Jánošík - Pravdivá historie

Jiráček má divné predné zuby, tie ma rušili asi najviac z celého filmu (a jeho dabing). Vyzerá, akoby si ich v detstve vybil a náhradné mu vyrobili príliš veľké. Okrem toho sa mi však snaha o všeobjímajúcu dobovú fresku celkom pozdávala. Niektoré línie vyzerali nedotiahnuté, iné rozbité... ale pre mňa osobne to v konečnom dôsledku nie je prepadák ani neúspech. Dávam 4*, lebo snaha o realistickosť dobových pomerov a napokon aj ten kritizovaný kontrast medzi poetikou a naturalizmom ma očarili. A ešte Tomáš Uhorčík ;-) (26.07.2010)

Trailer bol neskutočne dobrý. Bolo to fajn zostrihané s tými najlepšími zábermi a doprovod tvorila pútavá hudba. Veril som, že to môže byť dobré a môž to prekonať aj Bathory. Realita je iná a Jánošík - Pravdivá história(zaujímavý podtitul, ktorý je totálne bezpredmetný až zavádzajúci) je slabý film. Film čo má 140 min musí o niečom rozprávať, keď už je tak dlhý tak by som usúdil, že má čo povedať a aby sa niečo nevynechalo tak sa to trochu natiahlo. Jánošík je ale iba 140 minútová nuda bez scenáru a deju. Nečudoval by som sa tomu keby v scenári bolo napísané iba toto: "Jánošík sa stal zbojníkom, potom ho chytili a popravili na ľaví bok."pretože film nám ukázal len toto. Film bez akéhokoľvek deju, ktorý má roztrasenú kameru neustále zobrazujúce detaily tváre. K tomu si prirátajte, že jednotlivé scény sa opakovali(točenie kamery pri tancovačke, zábery pod vodou, stále tam niečo lietalo(dokonca aj samotný Jánošík)). Toto naozaj nie. Technická stránka filmu viac menej hrozná i keď niektoré scény boli ozaj vydarené. Keď už ide o samotného Jánošíka, toho hrdinu ľudu, ktorý bohatým bral a chudobným dával tak... tento Jánošík bol zakríknutý rojko, ktorý nemal žiaden rešpekt toho obávaného zbojníka a jeho predstaviteľ Václav Jiráček je hrozný. Jánošík je založený na legendách a žiaľ film sa toho vôbec nedrží a vynecháva všeobecne známe a dosť dôležité fakty, ktoré robia dej o Jánošíkovi zaujímavým. A slávnny Jánošíkov výrok: "Keď ste si ma upiekli, tak si ma aj zjedzte" vo film tak isto nezaznie. Zbytočné vyhodenie peňazí. [Videl v Kine] (11.09.2009)

Výrazně lepší než Bathory... přesto žádná výhra. Na rozdíl od Jakubiskova velepočinu to ale aspoň vypadá jako historický film a ne úplná fraška, v níž se motají komparsisté. Je fajn, že režisérská dvojka umí využít přírodní scenérie, hudbu a dobové nádobíčko ve svůj prospěch. Jenže romantická zbojnická idylka sama o sobě 140 minut neutáhne a nadabovaní herci se svými písničkami a strnulými promluvami občas evokují nějaké výukové vystoupení ve skanzenu, které si děti ze školní družiny užijí těsně před odpolední svačinou. Jedinečnou kapitolou je pak ukníkaný Václav Jiráček, jenž má k charismatickému a mýty opředenému velikánovi asi tak daleko jako já k Vinu Dieselovi. (08.09.2009)

