Jánošík - Pravdivá historie

Zajímavý film. Úporná snaha o demýtizaci legendárního zbojníka Jánošíka zde docela vychází a líčí ho jako muže z masa a kostí, nikoliv jako démona obdařeného nadlidskými schopnostmi. A tak v rámci demýtizace je zde vynechána pověstná scéna s hrachem. Václav Jiráček je dokonale charismatický a Jánošíka zahrál jako sympatického chlapíka, který oloupí boháče, ztrestá bezpráví, každá žena mu podlehne a v působivém závěru skončí napíchnutý na hák. Ve scénách, kdy sympatická zbojníkova družina loupí, má film švih a spád, ale jsou zde i pasáže nefunkční, které bych s klidem vynechal, protože ve filmu působily rušivě. A pak jsou zde scény, které se opravdu povedly. Tahle verze sice mohla mít i větší "drive", ale i tak jsem byl spokojen. 60% (24.04.2010)

V první řadě by měl k nakopnutí nastavit svůj gluteus maximus ten, kdo rozhodl, že film poběží v českých kinech nadabovaný... Zkusím se s tím vyrovnat a odhlédnu od tohoto nešťastného faktu, který docela kazil zážitek z projekce (zejm. Jiráček svoje dialogy četl jako stydlivý školák před celou třídou). Film je pojatý velkolepě a už stopáž napovídá, že má hodně co říct... Nakonec to nebyla až tak úplně pravda... Příběh o Jánošíkovi je notoricky známý a rozvláčně ho převyprávět ve 140 minutách by asi byla nuda. Naštěstí film ukazuje hlavního hrdinu spíše jako normálního chlapa, tj. se všemi radostmi a starostmi normálního člověka, nevyjímaje pitky, milostné pletky, vztah k rodičům, politické názory, pochybnosti o svém zaměstnání....apod. - což v jednolivých epizodách oživuje celý příběh. Základní charakteristika postav je tedy obstojná, avšak co nejvíc drhne uši, jsou dialogy - nepřirozené, škrobené, šroubované.. Film je mnohem zajímavější v částech, v nichž se nemluví, kdy roztěkaná kamera snímá krásnou krajinu, kdy zabírá folklorní zvyky (svatba, pohřeb) či milostná vzplanutí atd. Čest výjimkám (např. soud). Zvláštním prvkem byly snové scény, bez kterých bych se ale obešel - vnitřní pocity hlavního hrdiny by šly vyjádřit elegantněji a účinněji i jinak, tady mi to spíš připadalo, jako dobře mířená pěst panenky Marie na oko divákovo... Film jako celek je obstojný a v oblíbeném srovnání s Jakubiskovou Bathoryčkou je skutečně o třídu výš. Přesto na přehnané poplácání po ramenou to není. Průměrný historický film, který je řemeslně na výborné úrovni, ale postrádá koření v podobě pronikavějšího nápadu a lepšího scénáře (škoda že např. nebyla více rozvedena myšlenka o tvorbě mýtu a legendy, které se film jen velmi lehce dotkl). (11.09.2009)

„Príď o rok. To už budem mŕtvy. Aspoň uvidíš, aké je to mizerné remeslo.“ Neviem, či JÁNOŠÍK – PRAVDIVÁ HISTÓRIA trhol nejaký svetový rekord (medzi prvou a poslednou klapkou bolo sedem rokov). Jedno ale viem. Že je výsledkom príjemná, zručne nakrútená a troška huncútska stávka na istotu, ktorá vás sklame len ak sa necháte oklamať zavádzajúcou reklamou, avizujúcu akčný veľkofilm s Táňou Pauhofovou a Mariánom Labudom (okrem niekoľkých výstrelov sa na 2 minúty mihne Pauhofová a na tri Labuda). Snímke dominuje krásna príroda, sympatické herecké obsadenie (Jiráček, Martinka, Zebrowski) a hŕstka prekvapivo surových výjavov. Dom kultúry Javorina Stará Turá 2009 (13.11.2009)

Dobová atmosféra je povedená a herci se snaží, vyčnívá především sympatický Ivan Martinka a Michal Zebrowski v roli zrádného Turjaga. Filmu ale chybí šťáva a většina scén je podivně sestříhaná, jakoby na sebe ani nenavazovaly, což je při tak dlouhé stopáži téměř smrtící kombinace. Těžko říci zda je to vina špatného scénáře, dlouho se táhnoucího natáčení nebo nepovedeného obsazení hlavní role, každopádně Jánošík zůstal kdesi v půli cesty a jediné (a nejvíce profláknuté) co si divák zapamatuje je závěrečné zavěšení za žebra. (04.09.2010)

Jestli byla tohle PRAVDIVÁ Jánošíkova historie, tak se divím že neskončil na háku daleko dříve, než po pár letech zbojničení, když podle této "pravdy" měl sice dost mužnosti na píchání s kdejakou courou všech váhových kategorií a barev vlasové pokrývky (čemuž se snímek věnuje měrou více než vrchovatou, až otravnou) a přitom postrádal koule i na to odkrouhnout byť jen prokazatelného a usvědčeného zrádce, který mu šel po krku už nejednou a Juro mu vždy velkomyslně (nebo spíš dementně) udělil milost. Loupení a vůbec násilí i akce tu vypadá jak z vánočních pohádek ČT a tak za něco stojí leda krásné slovenské exteriéry a v roli bezcharakterního lumpa můj oblíbenec Michal Žebrowski, proti jehož charismatu se ukňouraný Jiráček může jít klouzat. (31.12.2017)