Popírání holocaustu

Nechápu nízké hodnocení, jde o velice chytře napsané soudní drama, kde se můžete kochat skvěle vysoustruženou strategií a argumenty při soudním líčení, které je samo o sobě velmi absurdní, jak už to v angloamerickém systému chodí - že tu existují rádobyhistorici a falzifikátoři typu Irvinga (který je idolem i mezi těmi "intelektuálnějšími" českými nácky a jeho grafomanské odpadky vycházejí i u nás, ale nebudu těm nakladatelstvím dělat reklamu), je jedna věc, ale že je třeba před soudem dokazovat, že holocaust byl a voda je mokrá, to je už trochu moc. Timothy Spall se pro tuto roli hodí ještě víc než pro Červíčka - odpornější člověk než Irving v jeho podání je snad už jen Miloš Zeman. Kromě soudu je ve filmu i moc působivá scéna návštěvy opuštěné a zmrzlé Osvětimi, kde hlavní hrdinka šlape po zbytcích plynových komor a s hrůzou si uvědomuje, co se přesně zde před 50 lety dělo (zažil jsem ten pocit při mé navštěvě také). (02.04.2017)

Mám ráda filmy o soudních procesech.. Mám ráda filmy na téma holokaust.. Bohužel snímek „Popírání holocaustu“ byl až příliš ploše zfilmován.. Znám jiné filmy, kde má soudní spor spád a divák sedí přikován k sedačce napětím, tohle není ten případ.. Scény ze soudního procesu jsou spíše nudné, nezáživné a postrádají hloubku, emoce.. Naopak přehnaně emotivní, až hysterická, je hlavní postava, která mi díky tomu nedovolila s ní příliš sympatizovat.. Přidala bych více kontroverze, více nakouknutí pod pokličku právnické taktiky.. I přes dobré obsazení příliš průměrné a zapomenutelné.. (08.11.2017)

Tohle bylo hodně špatný... Kdyby mě nazajímalo to téma a film nevyprávěl o skutečných událostech vypnu to dost brzo. Ale stejně, článek na wikipedii bude napínavější a zajímavější než tento film. Nehledě na to, že bude o dost kratší a nemusíte sledovat postavu Rachel Weisz, která byla na uškrcení. Nebýt to podle skutečnosti, jdu okamžitě o hvězdu dolů. (20.06.2017)

Táto téma si zaslúžila možno trochu kvalitnejšie, silnejšie prevedenie. Po celkom dobrom rozbehu sa tempo mierni, a chýba tomu trochu šťava, ten súdny proces je taký dáky vlažný. Ústredná negatívna postava pôsobí akosi bezzubo, akoby ľahostajne (niekedy aj naivne) a nie veľmi nebezpečne. Určite to drží nad vodou téma, absurdnosť a vôbec – námet ako taký. Lebo takýchto filmov je veľmi málo (ak sú vôbec nejaké ďalšie) a rovnakých exotov, ktorí popierajú holokaust žiaľ pribúda, minimálne u nás, ale je možné to vnímať všade vo svete a človeku sa až zdravý rozum pri tom zastavuje. Spracovanie filmu je taký priemer, pôsobí to niekedy akoby TV film, každopádne zachraňuje to citlivosť témy a už naznačená určitá ojedinelosť takýchto projektov, tiež naliehavosť tohto spoločenského problému. Bolo to dobré. Ale zaslúžilo by si to byť omnoho silnejším, živším, údernejším filmom. Rachel Weisz bola celkom príjemná. Tak skôr za ***, ale vzhľadom na to, že sa niekto pustil do tejto chúlostivej, žiaľ aj aktuálnej veci, hviezda naviac ****. (19.04.2020)

Pragmatismus postavený nad emoce. Akt sebezapření podvolující se strategii. Klasicky podané soudní drama s atraktivním předmětem sporu a dvěma pro mě podstatnými myšlenkami. Že ke svobodě slova nedílně patří i odpovědnost za to, co řeknete a že plameny překrucovačů a podfukářů, kterým společnost s chybějícím kritickým myšlením neumí čelit, nejlépe zadusíte přiškrcením kyslíku publicity. Prosazovat obě myšlenky, které spolu úzce souvisí, je však v současné době velmi složité.. Trošku mrzí, že se mezi výčtem atributů potřebných k soudní při (skvělí právníci, trpělivost) jaksi zapomnělo na peníze. Co si budeme nalhávat, s nimi lze dosáhnout vítězství (ne nutně spravedlnosti či pravdy) o něco snadněji.. (31.10.2019)