Jánošík - Pravdivá historie

Ako nepriateľ všetkých stereotypov najväčšmi oceňujem obsadenie hlavnej postavy. Ani Agnieszka evidentne nepatrí k tým, ktorí vidia pseudopriamu úmeru medzi "veľkými" činmi a "veľkými" chlapmi. Takže namiesto trápneho hláškujúceho golema tu máme melancholický lyrizmus takmer dievčensky útleho Jiráčka. Všetci chlapi ho nenávidia, lebo "zničil legendu" (v skutočnosti preto, lebo je krajší). Dôležitejšia než obdiv mužského publika je však hercova prirodzená schopnosť dodať príbehu strednoprúdového filmu zdanie väčšej autenticity než by človek čakal. (12.11.2011)

Něco takového jde natočit jen za státní peníze..... Nevzpomínám si, kdy jsem viděl naposledy něco takhle špatného. HERGOT, film o zbojnících přece nabízí milion příležitostí pro drsné loupeže, znásilňování, scény mučení, honičky s dráby a armádou atd. dle libosti. A místo toho dostanu podivný melodrama s tisícem nezajímavejch postav, Jánošík místo loupení a vraždění halucinuje sám o sobě jako o mořské panně (připomnělo mi to Zoolandera), neřeší se příští akce nebo kde sehnat koně, ale kdo se zabouchnul do místní šenkýřky a kdo by kdy chtěl mít děti. Za tenhle film by mělo na hácích vedle Janošíka viset ještě pár dalších lidí. Bude trvat hodně dlouho, než se zase kouknu na nějakej lokální film. PS: Hlas, jakým tu Jiráček / Jánošík mluví, se hodí tak maximálně pro nějakou romantickou komedii s homosexuálním podtextem. Možná by se místní filmy mohly začít ubírat tímhle směrem. Nejlepší místní komentář má Vizmir: "Jánošík vám tou svou sekyrou usekne koule a narve vám je místo očí." s Tím nelze než souhlasit. (14.02.2010)

Pravda je taká, že novodobý Jánošík je chaotické prevedenie, v ktorom dokonca stráca čaro svojej legendy... nič len 2 hod. kecov, uponáhľaného strihania a bezduchého prevedenia... hrozne som sa nudil a taktiež ma dané prevedenie mrzí, fakt neviem čo by som tuna vyzdvihol... snaď len krásnu Slovenskú prírodu + Jiráček síce sympaťák, ale tuna nemal čo ponúknuť. Ukážka (ba dokonca urážka) toho ako sa z legendy stane len slaboduchý príbeh... 3-4/10 (20.01.2010)

V první řadě by měl k nakopnutí nastavit svůj gluteus maximus ten, kdo rozhodl, že film poběží v českých kinech nadabovaný... Zkusím se s tím vyrovnat a odhlédnu od tohoto nešťastného faktu, který docela kazil zážitek z projekce (zejm. Jiráček svoje dialogy četl jako stydlivý školák před celou třídou). Film je pojatý velkolepě a už stopáž napovídá, že má hodně co říct... Nakonec to nebyla až tak úplně pravda... Příběh o Jánošíkovi je notoricky známý a rozvláčně ho převyprávět ve 140 minutách by asi byla nuda. Naštěstí film ukazuje hlavního hrdinu spíše jako normálního chlapa, tj. se všemi radostmi a starostmi normálního člověka, nevyjímaje pitky, milostné pletky, vztah k rodičům, politické názory, pochybnosti o svém zaměstnání....apod. - což v jednolivých epizodách oživuje celý příběh. Základní charakteristika postav je tedy obstojná, avšak co nejvíc drhne uši, jsou dialogy - nepřirozené, škrobené, šroubované.. Film je mnohem zajímavější v částech, v nichž se nemluví, kdy roztěkaná kamera snímá krásnou krajinu, kdy zabírá folklorní zvyky (svatba, pohřeb) či milostná vzplanutí atd. Čest výjimkám (např. soud). Zvláštním prvkem byly snové scény, bez kterých bych se ale obešel - vnitřní pocity hlavního hrdiny by šly vyjádřit elegantněji a účinněji i jinak, tady mi to spíš připadalo, jako dobře mířená pěst panenky Marie na oko divákovo... Film jako celek je obstojný a v oblíbeném srovnání s Jakubiskovou Bathoryčkou je skutečně o třídu výš. Přesto na přehnané poplácání po ramenou to není. Průměrný historický film, který je řemeslně na výborné úrovni, ale postrádá koření v podobě pronikavějšího nápadu a lepšího scénáře (škoda že např. nebyla více rozvedena myšlenka o tvorbě mýtu a legendy, které se film jen velmi lehce dotkl). (11.09.2009)

Stejně jako Bathory je i Jánošík dlouhý, rozvleklý a strašně ukecaný film, v němž je kopa scén úplně nadbytečných. A ty rozmělňují atmosféru na dětskou kašičku. Jelikož jsem si v průběhu filmu často pokládal otázku PROČ, tak i můj komentář se ponese v tomto duchu, dovolím si tedy pár technických poznámek: PROČ musí hrdinové u líbání tak mlaskat? Nebo dostal zvukař malý plat? PROČ sex ve sněhu? Že by měla Pauhofová izolované orgány? PROČ se film pohybuje od pařby k pařbě a mezitím se dočkáme dost chabých přepadení? PROČ když někdo umře, absolutně vás to nechytne? PROČ se v base vykládají vtipy o napichování na kůl? Ke kladům - Jiráček je charismatický a nehraje špatně. Líbačka přes prostěradlo? Proč ne - aspon se nemlaská! Kladem určitě je, že na konci v minutě poslední Jánošík nezačal křičet: "Svobodaaaa" jako slovutný Wallace. Poprava se děla ve stylu novodbých zabíjaček, tady bych uvítal ne tak explicitní pojetí. Závěrem nesourodého komentáře zbývá konstatování, že dobré historické filmy se točí na sever od České i Slovenské republiky, v zemích polských (a teď nemám na mysli to, že obě režisérky jsou z Polska). Jánošík by byla látka pro Jerzyho Hoffmana jako vyšitá. Dal bych i tři puntíky, ale nato jsem se fakt místy nudil a ani jedna scéna mě vyloženě neuchvátila, což je málo.............. (31.05.2010)