlativech o všech profesích, o pocitu dokonalé autenticity, o atmosféře, o každém pečlivě ošetřeném detailu a o tom, že máte před sebou dokonalou imitaci sedmdesátek se všemi jejich neřestmi a rozkládajícími se centry amerických velkoměst s epidemií pouličního násilí a drog, hazardu a nekontrolovatelného šíření organizovaného zločinu. To všechno má v seriálu své místo. Dát po pěti dílech pět hvězdiček je snadné a zasloužené. Jenže jak plynou další epizody, zjistíte, že projekt má problém s příliš širokým záběrem. Nezávislá prostitutka v podání Maggie Gyllenhaal a James Franco v roli šikovného barmana, který v tom umí chodit, sice mezi obrovským množstvím postav vyčnívají, ale rozhodně je nelze považovat za v pravém smyslu hlavní postavy. Seriál se totiž podobá snímkům Roberta Altmana, kde hlavní roli přebírá prostředí a určitý výsek společnosti. Tvůrci si dali za úkol zmapovat proměny obchodu s erotikou a před vašima očima defilují pasáci, prostitutky, policisté a mafiáni i početná skupina figurek z prostředí na pomezí zločinu a počestného způsobu obživy. Příliš mnoho mikropříběhů a motivů projekt rozmělňují, jen některé z nich mají potenciál a tak je pravděpodobné, že časem svoji hvězdnou nadílku trochu zredukujete. Špína Manhattanu už vůbec není pro ty, co upřednostňují epické a dynamické vyprávění - ti se s projektem výrazně minou. Seriál se nevyhýbá explicitnímu zobrazování sexuálních praktik, ale nehledejte v něm samoúčelnost. Maggie Gyllenhaal je ve své roli skvělá, ale to je v rámci její herecké dráhy vlastně samozřejmost. Celkový dojem: 85 %. (06.05.2019)

David Simon a Richard Price dali znovu hlavy dohromady a sepsali další televizní lahůdku. Maggie Gyllenhaalová je tu dokonalá a James Franco si to duo kníračů užívá jako nikdy. Historky z podsvětí sexuálních služeb na úsvitu pornoprůmyslu se spoustou výborně napsaných figurek, jeden z favoritů letošní seriálové sezóny. /// 2. sezóna /// Chlupaté šukáníčko na Manhattanu podruhé a furt dobrý. Jen tak dál! (21.12.2017)

1. série: Deuce dokáže oslovit, ale nedokáže vyloženě nadchnout. Je to ve výsledku seriál, který popisuje osudy někdy jednoho bratra, někdy dvou nebo tří bratrů, kteří žijí ve městě, kde vidět kozy je na denním pořádku, a pokud jste neviděli něčí pele, tak jako byste nebyli. K tomu přičteme počátky pornografie, které jsou silně upozaděny, natož, že má jít o hlavní tahák a tím to končí. Své kouzlo to bez pochyb má, ale mě to v zásadních tématech tolik neoslovilo. Věčná škoda jednoduše. Nevím jestli dám šanci druhé sérii. (27.01.2018)