Po strništi bos

Tvorba Zdeňka Svěráka dlouhodobě úzce navazuje na tradici idylizujícího epizodického vyprávění, jež se soustavně rozvíjí v české kinematografii už sto let. A třebaže k filmu PO STRNIŠTI BOS psal na motivy otcovy knihy scénář Jan Svěrák, váže se k této tradici snad ještě více než jejich předchozí filmy. ___ Rodina přijede na venkov během války a najednou důležitější než okupace jsou nevyslovené rodinné tlaky, které vyvstávají mezi denními (bouře), několikadenními (ztracený holub, zapálený bunkr skupinky chlapců) a několikatýdenními až několikaměsíčními dějovými liniemi (malý Eda mezi chlapci, malý Eda mezi děvčaty, malý Eda vs. velký Škaloud). ___ Oproti jejich předchozím snímkům mě ovšem překvapila arytmie filmu jako celku. Na úrovni scén a motivů Jan Svěrák tradičně kouzlí s vytvářením drobných kontinuit či produktivních kontrastů a s promyšleným stylistickým konceptem. Rytmus se ale znatelně zadrhává na vyšší úrovni rozsáhlejších bloků a zastřešujícího systému filmu, jenž pak působí dojmem přehlcení (dílčími postavami, motivy) nebo vyprázdněnosti (potenciální konflikty zůstanou nenaplněny, a nenacházím z prvního zhlédnutí vzorec, který by takové kroky vysvětlil), často paradoxně oboje současně. Zatímco OBECNÁ ŠKOLA, KOLJA či TMAVOMODRÝ SVĚT na konci zaklapnou do takříkajíc hollywoodsky uzavřené mozaiky epizod, jež je scelená motivem sice spíše abstraktním než příčinným... leč velmi silným, PO STRNIŠTI BOS tento scelující motiv a dojem jednoty neutváří - a tak jeho epizodičnost vystupuje do popředí. ___ Podrobněji se těmto i dalším aspektům filmu PO STRNIŠTI BOS věnuji zase po nějakém čase u "sebe" na Poznámkách. (26.08.2017)

Na pohodu. Stačí trocha umu, a okupace najednou není braná jen jako něco hrozného... Jaká je válka očima malého Pražáka, "uklizeného" na neprobádaný venkov? Malý Eda se ve své mysli rázem vyrovnává se dvěma úplně novými světy, a Svěrák se tuto skutečnost rozhodl podat jako komedii, nikoli drama. Fungovalo to na mě znamenitě, tahle druhá světová v melancholických klipech! (17.08.2017)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA ║Tržby Celosvetovo $880,000▐ Taká neškodná oddychovka. Film samozrejme poteší, lebo má klasické predajné Svěrákovské hodnoty a to je dobre. Aj keď s týmto počinom už dieru do sveta neurobí. Nájdu sa tu nejaké plusy. Môžeme povedať že za posledných 10 rokov od Vrátnych láhvy natočil niečo pozerateľné (povedzme si pravdu tie jeho dva fantasy úlety moc nevyšli). Príbeh sústredení okolo trampot junákov na dedine je dobrý, pobaví, nechá zaspomínať na detstvo. Mladý predstavitelia sú herecky fajn. Dej zasadení do obdobia 2. svetovej vojny využíva toto obdobie len okrajovo, čo je troška škoda. Rovnako tak sa mohol viac vyhrať s načrtnutými rodinnými problémami, lepšie ich zdramatizovať. K tomu obsadiť postaršieho Ondreja Vetchého do úlohy manžela k mladej Tereze Voříškovej sa to tam tak trošku bije. /videl v kine: 60%/ (01.09.2017)

Ja mám zo súčasnej českej kinematografie vážne v obľube už asi len Zelenku a filmy s Janou Plodkovou. A Terezka Voříšková sa k nim čoskoro pridá. Scény v ktorých sa v Po strništi bos objavuje, ako jediné (!) siahajú takmer ku štyrom hviezdam, čo je na značku Obecná škola, z tvorby Svěrák a syn, dosť smutný výsledok. Pekný film, akých sú tucty. (28.04.2020)

Po strništi bos natloukl si nos. Ani omylem nechci snižovat kredit žádného ze Svěráků, ale tohle jejich poslední dílo mi připomínalo Kamču ze střední. Kamča byla milá, milá a milá. To se hodilo třeba když jsem potřeboval zachránit v matice, ale emoce ve mně nikdy neprobudila. Což je škoda, protože byla vážně moc milá a já s ní čas trávil rád. Strniště bylo taky príma a nemám vlastně nic proti, akorát že na poli je větší dobrodrůžo při žních. (09.09.2017)