Jánošík po dlouhém a bolestivém porodu přišel na svět, aby stejným procesem v kině či před obrazovkou domácího spotřebiče trpěl každý jeden divák a nakonec se musel rozhodnout, jestli to za to stálo. Já po delším přemýšlení říkám, že stálo, i když se film jako takový snažil urputně mi zabránit v tomhle verdiktu. Předně třeba nechápu, když film projevuje snahy být vyprávěn poeticky, proč začíná ufuněnou nemotornou sexuální scénou, která mimo jiné znamená široký pohled na zasněženou krajinu, v jehož středu se nachází do sebe zapletená těla navlečená v zimních úborech. Něco tak směšného už jsem dlouhou dobu neviděla, i když tady to "zpřirozeňování" postav skrze zobrazování intimního života jako něčeho (možná mnohdy) nechtěně směšného se stává jakýmsi standardem. Dále jsem jakožto nevěřící neznaboh měla problém s vkládáním náboženských symbolů. To mi připadalo jako násilím dodatečně narvané do hotového přírodně-milostného vidění světa a to se mi nelíbilo. Zvlášť úděsná byla v tomto scéna rozmluvy s panenkou Marií. A když už jsem u toho vyjmenování záporných bodů, tak také musím zmínit špatnou práci s hudbou a střihem. Přechodů, kdy nahlas zněl určitý hudební motiv a na obraze došlo ke střihu dvou naprosto rozdílných scén, bylo zvláště v první polovině filmu opravdu hodně, a jestli bylo snahou dané obrazy nějak sjednotit, tak na mě to působilo spíš jako štiplavá facka pokaždé, když jsem si toho všimla. Další výhradu mám vůči představiteli hlavní role, Václavu Jiráčkovi, který je sice nositelem atraktivní tváře potřebné pro přitahování potencionálních obdivovatelek, ale vedle svých charismatických kolegů jako byli Ivan Martinka, Adrian Jastraban nebo mnou nekriticky zbožňovaný Michal Zebrowski působil jeho štěněcí pohled a urputná snaha a o zavilý výraz poněkud nedostatečně. A teď už snad poslední stěžovatelský výkřik: "DABING? PROČ?!!?" __________Mezera, abyste si odpočinuli. No, vážně to vypadá, jako kdyby mi ten film opravdu neskutečně hnul žlučí, ale není to tak. Spíš mě to rozčílilo v tom smyslu, že jsem tam viděla tolik potenciálu, který byl neobratně rozmělněn ve zmíněných nedostatcích. Ale jako celek se mi film líbil, což je taky vlastně blbost říct, protože byl koncipován spíš jako epizodický. Myslím si, že čtyřdílná televizní série je ten pravý formát pro tento příběh, aby dostalo více prostoru moře vedlejších postav, které jsou někdy tak zajímavé, že si to podle mě rozhodně zaslouží. (06.10.2009)

V první řadě by měl k nakopnutí nastavit svůj gluteus maximus ten, kdo rozhodl, že film poběží v českých kinech nadabovaný... Zkusím se s tím vyrovnat a odhlédnu od tohoto nešťastného faktu, který docela kazil zážitek z projekce (zejm. Jiráček svoje dialogy četl jako stydlivý školák před celou třídou). Film je pojatý velkolepě a už stopáž napovídá, že má hodně co říct... Nakonec to nebyla až tak úplně pravda... Příběh o Jánošíkovi je notoricky známý a rozvláčně ho převyprávět ve 140 minutách by asi byla nuda. Naštěstí film ukazuje hlavního hrdinu spíše jako normálního chlapa, tj. se všemi radostmi a starostmi normálního člověka, nevyjímaje pitky, milostné pletky, vztah k rodičům, politické názory, pochybnosti o svém zaměstnání....apod. - což v jednolivých epizodách oživuje celý příběh. Základní charakteristika postav je tedy obstojná, avšak co nejvíc drhne uši, jsou dialogy - nepřirozené, škrobené, šroubované.. Film je mnohem zajímavější v částech, v nichž se nemluví, kdy roztěkaná kamera snímá krásnou krajinu, kdy zabírá folklorní zvyky (svatba, pohřeb) či milostná vzplanutí atd. Čest výjimkám (např. soud). Zvláštním prvkem byly snové scény, bez kterých bych se ale obešel - vnitřní pocity hlavního hrdiny by šly vyjádřit elegantněji a účinněji i jinak, tady mi to spíš připadalo, jako dobře mířená pěst panenky Marie na oko divákovo... Film jako celek je obstojný a v oblíbeném srovnání s Jakubiskovou Bathoryčkou je skutečně o třídu výš. Přesto na přehnané poplácání po ramenou to není. Průměrný historický film, který je řemeslně na výborné úrovni, ale postrádá koření v podobě pronikavějšího nápadu a lepšího scénáře (škoda že např. nebyla více rozvedena myšlenka o tvorbě mýtu a legendy, které se film jen velmi lehce dotkl). (11.09.2009)