Jeho dívka Pátek

Kdyby se uspořádala soutěž o nejukecanější film historie, tento Hawksův užvaněný screwball by se určitě umístil na předních pozicích. Cary Grant po celou dobu řeční, Rosalind Russell řeční a ostatní postavy jim v tom zdatně sekundují. Až se v tom člověk občas ztrácí, což je škoda, protože hektické prostředí novinařiny skrývá netušené krásy. Prozatím 70% (29.06.2010)

Na to jak třeskutě se všechna ta taškařice rozjede, se tempo uprostřed povážlivě zadrhne -a nemyslím, že je to jen nepřítomností Granta- jak jinak mám Hawkse rád tady mi už ty jeho statické záběry docela překáželi. Takže to bude asi ním. Né, že bych se nebavil ale na to, že jsem do toho šel s příslibem, jedné z nej screwball komedií, žel né třeskutě. (09.11.2019)

Škoda, že jsem před časem viděl remake tohohle filmu Na titulní straně, takže mě nečekalo tolik překvapení. Těžko srovnávat zdejší hlavní duo, Cary Grant a Rosalind Russel, kteří se skvěle doplňují, s Lemmonem a Matthieuem; obě provedení jsou kvalitní, i když Jack Lemmon mě bavil asi o chlup víc a děj byl dotaženější. 70% (30.03.2010)

Tenhle typ hollywoodských komedií mě nikdy nebral. Celé je to strašně škrobené a ukecané, dějové zvraty nemají žádnou logiku a film tak jaksi postrádá určité tempo, gradaci. Nalézám taky čím dál tím více shodných rysů u Granta a George Clooneyho - reprezentují stejný typ hrdinů, jsou si podobni vzhledem i manýrou ... Především ale mají zvláštní, chlapecký smysl pro humor na hranici trapnosti, což dodává fajnovou příchuť dramatickým rolím, v případě komediálních taškařic ale znamená naprostou katastrofu. Standardní produkce, pár vtipných hlášek, neurazilo, nenadchlo. (09.02.2010)

Střelhbitá konverzačka s množstvím dějových zvratů - jak už to u klasických filmů tohoto typu bývá. A z legračního rámce vystupuje možná otřesná, možná jen profesionální cynickost novinářů, kteří se nezajímají o pravdu, dopady toho co napíšou, lidské životy, nebo právě probíhající válku v Evropě. Jde jim jen o dobře napsaný příběh. /23. 12. 2010/ (23.12.2010)