Páni mají radši blondýnky

Miluji nesmrtelnou "Jane Russelovou" a snesu i Marilyn Monroe. Takže pro mne film plný elánu, písniček a diamantů, co víc si přát. Svěží, vtipné dílko jenž i po letech nestárne a pořád pobaví. Skvělé muzikálové výstupy, dialogy pitomé přiměřeně a konec správně pozitivní. Co více si přát, za mne 95%. (31.01.2017)

Typická sériová broadwayská produkce padesátých let. MM nakonec z těchto stupidních zpívánek utekla k Lee Strasbergovi a snažila se ukázat, že umí daleko víc než jen vrtět zadečkem. Kdybych byl žena, tak by mě to, co vidím na plátně, uráželo, ale zdá se, že většině žen tento druh projekce jejich (nejen) pohlaví vyhovuje. Nedivím se MM, že se jí role typické blondýnky hnusila. (06.11.2010)

Nebýt takového obsazení, jaké film nakonec dostal, tak by po něm neštěkl ani pes. MM je pochopitelně božská a málo kdo by jí odolal, Jane Russell ovšem v ničem nezaostává a kdyby se přede mě postavili obě dvě upřednostnil bych zřejmě Jane, pochopitelně s tím, že MM by se dívala a zanedlouho i přidala. Film ve své době asi žádné ambice na ceny neměl a vše bylo postaveno jen na ústřední dvojici a odvažuju si tipnout, že finanční úspěch se díky výše zmíněnému dostavil. Příběh je prostinký jako sama Lorelei (MM) a kabaretní neoplývají moc dobrou choreografií, ale čert to vzal, vždyť je tu přece Marylin a Jane Russell. "Diamonds are girl's best friend." (19.11.2013)

Tento film, ktorý sa začína trochu drzým hudobným číslom je pútavý a podstate konzistentný počas celého filmu. Príbeh je do veľkej miery poháňaný zlatokopeckými ženskými stereotypmi Lorelei a Dorothy, a hoci je príbeh odľahčený, je na toľko dosť dobrý, aby vás zaujal. Veľmi tomu pomáha podanie, ktoré je povrchné, iskrivé a zábavné. Hudobné čísla (a vlastne celý film) sú pestré a pútavé vďaka dobrej réžii Hawksa. Scenár poskytuje množstvo zábavného materiálu a hoci mu chýba hĺbka a skvelý humor, vo všeobecnosti je veľmi zábavný. 7/10 (18.10.2017)

Svěží herecké výkony a několik trefných vtípků dělají z tohoto studiového nezmaru něco více, než jen tupou procházku po interiérech, které by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Do muzikálu má snímek daleko, stejně jako k regulérní komedii a v zásadě je to jen pohádka o hloupé blondýnce, která vlastně tak hloupá nebyla a životních hodnotách se zásadním uvědoměním. Ač je to tupé a režijně strnulé až běda, přece jenom mají dvě hlavní představitelky jakési kouzlo, které trochu zamlžuje kritický úsudek. (20.10.2005)